Digitální transformace se již definitivně posunula od pouhé touhy po absolutní nutnost

Iordan Minca, obchodní ředitel pro segment služeb a obnovitelných zdrojů, region EMEA ve společnosti Eaton

Odvětví služeb veřejné správy se nachází na důležitém rozcestí mezi rostoucí poptávkou po energii a tlakem na udržitelnost. Prudký nárůst energetické poptávky, stále komplexnější průmyslové regulace a náročný úkol modernizace infrastruktury sítí zůstávají nejvyššími prioritami v elektroenergetickém průmyslu při vstupu do roku 2025.

Vlády i oborníci z praxe se potýkají s výzvou, jak snížit dopady energetiky na životní prostředí a zároveň uspokojit strmě rostoucí poptávku způsobenou elektrifikací v budovách, dopravě a mnoha dalších sektorech, stejně jako zvyšováním kapacit datových center pro aplikace umělé inteligence (AI).

To je sice obtížné skloubit, avšak jakožto inteligentní společnost řídící energetiku věříme, že pokud se zaměříme na strategické investice a přijmeme inovace, může odvětví služeb veřejné správy ukázat cestu k flexibilnější energetické budoucnosti. V ní bude dodávka koordinována z mnoha zdrojů, včetně komerčních i domácích obnovitelných zdrojů, zatímco poptávka bude vyvažována stále inteligentnějším softwarem, jenž bude základem každodenní spolehlivosti.

Hlavní trendy v roce 2025

Mezi zásadní faktory utvářející sektor v roce 2025 patří rychlejší postup směrem k dekarbonizaci – do určité míry vynucený nezbytností dodržovat předpisy, dále pak silná orientace na modernizaci sítí, aby zvládly bezprecedentní nárůst zátěže a zvýšily spolehlivost, a rovněž pokračující digitální transformace s cílem vybudovat adaptivnější a bezpečnější energetické systémy.

Podle Mezinárodní energetické agentury se očekává, že světová poptávka po elektřině poroste do roku 2026 ročně o 3,4 %, a tak bude požadované tempo změn rychlé a rovněž se ukáže klíčová potřeba efektivního řízení dat. Očekáváme, že s tím, jak se softwarové platformy vyvíjejí, budeme v odvětví služeb veřejné správy svědky rostoucího využívání digitálních dvojčat a edge computingu, neboť provozovatelům systémů poskytují podrobný přehled a možnosti, které potřebují k úspěšnému řízení moderní elektrorozvodné sítě.

Adaptace na předpisy zakazující používání SF₆

Odvětví služeb veřejné správy přijímá strategie dekarbonizace již mnoho let s významnými pokroky již od 90. let 20. století. V polovině 20. let 21. století se dynamika zrychlí, neboť společnosti zabývající se těmito službami se ocitnou pod tlakem, aby splnily náročné cíle udržitelnosti, ať už stanovené jimi samotnými nebo regulačními orgány. Budou proto usilovat o intenzivnější snižování emisí a rozšiřování podílu obnovitelných zdrojů energie ve svých portfoliích.

Změny předpisů slouží jako kritické katalyzátory transformace. Mezi ty, které budou mít v Evropě v nadcházejícím roce největší dopad, patří revidované nařízení EU o fluorovaných skleníkových plynech s účinností od ledna 2026, jež zakáže používání fluoridu sírového (SF₆) ve všech nových instalacích vysokonapěťových rozvaděčů až do 24 kV.

SF₆ má potenciál globálního oteplování 23 500krát vyšší než CO₂, ale dlouho byl základní složkou elektrických rozvaděčů díky svým izolačním vlastnostem. V roce 2018 podle výzkumu americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) uniklo po celém světě více než 9 000 tun odpadu SF₆, což odpovídá emisím 44 milionů automobilů ročně.

Energetický průmysl se podílí na významné části globálních emisí SF₆. V Evropě tuto situaci změní nové nařízení EU a je možné – nebo dokonce pravděpodobné, že některé společnosti zabývající se službami veřejné správy mimo EU se rozhodnou využít zvýšené dostupnosti alternativ bez SF₆, i kdyby jen proto, aby využily prokázané účinnosti a dalších výhod rozvaděčů bez SF₆ včetně nízkých nároků na údržbu.

