Do starobního důchodu odchází člověk jen jednou za život. Co vše je s tímto krokem spojeno, na co nezapomenout? Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) rekapituluje v 10 bodech nejdůležitější informace, které souvisejí s touto životní situací a na které se lidé nejčastěji ptají.
-
Dosažení důchodového věku a získání potřebné doby důchodového pojištění jsou dvěma základními podmínkami, aby nárok na starobní důchod vznikl, nejsou však nutně spojeny s povinností podat si žádost o starobní důchod ani s nutností ukončit pracovní dráhu. Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Datum, od kterého se starobní důchod přizná, si volí sám občan. Důchod proto není a ani nemůže být přiznáván automaticky, ale výhradně na základě žádosti občana.
-
Žádost o důchod se podává osobně na okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Případně lze k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (bez nutnosti notářského ověření). Za občany, kteří nemohou podat žádost o důchod sami vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu žádost podat jejich rodinní příslušníci. Podat žádost o důchod je možné bez předchozího objednání kterýkoliv úřední den, OSSZ také nabízejí možnost sjednat si pro tento úkon konkrétní termín, a to pomocí online objednání. Žádost o důchod je možné podat nejdříve 4 měsíce před požadovaným datem přiznání.
-
Při podání žádosti o důchod je třeba předložit především průkaz totožnosti. Dále se předkládají doklady o náhradních dobách pojištění (např. o studiu, vojně, péči o dítě) a o dobách pojištění, které ČSSZ nemá v evidenci. Jaké to jsou, lidé zjistí jednoduše. ČSSZ nabízí hned několik způsobů, jak mít přehled o evidovaných dobách důchodového pojištění. Nejjednodušší je zřídit si přístup na ePortál ČSSZ a sledovat své „důchodové konto“ online. Přihlášení je možné cestou datové schránky, prostřednictvím tzv. eObčanky (od 1. 7. 2018 nový elektronický občanský průkaz s čipem) nebo aktivací uživatelského účtu (jméno, heslo, SMS kód). Nemá-li žadatel žádné doklady k dispozici, postačí k sepsání žádosti o důchod pouze platný doklad totožnosti. Doklady, které mohou mít vliv na výši důchodu, lze předložit dodatečně, a to prostřednictvím OSSZ nebo přímo ČSSZ.
-
Při podání žádosti o důchod si žadatel volí způsob jeho výplaty. Důchod je možné vyplácet dvěma způsoby – na účet důchodce nebo jeho manžela/manželky u peněžního ústavu nebo v hotovosti na adresu bydliště prostřednictvím České pošty. Výplata důchodu v hotovosti je zpoplatněna za každou splátku důchodu částkou 21 Kč, o tento poplatek je pak vyplácený důchod nižší. Více informací o důchodové službě, prostřednictvím které je důchod vyplácen v hotovosti, podá Česká pošta. Pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice (k dispozici je na webu ČSSZ/ePortálu ČSSZ i na OSSZ). Právní předpisy neumožňují, aby byl důchod vyplácen na účet potomků, sourozenců, druhovi/družce či registrovaným partnerům. Způsob výplaty si budoucí důchodce volí při sepisování žádosti o důchod, ale je možné ČSSZ kdykoliv požádat o změnu způsobu výplaty.
-
ČSSZ rozhodne o žádosti o důchod ve lhůtě do 90 dní a o přiznání důchodu zašle rozhodnutí. ČSSZ však nevydává žádný univerzální „průkaz důchodce“. Potřebují-li lidé z různých důvodů prokázat, že jsou starobními důchodci, mohou požádat o potvrzení o pobírání důchodu či jeho aktuální výši, které vydá na počkání v případě potřeby OSSZ.
-
Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu jména nebo adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod. Informace o tom, jakou formou změnu údajů oznámit či jakým způsobem požádat o změnu způsobu výplaty důchodu jsou uvedeny na webu, např. v informačních letácích ČSSZ, či poradí odborníci OSSZ nebo call centra a klientského centra při ústředí ČSSZ.
-
Skutečnost, že byl občanovi přiznán důchod, oznamuje každý důchodce zdravotní pojišťovně, u které je registrován, sám. Za důchodce, kteří při pobírání důchodu nejsou výdělečně činní (nepracují nebo nepodnikají), platí zdravotní pojištění stát. Pokud bude důchodce i po přiznání důchodu nadále vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (jsou OSVČ), měl by informovat příslušnou OSSZ, protože přiznání důchodu může mít vliv na výši záloh na pojistné na sociální zabezpečení.
-
Informace o tom, v jakých případech musí důchodce podat daňové přiznání a kdy naopak důchod v daném roce nepodléhá zdanění, sdělí příslušný finanční úřad. Podle současně platných daňových předpisů podléhá pravidelně vyplácený důchod zdanění, jen pokud v ročním součtu přesáhne 36násobek minimální mzdy. Jednorázové doplatky důchodů, např. při zpětném přiznání důchodu, dani z příjmů nepodléhají.
-
I po přiznání starobního důchodu je možné nadále pracovat či podnikat. Ten, kdo při pobírání starobního důchodu vykonává výdělečnou činnost podléhající odvodům na důchodové pojištění, může po 360 dnech této činnosti požádat o přepočet důchodu. Důchod bude zvýšen o 0,4 % výpočtového základu, tj. částky, z níž byl důchod vypočítán. Žádost je možné podat nejlépe prostřednictvím OSSZ podle místa trvalého bydliště, příp. zaslat přímo na ústředí ČSSZ. O přepočet důchodu lze žádat opakovaně, vždy po získání 360 dnů výdělečné činnosti (nemusí být získána v kuse).
-
Poživatelé starobních důchodů, kteří při pobírání důchodu pracují a jsou účastni nemocenského pojištění, mohou při dočasné pracovní neschopnosti pobírat nemocenské. To náleží od 15. dne nemoci. Doba, po kterou jim je nemocenské vypláceno, je ale u příjemců starobního důchodu kratší, vyplácí se jim nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti, ne však více než 70 dnů za kalendářní rok. Také platí, že se jim nemocenské vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání.