Subjektem všeob. daně výdělkové jsou osoby přirozené, právnické a sdružení osob na podkladě právním, které v tuzemsku vlastním jménem provozují výdělečný podnik nebo vykonávají zaměstnání, směřující k dosažení zisku. Předmětem daně je každý výděleč. podnik a zaměstnání. Vyžaduje se, aby podnik (zaměstnání) byl samostatným hospodářským celkem. Co tvoří u podniku hospodářský celek, závisí na skutkových okolnostech, jež jsou pro provozování jeho rozhodny. Rozšíří-li se provozování poplatného podniku nebo zaměstnání z tuzemské provozovny, nebo není-li jí, z bydliště poplatníkova do ciziny, vyměří se daň z celého rozsahu provozování. Udržuje-li však tuzemský podnik v cizině trvalé provozování tím, že tam zřídí odbočku, výrobnu, nákupnu nebo prodejnu, jednatelství nebo jiným způsobem, nezdaní se v tuzemsku tato část podniku, pokud je podrobena v cizině daní stejného druhu. Vždy však alespoň ¼ výtěžku, dosaženého v celém podniku, jest pokládána za výtěžek tuzemský. V opačném případě, když totiž cizozemský podnik rozšíří svou činnost do tuzemského tím, že tu zřídí odbočku apod., vyměří se všeobecná daň výdělková pouze z tuzemského provozování dotčeného podniku. Tato ustanovení modifikována jsou smlouvami s cizími státy o zamezení dvojitého zdanění.
Ze všeobecné daně výdělkové jsou vyňaty: 1. podniky, podrobené zvláštní dani výdělkové; 2. zaměstnání, vykonává ve služebním poměru za plat nebo za mzdu; 3. zemědělské a lesní hospodářství, v to zahrnujíc zahradnictví a honitbu na vlastních pozemcích a rybářství ve vlastních vodách. (Pacht pozemků a obchodní zahradnictví, provozované po živnostensku však dani podléhají). Od všeob. daně výd. jsou osvobozeny: 1. Výtěžek pachtýřů pozemků a celých hospodářství, které pachtýř odbělává se svou rodinou, byť k tomu přibíral občas a výjimečně síly pomocné, např. ve žních, k dobývání řepy a p.
2. Ženy zaměstnávající se obyčejnými ručními pracemi neb výkony v bytě svých zákazníků nebo doma bez pomocných dělníků, např. švadleny, pradleny, žehlířky apod. 3. Vedlejší zaměstnání provozovaná zemědělci pouze dočasně a nikoli po živnostensku, jako povoznictví, orání za mzdu, výroba dřeváků, tření lnu apod. 4. Domáčtí výrobci, kteří pouze na příkaz a na účet jiného podnikatele pracují na výrobě neb zpracování průmyslových výrobků sami nebo za spolupůsobení osob vlastní domácnosti, avšak bez cizích pomoc. dělníků (domáčtí tkalci, knoflíkáři, skláři aj.). 5. Studující soukromě vyučující, dále soukromí učitelé, spisovatelé, umělci, pokud jejich činnost považovati lze za vedlejší zaměstnání a pokud výtěžek neuhrazuje jejich výživu. 6. Osoby provozující vedlejší zaměstnání vůbec, poskytující roční ryzí výtěžek nejvýše 2000 Kč, pokud není částí jiného pravidelného a rozsáhlejšího podniku výdělečného. 7. Osoby, které nejsouce schopny provozovati živnost, jež by jim poskytovala pravidelnou výživu (starci, neduživci, mrzáci), obstarávají bez pomocníků výdělečné úkony, aby částečně hradily svou výživu.
