Česká republika získá právo od 1. října 2025 obsadit na čtyři roky prestižní pozici viceprezidenta Evropské investiční banky (EIB).
Stane se tak na základě nové konstituenční dohody, kterou vyjednali zástupci Ministerstva financí pod vedením a s aktivní účastí samotného ministra Zbyňka Stanjury. Poslední chybějící podpis pod dohodu doplnila na konci září Malta.
Naše vláda díky tomu nominuje českého zástupce do vedení největší světové multilaterální finanční instituce, která pomáhá nejen s financováním energetické transformace, digitalizací, rozvojem infrastruktury, ale bude hrát i klíčovou roli v poválečné obnově Ukrajiny.
„Jde o velký úspěch České republiky dosažený trpělivým vyjednáváním s partnery z naší konstituence, jehož závěrečná fáze trvala téměř rok. Naše vláda díky tomu nominuje českého zástupce do vedení největší světové multilaterální finanční instituce, která pomáhá nejen s financováním energetické transformace, digitalizací, rozvojem infrastruktury, ale bude hrát i klíčovou roli v poválečné obnově Ukrajiny,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura a dodal: „Česká republika má mnoho let rezervy ve schopnosti prosadit své zástupce na vyšší posty nejen ve strukturách EU, ale i v dalších mezinárodních organizacích. Dlouhodobě se tak shodujeme nejen ve vládě, že je třeba toto zastoupení posílit na všech úrovních unijních institucí a našeho členství aktivně využívat. Obsazením pozice viceprezidenta EIB na celé čtyři roky k tomu výrazně přispějeme.“
EIB patří mezi instituce EU a má tak shodnou členskou základnu, která je rozdělena na devět skupin, tzv. konstituencí. Sílu jejich pozice tvoří podíl kapitálu v EIB. „Česká“ konstituence patří se svým podílem (1,85% na celkovém kapitálu) k těm nejmenším a zároveň sdružuje šest států (kromě Česka jsou v ní Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Kypr a Malta). Tak vysoký počet členských států mají v EIB pouze dvě konstituence. Tři státy s největšími kapitálovými podíly (Německo, Francie a Itálie) tvoří každý svou vlastní konstituenci, ostatní mají vždy více zemí. ČR se před Brexitem řadila do konstituence devíti států, jejíž společná kandidátka Lilyana Pavlova obsadila pozici viceprezidentky 1. listopadu 2019 původně na tři roky. V březnu 2020 však v souvislosti s Brexitem došlo k rozdělení na dvě nové konstituence. Tím vznikla potřeba sjednat novou dohodu o rotaci zástupců jednotlivých států na viceprezidentské pozici. Jednání byla komplikovaná a působení L. Pavlovy se oproti původní dohodě protáhlo téměř o rok. Dle nové písemně stvrzené dohody všech členů „české“ konstituence ji v říjnu nahradí Kypřan Kyriacos Kakouris. Jeho pak v říjnu 2025 vystřídá nominant české vlády, který ale musí projít schvalovací procedurou v rámci EIB, přičemž finálně jeho jmenování viceprezidentem musí potvrdit kvalifikovanou většinou Rada guvernérů EIB složená převážně z ministrů financí členských zemí. Portfolio vybraného viceprezidenta určuje prezident EIB. Tím je v současnosti Němec Werner Hoyer, jemuž vyprší druhý mandát na konci tohoto roku. Nyní se vede debata o jeho nástupnictví. Dvěma nejvážnějšími kandidátkami na tuto pozici jsou současná španělská vicepremiérka Nadia Calviño a eurokomisařka Margrethe Vestager.
Post viceprezidenta EIB měla Česká republika v minulosti pouze jednou, a to v letech 2004 -2007, kdy tuto pozici zastával Ivan Pilip. (30.9.2023)
