Česká ekonomika potřebuje zásadní změny, aby po odeznění koronavirové krize mohla zvýšit potenciál svého dlouhodobého růstu. Svaz průmyslu a dopravy ČR na letošním Sněmu 5. 10. připomněl vládě deset oblastí, na které by se měla v příštích měsících soustředit. Česko si nemůže dovolit dál odsouvat řešení nedostatků doléhajících na českou ekonomiku a podnikatelské prostředí, na které vládu mnoho let upozorňuje nejen Svaz průmyslu, ale také respektované mezinárodní organizace.
1. Investice jsou zásadní v dlouhém období i jako cesta z krize
Vláda by měla rozšířit veřejné investice, a to zejména v oblasti digitalizace a rozvoje infrastruktury. Měla zajistit rychlé a efektivní využití evropských fondů včetně Plánu obnovy EU. V příštích letech bude mít Česko k dispozici z evropského rozpočtu a Plánu obnovy EU necelých 800 miliard korun. Pro růst a obnovu ekonomiky je prospěšné i lepší investiční prostředí, například výhodnější forma pobídek.
„Balík 180 miliard korun, který může Česko využít z Plánu obnovy EU, musí pokrývat skutečné investiční projekty v prioritních oblastech jako digitalizace a digitální a technologická transformace, projekty aplikovaného výzkumu, plnění cílů a výzev v oblasti klimatu a životního prostředí či projekty související s digitalizací školství a podporou přeškolování a zaškolování zaměstnanců. Tyto peníze nemají nahrazovat státní rozpočet nebo zdroje z rozpočtu EU, ale jde o dodatečné prostředky pro podporu růstu a reforem,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
2. Je nezbytné urychlit digitální transformaci podniků, státní správa nesmí zaostávat
Fungování ekonomiky je stále více založeno na datech, to znamená, že se kolem každého produktu rozvíjí ekosystém digitálních služeb. Některé české podniky zejména v oblasti software, rozšířené reality, 3D tisku v úrovni digitalizace předčí nejen většinu konkurentů v zemích EU, ale i USA. Výpočetní kapacitu podniků je třeba dál zvyšovat využíváním služeb cloud-computingu. Míra využívání cloudových služeb od roku 2016 v ČR stoupá, je však stále pod průměrem EU. Podle indexu DESI jen 16 procent českých podniků využívá cloudové služby, průměr EU je 18 procent.
Státní správa musí být schopna držet v digitalizaci krok s průmyslem. Právě úroveň státní správy a jejích služeb je v žebříčcích digitalizace to, co Česko táhne dolů. To se neobejde bez investic do strategické digitální infrastruktury veřejné, privátní i v průmyslových aglomeracích.
„Podniky nemohou plně využívat data, automatizovat, zapojovat do výroby a služeb nejnovější technologie, pokud není dostupná odpovídající digitální infrastruktura. Tou se dnes rozumí 5G sítě. Avšak rozvoj 5G sítí v Česku zaostává za našimi evropskými sousedy, například i za Polskem či Estonskem. Je proto potřeba zajistit, aby Česká republika byla schopná s ostatními státy EU držet krok. Dostatečně rychlá a vysokokapacitní infrastruktura je nezbytná i pro rozvoj Průmyslu 4.0,“ vysvětluje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
3. Rozvoj ekonomiky vyžaduje vzdělané a kvalifikované zaměstnance
Vláda by se měla soustředit na rozvoj a reformy oblasti vzdělávání. Je to nutné nejenom pro vyšší kvalifikaci zaměstnanců, ale především pro zajištění konkurenceschopnosti ČR do budoucna. Paradoxem trhu práce v následujících dekádách budou na jedné straně tisíce chybějících pracovníků zejména ve vysoce kvalifikovaných a nízko kvalifikovaných pracovních pozicích a na straně druhé snižování počtu pracovních míst např. v oblasti administrativy a pásové výroby, kde lze jednotlivé úkony a činnosti snadno a za nízké náklady automatizovat.
