ČR patří ve skládkování komunálních odpadů mezi zaostalé země. Skládkuje 45 % odpadů, průměr EU je přitom 26%. Základním předpokladem pro dosažení většího materiálového a energetického využívání odpadů je zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládku, což se osvědčilo v mnoha zemích, včetně sousedního Polska. V ČR se však už 10 let nezvýšil a patří k nejnižším v Evropě. Musí se zvýšit poplatek alespoň na trojnásobek a celkově motivace pro investice do potřebné infrastruktury, takový je závěr 2. česko-polské konference na téma využití komunálního odpadu.
„Zkušenosti z Polska jsou jasným důkazem, že zvýšení skládkovacího poplatku 2x během tří let nikoho nepoložilo, naopak v kombinaci s dotacemi bylo motivující pro vznik třídících linek a navazujících zařízení pro materiálové a energetické využití odpadů. Na skládkách tak končí méně komunálních odpadů, jsou více využívány v kompostárnách, recyklačních procesech apod. V ČR však chybí dlouhodobá strategie a legislativní jistota v oblasti nakládání s odpady,“ uvedl Michal Kříž ze společnosti AQUATEST, která konferenci v Olomouci organizovala.
Odborníci a významné subjekty v odpadovém hospodářství se na konferenci shodli na tom, že dobře nastartovaný systém třídění a recyklace se v ČR prakticky zastavil v roce 2009. Ekonomické nástroje státu namířené ve prospěch životního prostředí a vycházející z principů dobrého hospodáře se zabrzdily. Investice se nevyplácí, odpadové hospodářství proto stagnuje. Pokud se nezmění stávající systém, evropský cíl skládkovat jen 10% komunálních odpadů Česko nedosáhne.
„Když je skládkování nejlevnějším způsobem likvidace odpadů, nemotivuje to města, obce a podnikatelské subjekty k jiným směrům a nerozvíjí se moderní technologie a infrastruktura ve využívání odpadů. Máme v Polsku také problémy, musíme například dotáhnout energetické využívání odpadů, ale diskusi o zvýšení poplatků máme už několik let za sebou,“ doplnil Andrzej Krzyśków z polské firmy ProGeo.
V ČR je poplatek za ukládání odpadů na skládku stále 500 Kč za tunu (cca 20 Eur), podobně nízký má např. Rumunsko a Litva (cca 27 Eur), v Polsku je 64 Eur, v Rakousku 87 Eur. Poplatek ale není jediným nástrojem, motivující faktory a legislativa se může v jednotlivých zemích lišit.
Není pochyb, že vybudování chybějící odpadové infrastruktury v ČR bude stát miliardy korun. Jedná se o velké investice s dlouhodobou návratností a rizika jsou zatím příliš velká, protože nastavení pravidel nakládání s odpady není jasné a chybí nový zákon o odpadech. Nových projektů je naprosté minimum, vliv na to má i často neoprávněný odpor veřejnosti. Jedním ze závěrů konference je tedy nutnost systému a předvídatelné legislativy, která nebude omezovat jednotlivé způsoby a technologie nakládání s odpady ani tržní principy. Nová zařízení musí být ekonomicky smysluplná, aby firmy i obce neměly obavy pouštět se do moderních technologií.
„My jsme se rozhodli postavit multipalivové zařízení v Karviné a Přerově, které bude umět energeticky využít část nerecyklovatelných odpadů (TAP). Musíme potvrdit, že se jedná o technologie za více než miliardu korun a není zatím jasné, jak bude trh fungovat. Ale my nemůžeme čekat, potřebujeme modernizovat naše zdroje a tuto cestu považujeme za společensky odpovědnou. Proto naše zařízení budou multipalivová, kromě TAP budou umět spalovat také biomasu, případně uhlí,“ potvrzuje Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia energie ČR.
Také zástupce SFŽP na konferenci potvrdil, že mezi záměry podpořenými z Operačního programu Životní prostředí převažují projekty na sběr a třídění odpadů a nedaří se prosadit tzv. koncovky, tedy zařízení na energetické nebo materiálové využití odpadů. Za posledních deset let bylo vybudováno pouze jedno moderní zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO) a to v Chotíkově u Plzně. Stávající kapacita čtyř ZEVO v ČR tak aktuálně představuje jen 13,5 % z celkové produkce komunálních odpadů v ČR. Přičemž cílem ČR, jak uvedl zástupce Ministerstva životního prostředí, je energeticky využívat 25% odpadů.
Pod průměrem EU je ČR v energetickém využívání, tak v recyklaci odpadů. „Do roku 2025 bychom měli zvýšit úroveň recyklace komunálních odpadů ze současných 38% na nejméně na 55 % a v roce 2035 na 65% celkové hmotnosti komunálních odpadů, tyto cíle jsou zařazeny také do návrhu nového zákona o odpadech, který se teď projednává,“ připomněl Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí. Na konferenci také zaznělo, že bychom neměli zklamat všechny ty obyvatele ČR, kteří poctivě doma třídí odpady a snaží se chovat zodpovědně. Naší morální povinností je dotáhnout nakládání s odpady do smysluplného, fungujícího a ekonomicky přijatelného systému.
Na konferenci vystoupily i další významné subjekty v odpadovém hospodářství a energetice z ČR, Polska a nově také Slovenska, např. slovenská asociace APOH a firmy EKO-KOM, OZO Ostrava, SAKO Brno, SGS ČR, Sutco Polska, Fortum, EC Zabrze a další. Nechyběli ani zástupci měst a obcí, svůj pohled na odpadovou problematiku představilo například město Olomouc a polské město Bialsko-Biala. Cílem konference byla především výměna zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady, a to s ohledem na naplňování cílů EU. Součástí konference byly ve druhém dni exkurze v Polsku a České republice, zaměřené na moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady. (4.6.2019)