Ministr financí může osvoboditi od všeob. daně výd. zcela neb částečně, nebo na určitou dobu neb za určitých podmínek podniky, které napomáhají veřejným, dobročinným, nebo obecně užitečným účelům a při tom neposkytují trvale výtěžku nebo poskytují výtěžku poměrně nepatrného. Zákon vyhrazuje dále ministerstvu financí, aby povolovalo v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a jinými zúčastněnými ministerstvy úplné nebo částečné osvobození od všeob. daně výdělkové a všech přirážek nově vzniklým tuzemským podnikům, vedoucím řádné obchodní knihy, které podniky zavedou v tuzemsku výrobu dosud nezastoupenou nebo jenom nedostatečně zastoupenou a jejichž vznik se doporučuje z národohospodářských ohledů, nepřevyšuje-li jejich výtěžek v době pro zdanění rozhodné určité výše. Tyto výhody může min. financí poskytnouti na žádost stran a nejdéle na 5 let počínaje berním rokem, v němž s provozováním bylo započato. V případech hodných zvláštního zřetele může vláda tyto výhody prodloužiti nejdéle o dalších 5 let. Nuzným poplatníkům, kteří provozují výdělečný podnik nebo zaměstnání bez pomocných dělníků nebo jsou-li sami ku provozování podniku méně způsobilí, toliko s jedním dělníkem pomocným (tovaryšem nebo učněm), může býti daňovou komisí přiznáno částečné nebo v případech zvláště odůvodněných i úplné osvobození od daně, nepřevyšuje-li jejich ryzí výtěžek ročně 7000 Kč, pak jde-li o poplatníky starší 65 let, jejichž podnik byl již podroben dani alespoň 20 let, nepřevyšuje-li ryzí výtěžek u nich 10 000 Kč ročně. Základem všeob. daně výděl. jest ryzí výtěžek, skutečně dosažený v podniku (zaměstnání) v kalendářním (berním) roce po případě v obchodním (hospodářském) období jednoho roku. Přihlíží se vždy k celému výtěžku podniku bez ohledu na to, komu ve skutečnosti plynul. Podíly tajných společníků nelze z výtěžku podniku odraziti a při podnicích společenských tvoří veškeré podíly společníků jednotný celek jakožto daňový základ. Ryzí výtěžek podniku se vypočte tak, že se od příjmů v podniku dosažených odečtou veškeré výdaje učiněné v zemích jeho provozování na dosažení těchto příjmů (tedy až na některé úchylky obdobně, jako při dani důchodové). Všeob. daň výd. vyměřuje se na celý kalendářní rok. Zdanění podle obchodního (hospodářského) období může na žádost poplatníka nastati, zahrnuje-li období 12 měsíců končících v berním roce. Tato odchylka připouští se u poplatníka, který podléhá také dani důchodové a to ještě jen tehdy, je-li mu vyměřována daň důchodová podle téhož období. Sazba všeobecné daně výdělkové činí pravidelně 21/2 % ze základu, snižuje se však z prvních 30 000 Kč na 0,5 % a při ryzích výtěžcích přes 140 000 Kč se zvyšuje na 4 % daňového základu. Při daňovém základu od 7 000 Kč do 15 000 Kč činí sazba ¼ %. Jsou-li ve společenském podniku vedle jednoho společníka ještě další společníci činni takovým způsobem, že vykonávají služby, jež by za ně musily konati síly placené, zvyšují se částky daňového základu, pro něž platí sazba snížená a u nichž nastává sazba zvýšená, o 30 000 Kč za druhého a každého dalšího společníka v podniku zaměstnaného. U poplatníka, jehož celoroční důchod ani sám o sobě ani s přičtatelným důchodem hlavy rodiny nepřevyšuje 7 000 Kč a činí-li daňový základ jeho podniku 4 000 – 7 000 Kč, činí sazba 1/8 % dani podrobného výtěžku (např. daňový základ podniku činí 6 000 Kč, sazba daně činí 1/8 %, tj. 48 Kč). Nepřevyšuje-li za těchto podmínek daňový základ 4 000 Kč, předepíše se podniku daň sazbou 1/8 % ze základu pouze ideálně, tj. k účelu rozvrhu autonomních přirážek, daň sama se nevybírá, jenom se platí přirážky, na ni připadající. Uvedené sazby jsou prostupňované s progresí. Není-li výtěžek dani podrobený dělitelný stem, zaokrouhlí se dolů na nejbližší částku stem dělitelnou. U podniků, jejichž výtěžek podmíněn jest osobní činností poplatníkovou v té míře, že bez ní není možný (lékařství, notářství, advokacie, činnost umělecká, agencie aj.), snižuje se všeobecná daň výdělková o 20 %. Snížení toto netýká se sazeb již na ¼ % a 1/8 % snížených. U podniků s kapitálem přesahujícím 100 000 Kč nesmí daň obnášeti méně než ½ ‰ (z tisíce) veškerého kapitálu v podniku trvale na zisk uloženého (daň minimální). Kapitálem v podniku trvale uloženým je rozuměti obecnou peněžní hodnotu jmění, určeného k tomu, aby se ho v podniku trvale užívalo k pravidelnému docilování výtěžku po srážce pasiv, které jsou s provozováním podniku v příčinné hospodářské souvislosti a je nerozhodno, jde-li o kapitál zakládací nebo provozovací. Všeob. d. výd. ukládá se pro každý berní rok, zvlášť, teprve když prošel daňovou komisí příslušnou podle poplatníkova bydliště. Není-li bydliště poplatníkovo v tuzemsku, podle místa, kde je pramen důchodu. Ukládání děje se zároveň s ukládáním daně důchodové na podkladě přiznání poplatníkova.
