Rozšířit své podnikání do dalších zemí nebo využít díry na zahraničním trhu pro rozběhnutí nového projektu je díky globálnímu obchodnímu prostředí snazší než kdy dříve. Před vstupem na nový trh si je však potřeba dobře promyslet, zda je daná země skutečně pro podnikání vhodná. Sledovat je vhodné například byrokratickou zátěž spojenou s rozjezdem byznysu, daňový systém a zvýhodnění pro investory, ale také případnou vymahatelnost smluv.
V dnešním mezinárodním prostředí se tuzemské firmy nemusejí soustředit pouze na region střední Evropy, úspěšné podniky a start-upy ukazují, že z Česka se dá prosadit prakticky ve všech koutech světa. Bez důkladné rešerše prostředí to ale nejde. Daná země se sice může na první pohled jevit jako perfektní odbytiště pro konkrétní produkt nebo službu, avšak nakonec se ukáže, že administrativní zátěž spojená se vstupem na tamní trh zabere dlouhé měsíce a o daňových úlevách pro investory se nedá ani mluvit.
Přívětivost podnikatelského prostředí v zemích na celém světě dlouhodobě sleduje Světová banka, která také každoročně zveřejňuje žebříček Ease of Doing Business. Ten země hodnotí v deseti oblastech důležitých pro podnikání, které pokrývají témata od založení samotného byznysu až po jeho každodenní fungování. Česká republika v něm například loni ze 190 zemí obsadila 41. příčku.
Založení podnikání, registrace majetku
Podle Daniela Mahovského, prezidenta Česko-gruzínské smíšené obchodní komory, žebříček prakticky kopíruje oblasti, o něž by se měl každý investor zajímat před tím, než do zahraničí vyrazí. „V prvé řadě je třeba se vždy zajímat o to, jak náročné je byznys v dané zemi vůbec rozjet. Důležitým faktorem je například množství povolení či licencí, které je nutné získat. Stejně tak by se měl podnikatel zajímat i o to, jak k zahraničním investorům přistupuje tamní administrativa, zda je v jednáních flexibilní a snaží se omezit zbytečnou byrokracii,“ popisuje.
Neméně důležitý je pak i proces koupě a registrace majetku či povolení k stavbě. Uvedení produktu nebo služby na trh totiž může značně zkomplikovat, bude-li firma muset měsíce čekat na stavební povolení nebo potvrzení o převodu nemovitosti. „Jako pozitivní případ v tomto ohledu lze uvést právě Gruzii, která se v roce 2020 umístila na sedmém místě žebříčku Světové banky, z evropských zemí ji předběhlo pouze Dánsko. Proces nákupu a převodu nemovitosti zde totiž trvá přibližně jen hodinu, samotný převod je navíc osvobozen od daně,“ uvádí Daniel Mahovský.
Možnosti financování, daňové zvýhodnění pro investory
Aspektem, který je rovněž ideální sledovat, je pak dostupnost financí. Ne každá firma je schopna rozjezd nového projektu v zahraničí zaštítit vlastním kapitálem, a proto je pro ně stěžejní spolupráce s místními bankami a subjekty. Země, jež jsou byznysu nejvíce nakloněny, tak často v ohledu financování poskytují investorům konzultace nebo například prostřednictvím státních organizací i kapitálové financování.
Odhlédneme-li od takzvaných daňových rájů, je dobré si předem zjistit, jaká daňová zátěž investora čeká. „Například Gruzie v tomto ohledu nabízí velmi liberální daňový systém s šesti jednoduchými a nízkými daněmi. Podle dat z roku 2019 měla třetí nejnižší daně na světě a právnické osoby z reinvestovaných zisků neplatily daně vůbec. Další daňová zvýhodnění pak nabízejí tamní průmyslové zóny,“ ukazuje pozitivní příklad viceprezident Česko-gruzínské smíšené obchodní komory Emil Vařeka.
Kapitola sama o sobě je pak možnost využít zahraniční trh k přístupu na další trhy. V tomto ohledu je pro investory, kteří s tímto modelem počítají, klíčové, jaké dohody a s kým má daná země uzavřené. „V případě zemí mimo Evropskou unii je stěžejní dohoda o přidružení s EU, dále pak množství dohod o volném obchodu s dalšími destinacemi, kam například výrobní firma plánuje exportovat. Důležité je vědět, že i z malé země se dá získat bezcelní přístup na obrovský mezinárodní trh,“ dodává Emil Vařeka.
Vymahatelnost obchodních ujednání a možnost outsourcingu
Potenciálně problematická může být pro firmy oblast práva a vymahatelnost smluvních ujednání. Podle Daniela Mahovského se je proto třeba soustředit i na to, na jaké úrovni je v dané zemi protikorupční politika a přístup státního aparátu k dodržování smluv. Výhodou a ukazatelem přívětivosti země vůči investorům je podle něj i snaha o maximální transparentnost, například díky volnému přístupu do on-line registrů.
Firmy, které plánují přesun výroby, ale i relokaci služeb, by pak měly sledovat také to, jaké možnosti v outsourcingu daná země nabízí. „Zajímat by se vedle nákladů měly zejména o jazykovou vybavenost a úroveň vzdělání pracovní síly. Podle toho zjistí, zda je země vhodná spíše pro přesun lehké výroby, nebo i služeb, jako je péče o zákazníky či oblast IT podpory,“ zakončuje prezident Česko-gruzínské smíšené obchodní komory. (27.4.2021)