Podle zákona ze dne 12. srpna 1921 čís. 329 o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním mohou jako samostatné dávky vybírati tyto obce:
1. dávku z nájemného nebo z používaných místností,
2. dávku z přechodného ubytování,
3. dávku z návěstí jakéhokoliv druhu, určených pro veřejnost, vyjímajíc inseráty v časopisech a v knihách,
4. dávku z nezastavěných pozemků,
5. dávku z držení motorických prostředků,
6. dávku z dopravy,
7. dávku ze spotřeby elektrické energie a plynu k účelům osvětlovacím,
8. dávku ze psů,
9. dávky přepychové (např. dávku z luxusních bytů, dávky z útraty v zábavních místnostech).
Výnosem ministerstva financí v dohodě s ministerstvem vnitra ze dne 22. prosince 1932, č. 149.451/32-III/9 b stanoveno na základě § 21 odst. 3. zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 264 o potravní daní na čáře, aby v území zahrnutém podle vládního nařízení ze dne 22. prosince 1920, č. 674 do obvodu potravní daně na čáře v Praze, byla vybírána od 1. ledna 1933 do 31. prosince 1934 obecní dávka z cukru. Dávce z cukru podléhá: cukr nebo kandis řepový a třtinový v jakémkoliv stupni čistoty, dextrosa (glykosa – cukr škrobový, hroznový), maltosa (cukr sladový), levulosa (cukr ovocný), laktosa (cukr mléčný) v jakémkoliv stupni čistoty, cukrářské výrobky, čokolády, bonbony, syrob z cukru invertovaného, umělý med, umělý ovocný krém, pokud jest vyroben z cukru uvedeného. Naproti tomu nepodléhají obecní dávce z cukru: cukrované jižní a domácí ovoce, ovoce v roztocích cukru zavařené (marmelády, pasty, kompoty), ovoce v hořčici, sladká hořčice, cukernaté tekutiny alkoholické (likéry), s alkoholem smíšené a s cukrem zavařené šťávy ovocné, ovocné výrobky (pálenky ovocné), zhuštěné mléko a moučka pro děti, surový cukr řepový, který jest určen k výrobě lihu a cukr, který jest určen k výrobě krmiva pro dobytek. Dávka jest 10 haléřů z jednoho kilogramu cukru a vybírá se při dopravě do obvodu potravní daně na čáře v Praze přes čáru potravní daně ze všech předmětů uvedených.
Dávka z nájemného (nájemní hodnoty), všeobecného vodného a poplatků za používání obecních stok v hl. městě Praze. Tuto dávku je povinen platiti každý, kdo má místnosti přímo od majitele domu najaty, nebo komu byly místnosti bezplatně přenechány, a pak majitel domu za místnosti jím užívané. Dávka vyměřuje se na podkladě nájemného nebo nájemní hodnoty z budov, které jsou podrobeny dani činžovní. Sazby této obecní dávky v hl. městě Praze činí:
Dávka z náj. Všeob. vodné Popl. za stoku Celkem
do 400 Kč - - - -
do 1 000 Kč 2 % 2 % 1 % 5 %
do 2 000 Kč 5 % 3 % 2 % 10 %
do 4 000 Kč 7 % 5 % 3 % 15 %
do 6 000 Kč 7 % 10 % 3 % 20 %
do 10 000 Kč 11 % 10 % 4 % 25 %
do 20 000 Kč 15 % 10 % 5 % 30 %
přes 20 000 Kč 20 % 10 % 5 % 35 %
V místech, kde není zřízen obecní vodovod nebo veřejná studna, nebo kde není provedena stoka uliční, ani takové zařízení, které stoku nahrazuje a které obec musí vlastním nákladem čistiti, sníží se celková sazba o procento, připadající na všeobecné vodné nebo na poplatek za užívání obecní stoky nebo na poplatky oba. Dávka z nájemného, všeobecné vodné a poplatky za používání obecních stok platí se ve lhůtách splatných 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října každého roku předem.
Dávku z přechodného ubytování jest povinen platiti každý, kdo po živnostensku nebo za účelem zisku pronajímá k přechodnému pobytu obytné místnosti. Pobyt jest přechodný, netrvá-li nepřetržitě déle než 3 měsíce. Dávka činí 10 % úplaty, docílené za pronájem.
