V ČR roste intenzita sucha v povrchové vrstvě půdy. Ani poslední roky nebyly zdaleka dobré, ale letošní jaro je extrémní. Nejhůře jsou na tom nyní Vysočina, východní Čechy, velká část severních a jižních Čech. Podobné problémy má také jižní Morava a severozápadní Čechy. Hlavními faktory, které přispěly k současné situaci, jsou mimořádně mírná zima, nedostatek srážek a minimální sněhová pokrývka. Půda pak vysychá, zhoršuje se schopnost krajiny zadržovat vodu a přicházejí problémy pro zemědělce i růst obtěžující i nebezpečné prašnosti.
Dostatek půdní vláhy je nezbytný pro růst plodin a málo srážek, nízká vlhkost půdy, mohou vést k nižším výnosům zemědělců, zhoršení kvality produkce, ale také ke zvýšení výskytu škůdců, kterým se daří v suchých podmínkách, což může dále ohrozit úrodu.
„Novinkou poslední doby pro nás v Česku je uvědomění si, že voda není samozřejmostí. Pokud chceme udržet dlouhodobou ekologickou rovnováhu, nemůžeme žít na úkor budoucích generací – tedy čerpat vodu z hlubších zdrojů, aniž bychom ji efektivně využívali. Řešením je například čištění a opětovné používání vody,“ vysvětluje Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
To, co můžeme udělat pro lepší hospodaření s vodou, je věnovat pozornost její spotřebě jak v domácnostech, tak v průmyslu, a přijímat opatření, která pomohou vodu efektivněji využívat. Dále je potřeba podporovat zadržování vody v krajině, například obnovou mokřadů, budováním retenčních nádrží nebo výsadbou stromů, které pomáhají zadržet vláhu v půdě.
Sucho má negativní dopad nejen na zemědělství, ale v důsledku sucha a větrného počasí dochází k rozvíření jemných částic z půdy a nezpevněných ploch, což negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší i lidské zdraví. Prašnost bývá obzvlášť intenzivní v oblastech, kde není půda dostatečně pokrytá vegetací.
Rozvířený prach se významně podílí na celkovém množství polétavého prachu v ovzduší, některé údaje říkají, že až z jedné čtvrtiny. Takzvaný polétavý prach tvoří malé částice různých látek, které jsou tak lehké, že trvá velmi dlouhou dobu, než se usadí. Jedná se o drobné částečky, které lze vidět proti slunci. „Polétavý prach obsahuje různě velké a různě těžké částice, podle toho trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen převážně sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Pro lidské zdraví rozhodně není velké množství polétavého prachu ideální. Nejčastěji vyvolává astma a plicní choroby. U starších lidí pak může způsobovat cukrovku, vysoký krevní tlak a různá srdeční onemocnění. Česká republika je podle studie barcelonského ústavu ISG po Itálii druhou nejpostiženější evropskou zemí, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel.
