Je nepřímá daň spotřební. Zavedena byla v Československu zákonem ze dne 12. srpna 1921 č. 338 Sb. z. a n., a prov. nař. z 12. května 1922 č. 142 Sb. z. a n., doplněným vlád. nař. ze dne 22. prosince 1925 č. 7 Sb. z. a n. z r. 1926. Předmětem daně je vodní síla použitá k pohonu, zjištěná měřením na hřídeli poháněcího zařízení. Základní daň činí 4 h a přirážka 1 h za jednu koňskou sílu za hodinu. Vodní díla s výkonností do 2 koňských sil jsou osvobozena od daně vůbec a vodní díla do 5 koňských sil od placení přirážky. Vodní díla vystavěná neb rekonstruována po 1. lednu 1919 mohou býti za určitých předpokladů od daně osvobozena. Daň platiti je povinen podnikatel vodního díla. Daň se platí zvláštními složenkami pošt. šekového úřadu na účet zemských finančních úřadů. Poplatník je povinen měsíčně předkládati měsíční účty svému dohlédacímu úřadu. Daň lze též paušálovati dohodou mezi finančním úřadem a poplatníkem; paušál platí se ve čtvrtletních lhůtách stejným způsobem. Smlouvu paušalovací sjednávají se zpravidla na 3 roky s výhradou vzájemné roční výpovědi. V poslední době jedná se o změnu daně z vodní síly v daň účelovou, aby výnos její napříště plynul do vodohospodářských fondů, které mají sloužiti úpravě vodohospodářské a meliorační. (1930)
