Dětské nemoci jsou komplikovanější, chybí běžná antibiotika. Obojí zvyšuje odolnost bakterií

Průběh jindy běžných nemocí je – přinejmenším u části dětí – už druhou sezónu tak trochu jiný. Pokud k tomu přidáte letošní vleklý nedostatek základních antibiotik, dostanete kombinaci, která nadmíru přeje vzniku odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě.

Zjednodušeně řečeno se odolnost bakterií vůči léčbě antibiotiky označuje jako antibiotická rezistence. A v poslední době se o ní, i díky informační a vzdělávací kampani Státního zdravotního ústavu (SZÚ), hovoří často.

Nejde o žádný vzdálený problém, ale o realitu, se kterou se lékaři potýkají zejména v nemocnicích. Některé infekce jsou kvůli tomu, že antibiotika nezaberou, tak komplikované, že pacient na ně umírá. Odborné odhady hovoří o tom, že ročně stojí život více než 500 českých pacientů, což je více mrtvých než kolik v tuzemsku umírá následkem autonehod.

Infekci nevyléčí ani 22 druhů antibiotik

To, jak konkrétně se problém pacientů i lékařů dotýká, dokládá příspěvek na sociální síti jednoho z lékařů. Ten 11. dubna vyvěsil anonymizované výsledky laboratorního vyšetření pacienta, který se nakazil bakterií odborně nazývanou Pseudomonas aeruginosa, neboli pseudomonáda. 

Ta patří mezi typické nemocniční infekce, u zdravých lidí infekci vyvolává jen vzácně. Výsledek laboratorního testu citlivosti ukazuje rezistenci na všechna antibiotika, která byla jeho předmětem. V tomto případě se testovala citlivost na 22 léčiv.

Příspěvek, který ukazuje příklad bakteriální rezistence vůči léčbě antibiotiky. Jak se taková situace řeší? „Zavolá se na ATB středisko, kde doporučí nějakou empirickou kombinaci. Šance na uzdravení je v tomhle případě nulová,“ uvádí lékař, který anonymizované výsledky rozboru zveřejnil. 

Výdej antibiotik letos skokově narostl

Schopnost bakterií odolávat léčbě není žádnou novinkou. Ví se o ní prakticky už od doby vynálezu antibiotik. Jenže okruh rezistentních kmenů bakterií se rozšiřuje a vývoj rezistence zrychluje. A příliš šťastná v tomto směru nebyla ani současná sezóna respiračních onemocnění. Je totiž mimořádná v několika ohledech.

V prvé řadě se letos zcela jistě spotřebuje více antibiotik než loni a až odborníci výdeje léčiv letošního roku sečtou, možná dospějí k názoru, že rok 2023 bude, co se týká nasazování antibiotik, rekordní. „V meziročním srovnání bylo letos od začátku roku v lékárnách vydáno o bezmála 300 tisíc balení antibiotik více než v roce 2022, což představuje meziroční nárůst o 54 procent,“ uvedlo v polovině února Ministerstvo zdravotnictví v jedné z tiskových zpráv věnovaných řešení nedostatku léčiv.

Vysoká spotřeba antibiotik ovšem nahrává tomu, že bakterie mají více příležitostí se přizpůsobit a léčbě trvale vzdorovat. „Preskripce všech léků postupně mírně stoupá, ale u antibiotik bude letos určitě podstatně vyšší než v roce loňském. A je téměř jisté, že se to nějakým způsobem odrazí v antibiotické rezistenci,“ domnívá se praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, jež je zapojena do kampaně SZÚ k antibiotické rezistenci.

Více nemocí, méně dodávek léků

Částečným vysvětlením nadmíry receptů s antibiotiky může být úporná onemocnění angínami. Na začátku března SZÚ informoval, že eviduje zvýšený výskyt streptokoka skupiny A (Streptococcus pyogenes). „Ten nejčastěji způsobuje angíny a spálové angíny, ale může vyvolat i systémové infekční onemocnění, doprovázené streptokokovým syndromem toxického šoku,“ píše SZÚ na svém webu. Pokud jsou angíny bakteriálního původu, zdravotní stav velmi dobře zlepší právě nasazení antibiotik, a to těch základních, tedy penicilinových.

Právě dostupnost penicilinových antibiotik je ale v současné sezóně nemocí problematická. Na český trh už od loňského podzimu jdou velmi omezené či žádné dodávky těchto léčiv. Ministerstvo je proto začalo dovážet ze zahraničí, ale ani to nestačí. Ještě na konci března praktická lékařka Ludmila Bezdíčková serveru Vitalia.cz řekla, že základní antibiotika stále na trhu chybějí a jejich dodávky jsou nepředvídatelné a přerývané, což lékařům i pacientům značně ztěžuje léčbu.

