.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Zjistili to vědci rozborem takřka stovky odborných studií na toto téma
Vládní politici rozběhli kampaň za daň z cukru, resp. za slazených nápojů. Vědecky ovšem podložená není. Jediné, co je jisté, je, že zvýší daňové inkaso, které mohou politici přerozdělovat, a že tak zvýší moc státu nad našimi životy.
Nová studie (odkaz na ni je níže, stejně jako klíčový závěr a abstrakt) shrnuje poznatky takřka stovky jiných studií na téma daně z cukru a sladkých nápojů, pokrývá přes 50 zemí. Uzavírá, že neexistují žádné opravdu přesvědčivé důkazy, že daň ze slazených nápojů jakkoli významněji snižuje množství cukru či kalorií, které lidé konzumují.
Ve výsledku jde tedy hlavně jen o další zdroj peněz politikům, které pak oni a jejich úředníci přerozdělují a získávají další kus moci nad našimi životy.
Až zase budeme politiky či úředníky kritizovat, jak mrhají našimi penězi, vzpomeňme, že tímto to začíná – a žádné další peníze jim neposkytujme. A už vůbec ne pod takovouto pochybnou, vědecky nepodloženou záminkou.
https://www.annualreviews.org/content/journals/10.1146/annurev-resource-111522-111325
Francouzské akcie klesají, euro též – trhy vyhlížejí vleklou nejistotu na francouzské politické scéně
Oddechly si však, že ji neovládne ani Mélenchon, ani Le Penová
Výsledek francouzských parlamentních voleb má na trhy mírně negativní dopad. Termínové kontrakty na akciové tituly zahrnuté do hlavního francouzského burzovního indexu, CAC 40, dnes klesají. Euro oslabuje.
Nečekané volební vítězství bloku levicových stran zvyšuje obavy stran udržitelnosti francouzských veřejných financí. Investoři si ale zároveň uvědomují, že levicový blok je širokým uskupením extrémních, ale i umírněných stran a uskupení. Je tak možné, že některé z těch umírněných budou ochotny se podílet na vládě s centristy prezidenta Emmanuela Macrona, jehož formace skončila druhá na pásce. Ve výsledku by tak mělo být odvráceno riziko, že vládní politiku bude až příliš formovat extrémní levice, spojená ponejvíce s osobou lídra Jeana-Luca Mélenchona.
Zároveň výsledek voleb „neutralizuje“ stranu Marine Le Penové, která nečekaně skončila až třetí. Macronovým centristům a bloku levicových stran se ji totiž ve druhém kole voleb podařilo účinně vyblokovat.
Výsledek je tak ten, že vládu nebude moci sestavit ani jeden z extrémních proudů, tedy ani ne ten zosobněný Mélenchonem, ani ten představovaný Le Penovou. Daní za to ovšem může být až příliš roztříštěný, v důsledku nepříliš funkční parlament. Jeho nefunkčnost by mohla dláždit cestu k vytvoření úřednické vlády, vytvářené do značné míry v režii prezidenta Macrona, nebo k vypsání nových parlamentních voleb.
Z hlediska investorů je ovšem vyhlídka roztříštěného, nefunkčního parlamentu, potenciální úřednické vlády, ba dokonce dalších voleb, příznivější, než pokud by parlament ovládl na jedné straně buď Mélenchon, nebo na straně druhé Le Penová, resp. strany, jež reprezentují. Tyto strany totiž mají v programu body, jež by při realizaci znamenaly dramatické navýšení francouzských veřejných výdajů. Země se přitom již nyní potýká s vysokým zadlužením a další výrazný nárůst výdajů by ji postavil do střetu s Bruselem a institucemi EU.
Tento scénář se nyní zdá být zažehnán. Proto nelze čekat výrazný propad francouzských akcií, ani dluhopisů. Zároveň se ale kvůli předpokládanému delšímu období politické nejistoty cena těchto aktiv nevrátí na své úrovně z doby, než prezident Macron na základě výsledku voleb do europarlamentu před zhruba měsícem předčasné parlamentní volby vypsal.
České stavebnictví se propadá, dusí jej hlavně vysoké úrokové sazby
Stavební výroba v Česku se v květnu výrazně propadla, meziročně o 6,8 procenta. Dubnová naděje na oživení stavebnictví je tedy ta tam. Úroveň stavební produkce je na tom nejhůře za poslední více než tří roky, za celé období od února 2021. Letos se nedaří hlavně pozemnímu stavitelství, které doplácí na nadále poměrně vysoké úrokové sazby v ekonomice, které činí úvěry na stavební činnost a její financování méně dostupnými. Inženýrské stavitelství letos situaci zachraňuje, ale je z menší části, takže celkově je stavebnictví za celý letošek „v minusu“. V inženýrském stavitelství se projevuje větší angažmá státu, resp. veřejných finančních prostředků, včetně těch z fondů EU, které obecně nejsou tak citlivé na vývoj tržních úrokových sazeb. Za celý letošek ale stavebnictví nakonec z minusových hodnot „vytáhne“ svůj výkon do blízkosti nuly, takže bude celoročně víceméně stagnovat. Zlepšení jeho kondice ve druhé polovině roku bude spojeno zejména s pokračujícím poklesem úrokových sazeb, který se příznivě promítne zejména v pozemním stavitelství. I tak však současný nižší objem výroby v pozemním stavitelství bude znamenat budoucí větší nedostatek rezidenčních nemovitostí, který zesílí tlak na jejich cenový růst. (8.7.2024)