Je to daň nepřímá, spotřební. Zavedena byla v Československu zákonem ze dne 9. dubna 1920 č. 260 Sb. z. a n., doplněným zákonem ze dne 12. srpna 1921 č. 296 Sb. z. a n. Nově byla upravena zákonem ze dne 23. prosince 1923 č. 1 Sb. z. a n. r. 1924 doplněným zákonem ze dne 1. července 1926 č. 116 Sb. z. a n. Dani podléhá uhlí tuzemské i uhlí dovážené z ciziny. Uhlím rozumí se uhlí kamenné a hnědé, pak výrobky z něho, např. koks a brikety. Daň z uhlí tuzemského činí toho času 10 % z ceny na dole. Na žádost některých dolů může za určitých podmínek ministr financí po dohodě s ministerstvem veřejných prací a obchodu do odvolání snížiti daň až na 7 % ceny. Na koks použitý k výrobě surového železa na vysokých pecích v tuzemsku je stanovena sazba daně 50 h z 1 q. Daň z tuzemského uhlí je povinen platiti důlní podnikatel při vypravení uhlí z dolu neb před užitím jeho k účelům uvnitř podniku. Z uhlí dováženého z ciziny vybírá se daň částkou, kterou stanoví čas od času ministr financí v dohodě s ministrem veřejných prací a s ministrem obchodu. Platí ji dovozce před vypravením uhlí z celního řízení. Spolu s daní uhelnou vybírá se paušalovaná daň z obratu. Uhelná daň se neodvádí: 1. z uhlí, které se spotřebuje pro provoz důlního podniku; 2. z uhlí deputátního, tj. z uhlí zdarma neb za režijní ceny poskytovaného zřízencům dolu pro jejich vlastní potřebu; 3. z uhlí dodaného z vlastní těžby zdarma neb za režijní cenu závodním školám, nemocnicím a závodním ústavům a zařízením sloužícím k dobru dělnictva; 4, z uhlí tuzemského původu vyváženého přímo z dolu neb výrobny do ciziny. Ministr financí je zmocněn za určitých podmínek povoliti osvobození od daně z uhlí výrobcům zboží vyváženého do ciziny, kdyby daň z uhlí ohrožovala soutěživost vývozu, pak pro uhlí, z něhož se vyrábějí oleje, tuky, vosk apod. (1930)