Modernizace sítí

Elektrifikace pohání bezprecedentní růst poptávky po elektřině. Globální závazky k dosažení cíle OSN v oblasti nulových čistých emisí do roku 2050 přiměly mnoho zemí k zavedení politik navržených tak, aby podpořily snižování emisí, často prostřednictvím zavádění obnovitelných zdrojů energie. To znamená, že se zvyšuje nasazování technologií, jako jsou tepelná čerpadla využívající zdroje v zemi a ve vzduchu a elektrická vozidla (EV) s inteligentní infrastrukturou pro dobíjení.

Tyto iniciativy spolu s exponenciálním nárůstem počtu energeticky náročných datových center sloužících průmyslu umělé inteligence vyvíjejí na sítě obrovský tlak. Podle globální poradenské společnosti McKinsey & Company se očekává, že poptávka po elektřině v Evropě poroste do roku 2030 ročně o 1 až 7 % napříč regiony, přičemž datová centra budou na konci desetiletí představovat až 5 % spotřeby elektřiny v Evropě.

Pokud mají mít společnosti zabývající se službami veřejné správy alespoň nějakou šanci efektivně reagovat na tuto spirálovitě rostoucí poptávku, musí řešit přetížení sítě, nestabilitu napětí a problémy spojené se stárnoucí infrastrukturou. Ve zbývající části desetiletí je čekají velká rozhodnutí a těžké volby.

Modernizace sítě zahrnuje potřebu cílených investic na podporu integrace distribuovaných energetických zdrojů, pokročilé automatizace a rovněž řady řešení pro ukládání energie. Společnosti zabývající se službami veřejné správy musí tyto investice bezpochyby provést, a tím zvýší flexibilitu sítě. Velmi žádoucím výsledkem budou odolnější energetické sítě schopné zvládat různorodé toky energie a omezení výpadků, které se v mnoha částech světa staly tak znepokojivými.

Digitální technologie hrají v modernizaci sítí zásadní úlohu. Díky implementaci nástrojů pokročilé analýzy a situačního přehledu budou mít společnosti zabývající se službami veřejné správy lepší možnosti řízení přetížení a maximalizace efektivity stávající infrastruktury, protože dokážou rozpoznat potenciální potíže, než se z nich stane problém. Očekává se, že trh s prediktivní analýzou se do konce roku 2026 zčtyřnásobí ve srovnání se stavem před globální pandemií v roce 2019. Tento obrovský nárůst ukazuje, jak důležitá bude analýza dat i v nadcházejících letech.

Digitální transformace

Digitální transformace se již definitivně posunula od pouhé touhy po absolutní nutnost. Technologie jako digitální dvojčata a edge computing umožňují společnostem zabývajícím se službami veřejné správy optimalizovat provoz, snižovat prostoje a lépe spravovat aktiva v reálném čase, a proto věříme, že s postupujícím desetiletím budou hrát stále důležitější roli.

Digitální dvojčata – virtuální repliky fyzických systémů – umožňují operátorům systémů simulovat různé scénáře, optimalizovat výkon a identifikovat potenciální zranitelná místa, zatímco edge computing zlepšuje situační přehled, umožňuje lokalizované rozhodování a rychlejší reakce na anomálie v síti. Tyto technologie podporované softwarovými platformami jsou již považovány za zásadní doplňky rozvoje odvětví.

Kybernetická bezpečnost zůstane – a musí zůstat – základním kamenem digitální strategie v odvětví služeb veřejné správy, protože zvýšená závislost na digitálních nástrojích a modus operandi decentralizované výroby energie zvyšuje riziko kybernetických útoků. S tím, jak společnosti zabývající se službami veřejné správy uplatňují větší konektivitu pomocí inteligentních sítí a zařízení podporovaných IoT, musí své systémy kybernetické bezpečnosti neustále revidovat a spolupracovat se svými dodavateli a partnery z oblasti technologií, aby zůstaly o krok napřed před škodlivými aktéry.

Implementací robustních bezpečnostních rámců mohou však společnosti zabývající se službami veřejné správy infrastrukturu ochránit, takže ačkoli je nezbytná neustálá ostražitost, obavy by neměly bránit využívání výhod, které digitální transformace může nabídnout. Pokračující integrace nástrojů poháněných umělou inteligencí a cloudových platforem do provozu společností zabývajících se službami veřejné správy bude i v závěru 20. let 21. století a dále kontinuálně zlepšovat adaptabilitu, flexibilitu a efektivitu sítě – což je konečný cíl nás všech. (24.1.2025)