Všeob. d. výd. předepíše se pro tu obec, v níž je provozovna podniku; není-li provozovny (např. u obchodních jednatelů), předepíše se pro tu obec, ve které má poplatník své řádné bydliště. Má-li podnik více provozoven na různých místech (filiálky, výrobny, skladiště, prodejny apod.), rozdělí vyměřovací úřad (berní správa), v jehož obvodě poplatník bydlí a kde mu byla daň uložena, celkovou daň výdělkovou na jednotlivé provozovny podle poměru v jednotlivých provozovnách vyplaceného služného mzdy včetně tantiem zaměstnanců. Nedá-li se rozdělení daně v tomto poměru provésti, nastane dělba daně podle hospodářského významu jednotlivých provozoven pro celkový podnik. Zákon připouští však dohodu mezi poplatníky a zúčastněnými obcemi o jiném vhodném měřítku, kteroužto dohodou je vyměřovací úřad vázán. Provozovnou je rozuměti veškerá trvalá zařízení, která jakýmkoli způsobem, ať přímo nebo nepřímo, slouží k provozování podniku v určitém místě.
Za provozovnu je nutno pokládati i zaměstnávání stálých pomocných sil v určitém místě, třeba bez místností. V příčině místa předpisu a dělby všeob. daně výdělkové stanovilo ministerstvo financí pro podniky (provozovny) v obvodu Velké Prahy výjimky. Tu daň vyměří a rozdělení její na jednotlivé provozovny provede příslušná berní správa, v jejímž úředním obvodu má poplatník své bydliště případně podnik sídlo. Při dělbě daně je považovati Velkou Prahu za jedinou berní obec. Ze všech provozoven téhož podniku v obvodu Velké Prahy vyměří se společná daňová částka. K dělbě daně dojíti má jenom tehdy, má-li podnik provozovny mimo obvod Velké Prahy. K jednotnosti obce Velké Prahy nutno přihlížeti též při dělbě daně a přikazování daňových částic (kvot) vyměřovacími úřady mimopražskými. Rozdělení daně na jednotlivé provozovny má, jak pro dotčené obce, tak pro poplatníka velkou důležitost, hledě k autonomním přirážkám, v jejichž výši jsou začasté značné rozdíly.
Předpis všeobecné daně výdělkové s případným jejím rozdělením, oznámí vyměřovací úřad poplatníku platebním rozkazem, proti kterému přísluší jak poplatníku, tak vyměřovacímu úřadu odvolání do 30 dnů po dodání platebního rozkazu. O dovoláních rozhoduje odvolací daňová komise s konečnou platností. Proti rozdělení daně má právo odvolání jak poplatník, tak i každá zúčastněná obec. Odvolání takové může poplatník podati do 30 dnů po dodání platebního rozkazu, obec do 30 dnů po dodání platebního rozkazu, obec do 30 dnů po dodání vyrozumění o dělbě daně. O těchto odvoláních, která podati lze u vyměřovacího úřadu, rozhoduje finanční úřad II. stolice konečně.
Povinnost ke všeobecné dani výdělkové počíná se dnem, kterým bylo započato s provozováním podniku (zaměstnání) daní podrobeného. Podnikům, vzniklým počátkem nebo během berního roku, uloží se daň teprve po projití toho roku; netrvala-li však daňová povinnost až do konce roku, může býti daň vyměřena ještě před ukončením roku, ve kterémžto případě zdaní
se toliko výtěžek, docílený do zániku daňové povinnosti, při čemž ovšem dlužno míti na zřeteli ustanovení o dani minimální u podniků s kapitálem přes 100 000 Kč.
Daň minimální je totiž závislá vždy toliko na výši kapitálu v podniku trvale na zisk uloženého bez ohledu na dobu trvání daňové povinnosti v berním roce.
Přejde-li za berního roku podnik na jinou osobu, považuje se tato okolnost za vznik nového a za zánik převzatého podniku. Vznik nového podniku (zaměstnání) nebo převzetí podniku (zaměstnání) dlužno oznámiti berní správě nejpozději při počátku provozování. Opominutí takového oznámení je trestné. Daňová povinnost k všeobecné dani výdělkové končí se dnem, kterým bylo provozování podniku (zaměstnání) trvale a úplně zastaveno. Zastavení dlužno berní správě oznámiti do 30 dnů. Zanikne-li podnik (zaměstnání) smrtí poplatníkovou, mají dědicové povinnost učiniti o tom berní správě oznámení do 3 měsíců po nastalé smrti. Opominutí oznámení může býti trestáno pořádkovou pokutou. Všeob. daň výdělková může býti na žádost poplatníka ukládána i po dobu neprovozování podniku a to pevnou roční sazbou 10 Kč a v případě že jde o protokolovanou firmu, roční pevnou sazbou, při níž nastává povinnost k protokolování firmy (neprovozovací sazby). Započne-li se opět s provozováním podniku (zaměstnání), předepíše se pak řádná daň. Všeob. daň výdělková je podkladem pro předpis přirážek samosprávných svazů (zemí, okresů, obcí) a pro předpis příspěvků do obchodních a živnostenských komor. Určitá výše této daně předepsaná poplatníku zakládá u něho povinnost k protokolování firmy. (1933)
