Role státu v regulaci energetiky je zásadní, avšak pro Čechy není jasné, jak přesně by měl při jejím řízení postupovat. Sice považují za důležité přejít od fosilních paliv k čistším zdrojům energie, ale až 91 % respondentů v tuto chvíli neuvažuje o změně typu zdroje pro topení, vaření či ohřev vody. Důvod? Obávají se, že takový krok povede k růstu cen energií. Nejvíce se obávají muži (48 %) a starší věkové kategorie (45 %). Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění výzkumného týmu KNOWLIMITS, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci.
Česká republika se jako člen Evropské unie zavázala snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Naplnění tohoto cíle vyžaduje odklon od fosilních paliv a přechod na čisté zdroje energie. Přesto se zdá, že současná situace těmto ambicím zatím příliš nenahrává: zatímco veřejná podpora zavádění ekologických zdrojů narůstá, zájem v českých domácnostech není příliš velký.
V současné době topí plynem, uhlím nebo dřevem v lokálních topeništích polovina českých domácností. Na centrální vytápění, které pochází především z výtopen na fosilní paliva, funguje dalších 30 % domácností. O využívání alternativních zdrojů alespoň částečně uvažuje 46 % respondentů, 35 % ho vylučuje. Trochu více žen uvedlo, že by rády přešly na alternativní zdroje, ale nemají na to peníze.
„Snížení emisí budov patří k nejdůležitějším opatřením evropského Green Dealu v boji proti klimatické změně. Asociace podniků topenářské techniky nicméně odhaduje, že v Česku stále funguje až čtvrt milionu kotlů první a druhé emisní třídy, a to navzdory zákazu platnému od 1. září. České domácnosti tedy stojí teprve na začátku této cesty a z jejich aktuálních postojů čteme, že se na ni zatím ani moc vydat nechtějí. Přinejmenším v sektoru domácností tak bude nejspíš u nás dekarbonizace i nadále postupovat velmi pomalu,“ říká Zdeněk Kubena, ředitel výzkumu KNOWLIMITS.
Kdo plánuje „zelenou“ změnu ve své domácnosti?
Pouze 24 % respondentů projevilo zájem připlatit si za odběr zelené energie, přičemž největší podíl zájemců pochází z nejmladší věkové kategorie 15-24 let (15 %). Do budoucna plánují změnu typu energie zejména vysokoškolsky vzdělaní lidé (12 %), přičemž nejčastěji uvažují o instalaci fotovoltaiky (15 %), přechodu na plyn (13 %) nebo využívání elektrických zdrojů (10 %).
Přesto je při výběru dodavatele pro spotřebitele klíčová především cena, její fixace, jasné smluvní podmínky a historie dodavatele, zatímco původ energie a environmentální aktivity hrají jen okrajovou roli.
Znečištěné Česko
Většina (52 %) respondentů přitom považuje Českou republiku za středně až těžce ekologicky znečištěnou (44 % uvádí, že je životní prostředí v Čechách středně znečištěno, 33 % pak uvádí lehké znečištění, 8 % uvádí těžké znečištění, trochu více to tvrdí ženy (10 %) a lidé ve věkové kategorii 24-36 (9 %).
Většina lidí považuje přechod z fosilních na alternativní zdroje za středně důležitý (5-7 na škále), přičemž pro 33 % je tento přechod klíčový (8-10). Muži a lidé ve věkové skupině 55-69 let mu však přikládají menší význam. Naopak vyšší důležitost přechodu na alternativní zdroje zdůrazňují lidé ze socioekonomické skupiny A, ženy a lidé ve středním věku (25-44 let). Podle respondentů by fosilní paliva měla být především nahrazena jadernou energií, kterou na první místo umístilo 41 % lidí, a celkově ji jako náhradu zmínilo téměř 80 %. Solární energii by volilo až 85 % respondentů, ale na první místo ji zařadilo pouze 26 %, přičemž na druhé místo ji umístilo 23 % dotázaných. Odkaz na celou studii zde: https://bit.ly/Vyzkum-Dekarbonizace-domacnosti
Foto malé Zdeněk Kubena, hlavní analytik a ředitel výzkumu KNOWLIMITS (15.11.2024)
