Zkušenost českých dětí s alkoholem začíná už v útlém věku. Některé se s ním setkaly už v necelých dvou letech, jako tříleté s ním v nějaké formě má zkušenost už 18 procent dětí, v pěti letech pak už 23 procent. Česká kultura je podle Alberta Kšiňana z Národního institutu SYRI do jisté míry nasáklá alkoholem a společenské dění se do velké míry kolem něj točí. Vědci SYRI se nyní budou více zabývat sociálními a ekonomickými faktory, které obecně s pitím souvisejí. Odborníci odhadují, že problémy s pitím má v tuzemsku více než 1 milion lidí.
Čeští náctiletí pijí alkohol v podstatně větší míře než jejich vrstevníci například v USA. „Věta jít na pivo je prostě něco, s čím se děti setkají odmala,“ říká Kšiňan, který spolu s manželkou Gabrielou působí na RECETOXu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jsou zapojení i do výzkum v rámci Národního institutu SYRI.
Za větší spotřebou alkoholu u mladistvých může výchova i genetické vlivy na jejich chování. V Česku je silné „alkohologenní“ prostředí, kultura je nasáklá alkoholem a společenský život se okolo něj nějakým způsobem točí. „Jinými slovy, pít je v Česku ale i v jiných zemích Evropy naprosto normální,“ uvedla Kšiňanová.
Odborníci zkoumali i jaký má dopad, když svému dítěti nalije jeden z rodičů. Původně se domnívali, že nabízení alkoholu může zvýšit odolnost vůči jeho negativním dopadům v pozdějším věku. „V zahraničí jsme se ale setkali se studiemi, které tvrdí opak a vystavení dětem alkoholu vede k tomu, že potom pijí více,“ uvedl Kšiňan. Děti se naučí považovat alkohol za zábavu a po zkušenosti s rodiči si jej spíš seženou užijí už bez nich, typicky s vrstevníky. Důležité podle Kšiňana je, aby rodiče pili střídmě, protože mohou svým dětem takto ukázat, že lze s alkoholem zacházet zodpovědně.
Kšiňan bude nyní společně s kolegy v rámci SYRI zkoumat širší souvislosti pití alkoholu. „Bude mne zajímat dopad širšího prostředí. Tedy nejenom rodiny, ale třeba čtvrti nebo místa, kde lidé žijí a jaký to má na spotřebu vliv. Nabízí se třeba množství barů, restaurací a podobných naléváren. Cílem je zjistit, jaký má vliv hustota míst, kde se dá sehnat alkohol, na míru pití,“ uvedl Kšiňan s tím, že jeho výzkumná témata vycházejí ze sociální epidemiologie. „To znamená, že nás nezajímá jenom alkohol u dospívajících, věnovat se budeme šířeji faktorům, které souvisí se zdravím a specificky sociálním a ekonomickým faktorům,“ dodal vědec, který je společně se svou manželkou a dalšími vědci zapojen do vědecké skupiny v rámci SYRI, která se zabývá vlivem socioekonomických nerovností na různé zdravotní ukazatele. (2.11.2022)