„Zejména v souvislosti s digitální transformací by měla vláda v širším měřítku podporovat i další profesní vzdělávání v podnicích. Měla by podpořit zřízení a rozšíření moderních nástrojů dalšího vzdělávání, jako jsou platformy digitálního učení nebo duální praxe, s cílem vytvořit zaměstnancům využitelnou nabídku moderního celoživotního vzdělávání,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
4. Prosperita české ekonomiky je založena na její otevřenosti
Klíčovým faktorem úspěchu české ekonomiky je schopnost vyrábět výrobky konkurenceschopné na mezinárodním trhu. Zapojení do světové ekonomiky je třeba dále posilovat. Vláda by měla podporovat restart a zlepšení fungování jednotného trhu EU, bránit jeho fragmentaci a podporovat otevřenou obchodní politiku EU umožňující diverzifikaci hodnotových řetězců a svobodný pohyb nejen zboží a služeb, ale i dat.
„Export českých firem za celé první pololetí letošního roku se kvůli opatřením proti šíření koronaviru v meziročním srovnání propadl o 14 procent. Podle průzkumu Svazu průmyslu naprostá většina firem očekává pokles letošních tržeb z exportu v porovnání s rokem 2019. Stát by měl podporovat exportní aktivity českých podniků zlepšením podmínek pro využívání finančních nástrojů ČEB a EGAP. Také doufáme, že se co nejdříve obnoví podnikatelské mise, které doprovázejí představitele státu na jejich oficiálních cestách,“ tvrdí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
5. Výzkum a vývoj musí být vládní prioritou
Je nutné stimulovat výzkum a vývoj ve veřejné i soukromé sféře, a to jak změnou podmínek, tak i přímými finančními nástroji. Vládní podpora výzkumu v soukromé sféře spojuje veřejný zájem i ekonomickou účelnost. Firmy se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v Česku podílejí ze 60 procent. V roce 2018 takto investovaly 60 miliard korun. Soukromé výdaje na výzkum a vývoj navíc každoročně rostly o více než 10 %.
„Zářijový průzkum mezi členy Svazu průmyslu ukázal, že firmy jsou navzdory krizi odhodlány pokračovat ve svých investicích do výzkumu a vývoje. Řada z nich ale čeká, zda pro své projekty najde dostatečnou podporu ze strany státu. Je dobře, že vláda souhlasila s našimi argumenty a v Národním plánu obnovy navýšila objem prostředků určených na podporu výzkumu a vývoje v podnicích. To by mělo zajistit dostatek peněz v programech Trend a Národní centra kompetence. Zkušenosti z minulých výzev totiž ukázaly, že firmy mají více výzkumných projektů, než kolik bylo dosud v obou programech vyčleněno na jejich podporu,“ vysvětluje Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
6. Trh práce musí být flexibilní
Z důvodu nepříznivé demografie musí vláda usnadnit zaměstnávání zahraničních pracovníků, více podporovat kratší pracovní úvazky a nové způsoby organizace práce, např. práce na dálku. Lepší fungování trhu práce by mohlo přinést také snížení nákladů na ukončení pracovního poměru. Je nutné odstraňovat bariéry pro účast na trhu práce. Jedním z takových opatření by měla být lepší dostupnost mateřského školství, aby matky měly možnost vracet se z mateřské dovolené dříve do práce, pokud si to budou přát.
„Vláda musí také připravit trh práce na budoucí ekonomické krize. Takovým nástrojem má být systémový kurzarbeit. Jenže jeho podoba, jak ji schválila vláda, má řadu nedostatků, které je ještě třeba vyřešit. Především je aktuální návrh neflexibilní. Má také nastavený nízký strop maximální částky podpory. My jsme navrhovali, aby minimální výše podpory byla 1,5násobku průměrné mzdy. Větší břemeno nasadila vláda na firmy i jejich lidi, například v otázce povinných odvodů. V aktuálně diskutované podobě kurzarbeitu jsou ale i další omezení, která vláda předem se sociálními partnery vůbec neprojednala,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
7. Ekonomický růst a udržitelnost musí jít ruku v ruce
Jednou z největších výzev současnosti v oblasti udržitelnosti je omezení emisí CO2, které bude vyžadovat změny zejména v energetickém, energeticky náročném (například hutnickém, chemickém či papírenském průmyslu) či v automobilovém průmyslu. Automobilový průmysl je přitom jedním z nejpostiženějších v současné krizi způsobené pandemií Covid-19.