Dávka z návěstí v Praze. Této dávce jsou podrobena veřejná oznámení ať předmětem, obrazem nebo textem, ať jsou nalepena, vyvěšena nebo rozdávána, nošena nebo vožena po ulicích, náměstích a jiných veřejných místech nebo ve veřejně přístupných místnostech nebo umístěna ve výkladcích a oknech při veřejných komunikacích, uvnitř nebo vně vozů elektrických drah nebo jiných dopravních prostředků, konečně oznámení světelně promítnutá. Dávce nepodléhají a) oznámení státu, země, okresu a obce, jakož i oznámení jejich podniků a ústavů, pak oznámení zastupitelstev cizích států u vlády republiky Československé pověřených; b) oznámení politických schůzí volebních po vyhlášení voleb do sborů zákonodárných nebo do veřejných korporací samosprávných, pokud tyto mají právo uhrazovati své potřeby předpisováním přirážek k přímým daním státním; c) firemní označení týkající se vlastního podniku, obchodu, živnosti atd., vyvěšená nebo rozdávaná ve vlastních místnostech ve vlastních domech, na vlastních dopravních prostředcích, pokud tato neslouží výhradně účelům reklamním, a dále označení a oznámení ve vlastních stáncích na veletrzích, výstavách atd; d) všechna oznámení a sdělení, učiněná ve veřejném zájmu, jako orientační tabulky, dopravní upozornění, výstražná znamení apod.; e) inseráty v časopisech a knihách, ceníky, reklama na vlastních, obvykle používaných obchodních tiskopisech. Sazba dávky jest a) z reklamy světelné 5% z ceny za provádění reklamy účtované, b) z plakátů činí sazba za každý, byť i jen započatý čtv. metr plošné výměry všech k nalepení určených plakátů 60 haléřů, pokud jde o plakáty podniků kulturních, politických apod. 20 hal., za období 4 neděl. Za dobu další počítá se dávka podle této jednotkové sazby, za každé další i jen započaté období touž sazbou, c) z ostatní reklamy 5 % z úplaty za provedení (úplata ze služby) a umožnění reklamy (propůjčení místa, přístrojů, pomůcek apod.). Dávkou touto je povinen ten, kdo oznámení do veřejnosti přivádí.
Dávka z dopravy jest vybírána podle usnesení vlády republiky Československé ze dne 19. října 1928, a to 10 % z jízdného na drahách elektrických. Dávku jest povinen platiti každý, kdo dopravních prostředků za úplatu užívá. Dávku vybírá podnik současně s jízdným.
Dávka ze spotřeby elektrické energie a plynu k účelům osvětlovacím byla povolena usnesením Zemského výboru ze dne
7. září 1932 podle ustanovení § 38 zákona ze dne 12. srpna 1921. Každý, kdo jakkoli používá elektrické energie nebo plynu jakéhokoliv druhu v obvodu obce Pražské k osvětlování, je povinen platiti obecní dávku ze spotřeby elektrické energie a plynu, která činí 10 hal. za každou kW hodinu elektrické energie a 4 haléře za každý m3 plynu.
Dávka ze psů byla povolena zemským výborem na základě citovaného zákona, aby každý držitel psa v obci Pražské byl povinen platiti, a to: a) z každého psa chovaného pouze ke hlídání domu a dvora, nebo průmyslových závodů, obchodních místností, velkých skladišť, museí a sbírek, dále k účelům živnostenským nebo hospodářským, nebo konečně ze psa přísežného personálu mysliveckého pro honbu 40 Kč ročně, b) z každého psa jinakého 150 Kč ročně. Chová-li někdo několik psů jedné z obou kategorií, zvyšuje se sazba za druhého a každého dalšího psa vždy o 50 % základní sazby.
Dávka přepychová týká se hlavně útraty za poživatiny a nápoje podávané v místnostech převahou přepychových a vybírá se ve výši 20 % z útraty placené od návštěvníků (hostů) místností po živnostensku provozovaných, které byly prohlášeny za podniky přepychové.
Kromě těchto dávek vybírá se dávka z piva podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 264, a to obnosem 10 Kč z jednoho hektolitru. Této dávce podléhá pivo, jež přes čáru potravní daně do obvodu pražské potravní daně na čáře se dopravuje a jednak pivo, které uvnitř obvodu pražské potravní daně na čáře se vyrobí. Rovněž podle téhož zákona stanovena obecní dávka z vína v hl. městě Praze. Vybírá se tato dávka z vína a jiných šťáv z hroznů, a to 50 Kč z jednoho hektolitru, 30 Kč z vína ovocného a vůbec šťáv z ovoce.
Dávka z pálených tekutin vybírá se v Praze v obvodu potr. čáry ze všech tekutin, obsahujících líh pitný, všechny druhy kořalek, esencí, jakož i ze všech slazených, z lihu denaturovaného. Dávka činí 80 hal. z každého litru lihovitých tekutin, 60 hal. z každého litru esencí, 40 hal. z každého litru lihu a pálených lihových nápojů, jichž stupňovitost lze měřiti alkoholometrem, činí-li stupňovitost méně než padesát procent alkoholu, jakož i z lihových nápojů, jichž stupňovitost nelze měřiti alkoholometrem (slazené lihové nápoje), 8 hal. z každého litru lihu denaturovaného bez zřetele k jeho stupňovitosti.
Obecní dávka z limonád, minerálních a sodových vod v hl. městě Praze vybírá se podle zákona ze dne 14. dubna 1920, a to 5 hal. z 1 litru. (1932)