Chybějící antibiotika rezistenci nezbrzdí

Absence důležitých léků je dalším prvkem, který nahrává nikoliv lékařské vědě, ale bakteriím. Pokud totiž chybí základní antibiotika, lékaři musí předepisovat ta tzv. širokospektrá. Jsou to léky, které mají zničit široké spektrum mikroorganismů. Zároveň to jsou ale léky, které u bakterií urychlují vznik rezistence vůči nim.

„Náhrada za chybějící antibiotika je možná, ale kvalita preskripce je pro lékaře náročnější k rozpoznání. Musí se řídit tím, co je aktuálně na trhu s léčivy dostupné. A to jsou častěji antibiotika, která jsou z hlediska rozvoje antibiotické rezistence rizikovější. Jde například o tzv. makrolidová antibiotika,“ uvádí praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Zda se taková změna preskripce odrazí i na rezistenci si netroufá odhadovat. „Ale je to pravděpodobné, protože stoupá počet infekcí, které musíme léčit antibiotiky,“ dodává lékařka.

„Pokud chybí základní antibiotika a nahrazují se jinými léky, je to špatně. A že je to špatně, poznáme hned, protože doba množení bakterií je enormně rychlá. Činí 20 minut a to je právě zdůvodněním, proč vzniká velmi rychle bakteriální rezistence,“ podotýká primářka Dětského a dorostového oddělení Nemocnice Děčín Renata Přibíková. „Pokud nemáte léky volby a musíte je nahrazovat těmi alternativními, je to jednoznačně v rozvoji bakteriální rezistence zcela zásadní problém. Protože pokud pacienty kolonizuje rezistentní bakterie, dost je to znevýhodňuje, protože následná léčba je složitější nebo prostě neexistuje,“ dodává.

Některé bakterie pozměnily své geny, a to takovým způsobem, že část z nich přestala na léčbu zcela reagovat. Pokud už si jednou bakterie restistenci vytvoří, tato její schopnosti je trvalá. Odolnost vůči léčbě je záludná v tom, že si ji vytvářejí i bakterie, které jsou běžně přítomné v lidském organismu.

Děti jsou nemocné jinak

Vysoká nemocnost a netypické průběhy onemocnění jsou dalším faktorem, které podporují antibiotickou rezistenci.

„Děti teď stonají hodně, často a komplikovaněji. Vidíme to již druhým rokem. Dětské ambulance lékařů primární péče a dětská lůžková oddělení jsou stále plná. Jako mikrobiolog a pediatr nemám úplně vysvětlení pro to, čím to je, ale je pravda, že takovouto obrovskou nemocnost jsme nevídali,“ popisuje Renata Přibíková. Vyjádření pro Vitalia.cz poskytla na Kongresu primární péče, na který se lékaři do metropole sjeli na konci března.

Zmiňuje, že na přelomu loňského a letošního roku se atypicky ve stejném období sešly minimálně tři virové patogeny – covid, chřipka A i B a RS viry. „Tyto infekce poškozují výstelku dýchacích cest a pak je snazší usídlení bakteriální infekce, která léčbu zkomplikuje. Pokud je vysoká nemocnost virovými infekty, bude tedy vysoká i u bakteriálních infekcí,“ uvádí Renata Přibíková jedno z možných vysvětlení vyšší nemocnosti.

Co dělat, aby se rezistence neprohlubovala

Jaká bude příští sezóna respiračních nákaz, mikrobioložka nedokáže odhadnout. „Už loňskou sezónu jsme si mysleli, že byla v té obrovské nemocnosti výjimečná. A ta letošní to opakuje,“ dodává lékařka.

Důležité tedy je, aby lékaři předepisovali antibiotika uváženě a jen tam, kde skutečně léčí. U rodičů či dospělých pacientů pomůže, když si tuto léčbu nebudou u lékaře vynucovat a rozhodně si nebudou odložená nespotřebovaná antibiotika ordinovat sami. 

„Když třeba rodiče poučuji o tom, že 80 až 90 % angín je způsobených viry, tedy že na ně nezabírá léčba antibiotiky, pro některé z nich je to úplně nová informace a tvrdí mi opak,“ dodává Renata Přibíková s tím, že lékaři jsou schopni s jistotou určit původce onemocnění. „Virová infekce se uzdravuje sama a často i bakteriální infekce jsou u dětí samoúzdravné. Antibiotika by měla být podána jen tam, kde si je lékař jistý, že se bez nich dítě neuzdraví a bakteriální infekce může vést k závažným důsledkům,“ podotýká mikrobioložka. (19.4.2023)