Mají firmy jediný účel, kterým je maximalizace zisku? Zajímá zaměstnance pouze výplatní páska? O osobních i firemních motivacích se mluví stále častěji. V 90. letech bylo moderní být hodně vytížený, pracovat 14 hodin denně. Hlavním smyslem podnikání sice byla svoboda, ale hned za ní vydělávání co nejvíce peněz. Situace se postupně proměnila. Být dnes v práci non stop se už nenosí. Hodnoty a kvalita práce jsou přednější než fakturace. Do popředí jde čas na sebe a rodinu. Zajímá nás, jak se cítíme, zda jsme spokojeni nebo jak se realizujeme.
Motivace a hodnoty lidí se mění často v krizi. Pokud jsou konfrontováni se situací, se kterou nepočítali, zamýšlí se nad tím, jak je vše relativní a najednou začnou být důležité jiné hodnoty než to, jestli mají dvě auta nebo drahou dovolenou. „Změny v nefinanční motivaci už ale pozoruji u majitelů firem posledních 10 let. Má smysl honba za majetkem či technickým pokrokem, která došla tak daleko, že nám z globálního pohledu ničí planetu? Najednou mají hodně peněz, ale co dál? Ptají se, proč jim to nepřineslo dlouhodobé štěstí a spokojenost. Na povrch tak začínají vyplouvat jiné hodnoty, které jsou trvalejší, pevnější, nejsou pomíjivé. Hledají lepší sladění rodinného a pracovního života, radost, kdy je jim dobře. Peníze sice přináší určitý stav, ale smích je emočně výš. Jde jim o naplnění vztahů, ale i o hodnotu sebe sama. Je velkým uměním přijmout svůj život tak, že jsem v něm šťastný,“ uvádí Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.
Podle ní se také ukazuje, že v podnikání se nejvíce daří těm, kteří jdou za svými sny nebo touhami z dětství: „Založili na tom firmu a šli dál a dál, i když někdy hodně pršelo a byly blesky. A to nikdy neustojíte, pokud jsou jediným cílem peníze. To platilo před sto lety, platí to dnes a bude i v budoucnu.“
Zaměstnanci zase hledají práci, která zapadne do jejich stylu života a bude jim dělat radost. Často jsou to drobnosti:
▪ Třeba to, že šéf je fér člověk a nikdy neohne hřbet. Neustoupí klientovi, který mu vyhrožuje, že mu zakázku nedá, když nedá nejnižší cenu,
▪ Třeba to, že ve firmě jsou fajn lidé, kteří pracují a smějí se,
▪ Třeba to, že klienti píší, že jsou moc rádi, že spolupracují zrovna s vámi,
▪ Třeba to, že cítím, že jsem důležitým článkem ve firmě a vše, co tvoříme, je i můj podíl,
▪ Třeba to, že mi šéf nikdy nedovolil zahálet a nic mi nedal zadarmo.
Jsou to právě drobnosti, na kterých stojí dlouhodobé celoživotní hodnoty. Zejména mladí lidé hledají něco víc, než jen velkou výplatu. „Pozoruji velký problém, zejména u podnikatelů starší generace, kteří neumí tyto zaměstnance motivovat a stále nabízejí hlavně peníze a výhody v materiální formě. Potom nastávají dvě situace, buď je tímto kazí nebo je ani do firmy nezískají. Mnozí jsou ve svých hodnotách pevní a nejsou prodejní. Pracovat s touto staro – novou motivací je totiž daleko těžší, než poslat „jen“ vysokou výplatu. Jde o změnu myšlení a komunikaci. Přitom zaměstnanci motivovaní i jinak, než jenom penězi, odvádějí lepší práci. Některé firmy to už pochopily. A ty, které práce s lidmi nebaví, tak tuto staro-novou motivaci nezvládnou,“ dodává Vrbová.
Lidé si i díky pandemii koronaviru uvědomili důležitost sladění rodinného a pracovního života. Stále častěji požadují flexibilní pracovní dobu, možnost home office nebo dovolenou navíc. Při hledání nových kolegů tak mají výhodu firmy, které vědí, jak zaujmout jednotlivé věkové generace. (4.10.2021)
