V roce 2019 představovalo 10 nejčastějších příčin (55 %) z 55,4 milionu úmrtí v celém světě.
Hlavní globální příčiny úmrtí, v pořadí podle celkového počtu ztracených životů, jsou spojeny se třemi širokými tématy: kardiovaskulární (ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda), respirační (chronická obstrukční plicní nemoc, infekce dolních cest dýchacích) a novorozenecké stavy - které zahrnují porodní asfyxii a porodní trauma, neonatální sepsi a infekci a předčasné porodní komplikace.
Příčiny smrti lze rozdělit do tří kategorií: přenosné (infekční a parazitární nemoci a mateřské, perinatální a výživové podmínky), nepřenosné (chronické) a úrazy.
Hlavní důvody úmrtí ve světě
Na globální úrovni tvořily 7 z 10 hlavních příčin úmrtí v roce 2019 nepřenosná onemocnění. Těchto sedm příčin představovalo 44 % všech úmrtí nebo 80 % z prvních 10. V roce 2019 však všechny nepřenosné nemoci dohromady představovaly 74 % úmrtí.
Největším zabijákem na světě je ischemická choroba srdeční, která odpovídá za 16 % z celkového počtu úmrtí na světě. Od roku 2000 došlo k největšímu nárůstu úmrtí na toto onemocnění a v roce 2019 vzrostlo o více než 2 miliony na 8,9 milionu. Cévní mozková příhoda a chronická obstrukční plicní nemoc jsou druhou a třetí nejčastější příčinou úmrtí, které jsou odpovědné za přibližně 11 % a 6 % z jejich celkového počtu.
Respirační nemoci zůstaly nejsmrtelnější přenosnou chorobou na světě, která je hodnocena jako 4. nejčastější příčina úmrtí. Jejich počet však podstatně poklesl: v roce 2019 si vyžádal 2,6 milionu životů, což je o 460 000 méně než v roce 2000.
Novorozenecké podmínky jsou na 5. místě. Úmrtí na ně jsou však jednou z kategorií, u nichž byl celosvětový pokles absolutních počtech za poslední dvě desetiletí největší: tyto stavy zabily v roce 2019 2 miliony novorozenců a malých dětí, což je o 1,2 milionu méně než v roce 2000.
Úmrtí na nepřenosná onemocnění rostou. Úmrtí na nemoci horních cest dýchacích vzrostla ze 1,2 na 1,8 milionu a nyní jsou na 6. místě mezi hlavními příčinami úmrtí.
V roce 2019 se Alzheimerova choroba a další formy demence umístily jako 7. nejčastější příčina úmrtí. Ženy celosvětově tvoří 65 % z nich na Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence.
Jeden z největších poklesů počtu úmrtí je způsoben průjmovými chorobami, přičemž celosvětová úmrtnost poklesla z 2,6 v roce 2000 na 1,5 milionu v roce 2019.
Diabetes vstoupil do top 10 příčin úmrtí, po významném procentním nárůstu o 70 % od roku 2000. Je také zodpovědný za největší nárůst úmrtí mužů mezi top 10, s 80% nárůstem od roku 2000.
Další nemoci, které byly v roce 2000 mezi 10 nejčastějšími příčinami úmrtí, již nejsou na seznamu. HIV / AIDS je jedním z nich. Úmrtí na HIV / AIDS poklesla za posledních 20 let o 51 %, od 8. nejčastější příčiny úmrtí na světě v roce 2000 po 19. v roce 2019.
Onemocnění ledvin vzrostly z 13. nejčastější příčiny úmrtí na světě na 10. místo. Úmrtnost se zvýšila z 813 000 v roce 2000 na 1,3 milionu v roce 2019.
Hlavní příčiny úmrtí podle příjmové skupiny
Světová banka klasifikuje světové ekonomiky do čtyř příjmových skupin - na základě hrubého národního důchodu - nízký, nižší střední, vyšší střední a vysoký.
U lidí žijících v zemi s nízkými příjmy je mnohem pravděpodobnější, že zemřou na přenosnou chorobu než na nepřenosnou nemoc. Přes globální pokles je šest z 10 nejčastějších příčin úmrtí v zemích s nízkými příjmy přenosnými nemocemi.
Malárie, tuberkulóza a HIV / AIDS zůstávají v první desítce. Všechny tři však výrazně klesají. Největší pokles mezi 10 nejlepšími úmrtími v této skupině byl na HIV / AIDS, s o 59 % méně úmrtí v roce 2019 než v roce 2000, tj. 161 000 a 395 000.
Průjmová onemocnění jsou významnější příčinou úmrtí v zemích s nízkými příjmy: v této příjmové kategorii se řadí mezi prvních 5 příčin. Průjmová onemocnění v nich však klesají, což představuje druhý největší pokles úmrtí mezi 10 nejlepšími (o 231 000 méně úmrtí).
Úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc jsou v zemích s nízkými příjmy zvláště vzácná ve srovnání s jinými příjmovými skupinami. Nezobrazuje se v top 10 pro země s nízkými příjmy, přesto se řadí do top 5 pro všechny ostatní příjmové skupiny.
Země s nízkými a středními příjmy mají nejvíce různorodých 10 nejčastějších příčin úmrtí: pět nepřenosných, čtyři přenosné a jedno zranění. Cukrovka je v této příjmové skupině rostoucí příčinou úmrtí: přesunula se z 15. na 9. příčinu a počet úmrtí na tuto nemoc se od roku 2000 téměř zdvojnásobil.
