Daňový balíček schválen. Jaké změny lze očekávat?

Novela zákona o daních z příjmů a DPH prošla Sněmovnou i Senátem a bude poslána prezidentovi republiky k podpisu. Takzvaný malý daňový balíček je spojen s dodatečným vložením tzv. Windfall tax, avšak obsahuje i některé pozitivní změny pro firmy. Nemalá část z nich souvisí s dlouhodobými požadavky Svazu průmyslu. Podívejte se, co novela obsahuje a jaké novinky přinese.

Hlavním cílem novelizace ze strany vlády bylo zvýšení minimálního limitu povinné registrace k DPH z 1 mil. na 2 mil. Kč a možnost uplatnění paušální daně do stejné výše. Tím se snižuje administrativa u menších podniků, neboť povinnosti spojené s daněmi a pojistným jsou značně zatěžující. Nová podoba paušální daně však na rozdíl od té dosavadní do 1 mil. Kč počítá se třemi daňovými pásmy odvozenými od výše a charakteru příjmu poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh, a tedy i samotnou daň a pojistné.

Do prvního nejnižšího pásma (paušální záloha 6 208 Kč měsíčně v roce 2023) se bude moci přihlásit subjekt s příjmy do 1 mil. Kč bez ohledu na charakter činnosti, nebo s příjmy do 1,5 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu 60 % či 80 %, nebo do 2 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu ve výši 80 %. Do druhého pásma (paušální záloha 16 000 Kč měsíčně) se přihlásí poplatník s příjmy do 1,5 mil. Kč bez ohledu na charakter činnosti nebo do 2 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu 60 % či 80 %. Do třetího nejvyššího pásma (paušální záloha 26 000 Kč měsíčně) budou moci vstoupit všichni poplatníci, jejichž celkové příjmy nepřesáhly 2 mil. Kč.

Novela také u poplatníka paušální daně zvyšuje minimální limit pro podání daňového přiznání v případě jiných příjmů, např. z nájmu či z kapitálového majetku, a to z nynějších 15 000 Kč na 50 000 Kč ročně. Pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti se taktéž zvyšuje minimální limit vedlejších příjmů (§ 7 - § 10 ZDP) pro podání daňového přiznání z aktuálních 6 000 Kč na 20 000 Kč ročně.

Svaz průmyslu na novele zákona nejvíce oceňuje, že zde byly zapracované i některé naše požadavky. Jedná se například o prodloužení mimořádných zrychlených odpisů pro firmy za letošní a příští rok. Zrychlené odpisy byly zavedeny během koronavirové krize, konkrétně pro roky 2020 a 2021, aby byl podpořen ekonomický růst. Podnik si tak v uvedených letech mohl a díky této novele i nadále může odepsat majetek v 1. odpisové skupině (např. počítače, kancelářské potřeby, nářadí) již za 12 měsíců oproti standartním třem letům a majetek v 2. odpisové skupině (např. automobily, pracovní stroje) za dva roky namísto běžných pěti let. SP ČR již dříve vyzýval, aby byl uvedený proinvestiční nástroj prodloužen.

Dále se upravují parametry kontrolního hlášení DPH, na jehož nedostatky Svaz dlouhodobě upozorňuje. Proto oceňuje snahu zákonodárce o zmírnění přísných sankcí alespoň pro menší plátce a prodloužení lhůty pro úpravu hlášení na základě výzvy pro změnu, potvrzení či doplnění z 5 na 17 kalendářních dní. Ačkoliv Svaz požadoval snížení často drakonických pokut pro všechny plátce či obecně vyšší míru tolerance vůči bagatelním přestupkům, i tyto změny jsou určitým krokem vpřed směrem k přívětivějšímu podnikatelskému prostředí.

Za důležitou změnu Svaz považuje také dotažení legislativní úpravy daňových odpočtů na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání v době koronavirové krize, která definuje jasné podmínky použití výše uvedených odpočtů ve zdaňovacích obdobích od 1. 4. 2019 – 30. 4. 2021. V této době nemohl být u daného majetku kvůli uzávěrkám doložen požadovaný rozsah výuky, a proto se stanovuje tzv. fikce naplnění podmínky výuky s dodatečným splněním v následujících zdaňovacích obdobích bez nutnosti zvyšovat základ daně o „neuplatněné“ odpočty. Zmíněná úprava zajišťuje právní jistotu podnikatelů.

Windfall tax

Jednou z nejpodstatnějších změn je windfall tax, která byla do daňového balíčku „přilepena“ pozměňovacím návrhem během projednávání ve Sněmovně. Sazba daně z tzv. neočekávaných zisků v odvětví energetiky, zpracování ropy, těžby fosilních paliv a bankovnictví je stanovena ve výši 60 procent a má být platná po dobu tří zdaňovacích období v letech 2023 až 2025. Zálohy se však budou platit již příští rok dle letošních výsledků s případným pozdějším nedoplatkem/vrácením přeplatku ze strany státu. Vyměřovací základ daně vznikne porovnáním zisku v aktuálním roce  s průměrem zisků v letech 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent. 

Mimořádné dani by v uvedených odvětvích měly podléhat jen společnosti dosahující stanovené minimální hranice ročních příjmů z činností v rámci daného sektoru. Pro výrobu a distribuci energie by se nejprve měly zohlednit příjmy z rozhodných činností na úrovni celé skupiny (případně větší firmy), která je pro konkrétní holding ve výši 2 mld. Kč za rok 2021. Následně by se pro účely daně posuzovaly jednotlivé společnosti v dané skupině s vlastním IČO s  prahem příjmů 50 milionů korun z rozhodné činnosti ročně. Způsob kvalifikace poplatníků je o to složitější, že například pro odvětví těžby a úpravy černého uhlí, těžby ropy a zemního plynu nebo výroby koksu a rafinovaných produktů by obecně platil jen minimální roční příjmový práh ve výši 50 milionů korun z rozhodné činnosti, zároveň by z ní muselo pocházet v rámci zdaňovacího období za rok 2021 nejméně 25 procent ročního čistého obratu. 

Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje na nesystémovost a rizika zavádění mimořádných daní, navrhovanou daň však od počátku vnímal jako politický návrh s ohledem na současnou situaci a zaměřil se na technické parametry a možnosti dílčích úprav ve prospěch firem. Díky úsilí Svazu průmyslu se podařilo dojednat několik změn, se kterými původní návrh nepočítal. Například byly z okruhu rozhodných příjmů pro určení poplatníka daně vyňaty příjmy závodních energetik a procesů v průmyslu, které jsou používané pouze ve výrobě či spotřebě v rámci skupiny a nepřeprodávají se dále. Dále se mimo jiné zvýšil minimální roční práh příjmů z rozhodné činnosti kvalifikující poplatníka daně. 

Kromě daně z neočekávaných zisků byla schválena také novela energetického zákona, která zavádí pro výrobce elektřiny od 1. 12. 2022 odvod z tzv. nadměrných příjmů. Dopady navrhovaných opatření jsou pro předmětné poplatníky poměrně značné. Svaz průmyslu proto nedávno připravil podrobné shrnutí očekávaných změn, které si můžete přečíst zde. (24.11.2022)