ČR se sune k zemím s nejnižší inflací v EU

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

Ještě v prosinci měla ČR nejvyšší inflaci v rámci všech zemí EU. V lednu měla už devátou nejnižší a podle dnes zveřejněných data Eurostatu se v únoru už posunula na sedmou příčku s výsledkem 2,2 %, zatímco v celé EU dosahovala 2,8 % a eurozóně 2,6 %.

Zafungoval vysoký srovnávací základ a vedle toho odeznívají i inflační tlaky přicházející z výroby a dovozu. Díky tomu se situace ve vývoji cen stabilizovala, nicméně stále platí, že za poslední tři roky se zde zvýšily ceny zboží a služeb pro spotřebitele o třetinu.

Hůře na tom bylo za poslední tři roky jen Maďarsko, Estonsko a Litva. Mimochodem dvě země s eurem. A daleko od nás neskončilo ani Slovensko, kde ceny vzrostly téměř o 30 % a kde už přitom cenová hladina je výše než u nás.

ČR si z pohledu posledních tří let nicméně udržela první příčku, pokud jde o zdražování oblečení a obuvi, audiovizuální techniky nebo hotelových služeb.

Inflační vlna tedy odeznívá nejenom z pohledu národní inflace, ale i té harmonizované. Inflaci v ČR táhnou dolů příznivě se vyvíjecí ceny zboží, především pak zlevňující potraviny. Naproti tomu negativní signály přicházejí ze služeb. Zde rozhodně k žádnému velkému zklidnění inflační vlny nedochází, ať už jde především o rostoucí náklady na rekreace, volnočasové aktivity nebo nájemné.

V dalších měsících bude pro vývoj inflace podstatné, jak se v nových podmínkách zachovají samotní spotřebitelé.

Zda po letech omezování se začnou opět rychle nakupovat zboží a služby a vznikne tak příležitost pro poptávkovou inflaci nebo zda zůstanou ve svém chování i nadále obezřetní.

Ceny výrobců dál klesají 

Podle dnes zveřejněných dat statistického úřadu se ceny v průmyslu a v zemědělství v únoru sice meziměsíčně zvýšily, avšak v meziročním srovnání dál klesají. V průmyslu nepřekvapivě k únorovému zvýšení přispělo zdražení PHM, respektive ropy, v zemědělství zase ovoce a zeleniny. A to asi není vzhledem k zimním měsícům nic šokujícího.

Podstatné je, že cenové tlaky ve výrobě jsou i nadále výrazně utlumené, někde vlastně už ani neexistují. Dál klesají ceny v potravinářském průmyslu v reakci na pokles cen zemědělských komodit a vytvářejí tak příznivé předpoklady pro další vývoj cen potravin na pultech obchodů. Nižší jsou už konečně i ceny stavebních materiálů, i když s ohledem na předchozí zdražení vlastně jen symbolicky.

Zatímco v průmyslu a v zemědělství ceny pod tlakem konkurence ze strany domácích i zahraničních producentů klesají, ve službách naopak dál rostou. A tak jako u spotřebitelské inflace je vidět, že inflace se přestěhovala právě do služeb. A rozhodně ne proto, že by ceny těchto služeb v posledních třech letech byly pod tlakem a nyní se konečně začaly dobíhat své inflační „zpoždění“.

Třeba reklama a průzkum trhu, které si za poslední rok přirazily na cenách 14,1 %, za poslední tři roky podražily o 37,1 %. Snaha prodávat v časech nízké poptávky si žádá platit víc za validní informace z trhu i reklamu.

Únorové výsledky cen v průmyslu a ve službách nahrávají pozitivnímu trendu i u cen spotřebitelských. Zásadním faktorem bude v dalších měsících vývoj domácí i zahraniční poptávky. Pokud její nárůst zůstane slabý, prostor pro zdražování ve výrobě bude i nadále velmi omezený. (18.3.2024)