V top 10 příčin úmrtí v této příjmové skupině zůstávají průjmová onemocnění významnou výzvou. Tato kategorie nemocí však představuje největší pokles absolutních úmrtí, který se mezi lety 2000 a 2019 snížil z 1,9 na 1,1 milionu. Největší nárůst absolutních úmrtí je na ischemickou chorobu srdeční, která od roku 2000 vzrostla o více než 1 na 3,1 milionu. HIV / AIDS zaznamenal v roce 2000 největší pokles v pořadí mezi předními 10 nejčastějšími příčinami úmrtí, a to z 8. na 15. místo.
V zemích s vyššími středními příjmy došlo k výraznému nárůstu úmrtí na rakovinu plic, která se zvýšila o 411 000; více než dvojnásobné zvýšení u všech tří dalších příjmových skupin dohromady. Kromě toho se rakovina žaludku vyznačuje v zemích s vyššími středními příjmy ve srovnání s ostatními příjmovými skupinami, přičemž zůstává jedinou skupinou s touto chorobou mezi 10 nejčastějšími příčinami úmrtí.
Jedním z největších poklesů z hlediska absolutního počtu úmrtí je chronická obstrukční plicní nemoc, která poklesla o téměř 264 000 na 1,3 milionu. Úmrtí na ischemickou chorobu srdeční se však zvýšila o více než 1,2 milionu, což je největší nárůst v jakékoli příjmové skupině z hlediska absolutního počtu úmrtí z této příčiny.
V top 10 příčinách úmrtí v zemích s vyššími středními příjmy je pouze jedna přenosná nemoc (infekce dolních cest dýchacích). Je pozoruhodné, že v této příjmové kategorii došlo od roku 2000 k poklesu úmrtí na sebevraždu o 31 %, v roce 2019 to bylo 234 000 úmrtí.
V zemích s vysokými příjmy se úmrtnost zvyšuje na všech 10 nejčastějších onemocnění kromě dvou. Ischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda jsou jedinými příčinami úmrtí v top 10, u nichž celkový počet poklesl v letech 2000 až 2019, a to o 16 % (nebo o 327 000) a o 21 % (nebo o 205 000). V této příjmové skupině klesá počet úmrtí na tyto dvě nemoci, nicméně ischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda jsou v ní mezi třemi nejčastějšími příčinami úmrtí, přičemž v roce 2019 dohromady dosáhly více než 2,5 milionu úmrtí. Kromě toho úmrtí na hypertenzní onemocnění srdce rostou. Odráží to globální trend a toto onemocnění vzrostlo z 18. hlavní příčiny úmrtí na 9. příčinu.
Úmrtí na Alzheimerovu chorobu a jiné demence se zvýšila, růst mrtvice se stal druhou hlavní příčinou v zemích s vysokými příjmy a je zodpovědné za úmrtí 814 000 lidí v roce 2019. A stejně jako v zemích s vyššími středními příjmy jedno přenosné onemocnění, infekce dolních cest dýchacích, se objevuje v top 10 příčinách úmrtí.
Z jakého důvodu je třeba znát důvody, proč lidé umírají?
Je důležité vědět, proč lidé umírají, aby se zlepšil jejich život. Měření toho, kolik lidí ročně umírá, pomáhá posoudit účinnost zdravotnických systémů a nasměrovat zdroje tam, kde jsou nejvíce potřebné. Například údaje o úmrtnosti mohou pomoci zaměřit aktivity a alokaci zdrojů mezi odvětví, jako je doprava, jídlo a zemědělství, životní prostředí a zdraví.
COVID-19 ukázal, že je důležité, aby země investovaly do systémů civilní registrace a životně důležitých statistik, které umožní každodenní počítání úmrtí a přímé úsilí v oblasti prevence a léčby. Rovněž odhalil inherentní fragmentaci systémů sběru dat ve většině zemí s nízkými příjmy, kde tvůrci politik stále s jistotou nevědí, kolik lidí umírá a jaké jsou jejich příčiny.
Při řešení této kritické mezery WHO uzavřela partnerství s globálními aktéry při zahájení projektu Odhalení mýtného COVID-19: Technický balíček pro rychlý dohled nad smrtí a reakci na epidemii. Poskytnutím nástrojů a pokynů pro rychlý dohled nad úmrtností mohou země shromažďovat údaje o celkovém počtu úmrtí podle dne, týdne, pohlaví, věku a umístění, což umožní vedoucím pracovníkům ve zdravotnictví zahájit včasnější úsilí o zlepšení zdraví.
Světová zdravotnická organizace dále vyvíjí standardy a osvědčené postupy pro sběr, zpracování a syntézu dat prostřednictvím konsolidované a vylepšené Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) - digitální platformy, která usnadňuje podávání zpráv o aktuálních a přesných údajích o příčinách úmrtí a zemím dává možnost rutinně generovat a používat zdravotní informace, které odpovídají mezinárodním standardům.
Rutinní sběr a analýza vysoce kvalitních údajů o úmrtích a příčinách smrti, jakož i údajů o zdravotním postižení v členění podle věku, pohlaví a zeměpisného umístění, je zásadní pro zlepšení zdraví a snížení počtu úmrtí a zdravotního postižení po celém světě.
Zdroj: WHO (9.12.2020)
