Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu Norska, před třemi lety dělali totéž na Islandu. Nyní budou určovat jednotlivé druhy dřeva, zjišťovat jeho stáří a lokalitu, odkud dřevo připlulo.
Vědci k podobným výzkumům většinou odebírají vzorky naplaveného dřeva na Islandu, Špicberkách nebo v Grónsku, ale sever Norska byl v tomto ohledu dost přehlížen. „Kmenů na plážích tam není tolik jako v ostatních oblastech. Navíc některé pláže jsou poměrně těžko přístupné. Autem se nedá dojet až na místo, takže je potřeba jet lodí nebo jít pěšky, což je s veškerým vybavením, které potřebujeme poměrně náročné,“ uvedl dendrochronolog z lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Tomáš Kolář s tím, že o původu naplaveného dřeva v Norsku existuje jen jedna publikace, která je ale stará přes 20 let a tím pádem zůstává spousta otázek.
Vědci budou stejně jako před třemi lety na Islandu zjišťovat druh dřeva, jeho stáří a lokalitu. „Samozřejmě nás taky bude zajímat, odkud dřevo připlulo a jakou cestou. Mohlo by jít o dřevo nejen z východu, ale i ze západu Ruska, teoreticky i z Norska. Zajímat nás taky bude, jak velké množství dřeva připlouvá v posledních desítkách let. Podle pozorování lidí, kteří na místě žijí nebo tam jezdí na chatu, tak dřeva v posledních letech hodně ubývá, což se nám ukázalo i na Islandu,“ zdůraznil Kolář.
Klíčovou roli podle něj hraje nejen způsob těžby a dopravy dřeva na Sibiři, což byla hlavní zdrojová oblast dřeva na Islandu, ale také množství arktického ledu, který je nezbytný pro to, aby dřevo urazilo vzdálenost tisíce kilometrů. „To je v současnosti zajímavé i s ohledem na klimatickou změnu, protože zmenšování arktického zalednění velmi pravděpodobně vede k menšímu množství plaveného dřeva,“ řekl Kolář.
Spolu s kolegy na severu Norska odebral vzorky z více jak 400 kmenů z 8 různých lokalit podél severního pobřeží. „Vzhledem k tomu, že jsme našli některé čerstvě připlavené kmeny a u jednoho dokonce víme přesný měsíc a rok, tak můžeme také upřesnit dobu, po kterou dřevo přes oceán driftovalo. Podle dřívějších studií a výpočtů se uvádí, že minimální doba jsou dva až tři roky,“ podtrhl Kolář.
Norové využívají naplavené kmeny na výrobu nábytku, jako stavební dřevo nebo i pro umění, nejčastěji ale jako palivo. „Na severu Norska platí, že kdo si kmen dřív vezme nebo alespoň nějak označí, tomu patří, což samozřejmě platí o pobřeží, které je ve vlastnictví státu a nejedná se o chráněnou oblast,“ dodal Kolář.
Výzkum byl financován z Fondu pro bilaterální vztahy – EHP fondů. V Norsku bylo 5 vědců z MENDELU, kteří spolupracují s norským kolegou Paulem Ericem Aspholmem (NIBIO – Norwegian Institute of Bioeconomy Research) (16.8.2022)