„Česko by mělo v EU prosazovat realistické cíle pro rok 2030 v oblasti snižování skleníkových plynů, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Nedávný návrh Evropské komise na zvýšení cíle pro omezování emisí na 55 % je neuvážený a není podpořen vyčíslením dopadů na jednotlivé členské státy. V případě navýšení cílů je třeba současně předložit ochranná a kompenzační opatření, aby nedošlo k vytlačení některých výrob z EU,“ tvrdí Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
8. Oslabená ekonomika potřebuje obnovit svůj růst
Bez vyřešení nahromaděných problémů nelze domácí ekonomiku postavit na zdravých základech. Krize se tak může stát pro vládu zároveň příležitostí, jak naši situaci dlouhodobě zlepšit. V krátkém období je potřeba pomoc zacílit na nejvíce postižená odvětví.
„Pro rok 2020 očekává Svaz průmyslu meziroční pokles ekonomiky o 8 procent a exportu o více než 10 procent. Mezi odvětví nejvíce postižená epidemií koronaviru patří kromě sektoru služeb či restaurací v důsledku uzavřených provozoven, také kožedělný a automobilový průmysl. Letošní výroba motorových vozidel byla za prvních osm měsíců o 26,9 % méně než ve stejném období roku 2019,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Firmy dělají maximum pro nastartování své aktivity a ze statistik vyplývá, že se jim postupně daří dohnat výpadky z prvního pololetí. Průmysl je hlavní hráč pro obnovu růstu. Vláda si musí uvědomit, že průmysl se podílí z 28 procent na odvodech právnických firem do veřejných rozpočtů, spolu s dopravou a obchodem je tento podíl přes 40 procent,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
9. Regulace musí být chytrá
Budoucí regulace a legislativa mají smysl jen tehdy, pokud se opírají o fakta a nebudou dusit ekonomický růst. Regulace může vytvářet ekonomické příležitosti, pokud je dlouhodobě predikovatelná, promyšlená a odůvodněná. Příkladem regulace, kterou je nutné změnit, aby vytvářela ekonomické příležitosti, je reforma stavebního práva. Stále trvá požadavek Svazu průmyslu, aby stavební právo bylo flexibilnější. Vláda musí urychlit povolovací procesy a dodržet princip jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí.
„Ve větší míře je třeba využívat daňový systém jako motivační nástroj pro inovace, rozvoj elektromobility a dalších alternativních pohonů, oběhového hospodářství, či energetických úspor. Finanční správa by měla kvalitněji pracovat s dostupnými daty, aby mohla k firmám při plnění jejich daňových povinností přistupovat individuálně a proklientsky a aby byla k firmám přívětivá,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
10. Přijmout euro
Přijetí eura pomůže nejen české ekonomice, ale i vyjednávací pozici ČR v EU. Přijetí společné evropské měny je v České republice předmětem až zbytečně vyhrocených politických debat. Přitom je potřeba k této otázce přistupovat objektivně a porovnat přínosy a náklady, jaké by přijetí eura pro Českou republiku mělo. Je třeba pracovat na splnění podmínek pro přijetí eura. Jejich splnění bude přínosem i pro českou ekonomiku. Vláda by měla stanovit konkrétní datum přijetí eura.
„Kdyby Česká republika přijala euro, měla by v dnešní krizi méně problémů. Firmy by například nemusely přemýšlet, kolik je bude stát konverze z eura do korun a jak jejich už tak napjaté hospodaření ovlivní pohyby měnového kurzu,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. (16.10.2020)
