Panelovou diskusi na téma „Udržitelné vinařství v České republice v blízké budoucnosti“, uspořádal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR společně s Vinařským fondem ČR.
V diskusi vystoupili Hana Routová z Ministerstva zemědělství (MZe), Milan Pecka, Wine gas, Martin Chlad, prezident Svazu vinařů ČR (SVČR), Petr Štěpánek, předseda Podvýboru pro zemědělství Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu. Martin Chlad představil Budoucnost našeho vinařství. „Produkujeme skvělá vína a chci věřit, že máme budoucnost. Současně však vstupy narostly o desítky procent vlivem zdražení plynu a elektřiny. Přitom se letos surovina (hrozny) prodávala pod 10 Kč/kg, což se pěstitelům nevyplatí. Klesá i hektarový výnos. Současně je zde velký tlak levných zahraničních vín bez ohledu na uhlíkovou stopu. V současné krizové situaci klesá i spotřeba vína,“ vysvětlil M. Chlad. Svaz vinařů přichází s návrhem prací na národní vinařskou koncepci. Jednotná vinařská koncepce má odpovědět na otázky co vinaři chtějí. Nastaví se základ pro roky 2023-2033, který se bude každý rok aktualizovat.
Restrukturalizace proměna stávajících klíčových organizací – Svazu samotného, především však Národního vinařského centra a Vinařského fondu, aby právě v souladu s nastavenou koncepcí přinášely maximální služby tuzemskému vinařství a vinařům.
Reforma má za cíl spojit vinaře do jednoho celku, který bude mít schopnost pracovat podle národní vinařské koncepce. Návrh na organizaci na národní úrovni obsahuje 5 regionálních celků: Čechy, Mikulovsko, Velkopavlovicko, Slovácko a Znojemsko. Každý z regionálních celků má svou exekutivu. Předseda je zároveň členem představenstva centrální organizace. V této struktuře jsou i všechny odborné spolky.
Na téma Udržitelné vinařství v ČR promluvila Hana Routová. V rámci SOT (Společná organizace trhu s vínem) budou podporována opatření Restrukturalizace a přeměna vinic (RPV) a Investice. Podopatření Přesun vinice do svahu bylo zrušeno pro nezájem. Nově bylo zařazeno podopatření Změna typu opěrné konstrukce.
RPV – Změna odrůdové skladby vinice, byl sjednocen min. věk klučené vinice (50 % keřů starších 10 let) a zvýšen min. počet vysazených keřů (4 000 ks/ha).
Rpv – změna typu opěrné konstrukce, platí obdobné podmínky jako změna odrůdové skladby.
POOV (seznam povolení pro opětovnou výsadbu) z vinice klučené v rámci žádosti.
Opěrná konstrukce nové vinice má krajové sloupky z jiného materiálu než z betonu či plastu a řadové sloupky z jiného materiálu než z betonu; max. výška řadových sloupků je 1,8 m a max. vzdálenost mezi nimi je 8 m.
Technika zlepšující obhospodařování vinic
DOSADBOU – bez klučení; dosazením ucelených řádků po celé délce vinice; v meziřadí.
VÝSADBOU – s klučením (POOV z vinice klučené po kontrol SZIF, která ověřila počet keřů). Min. počet vysazených keřů 4 273 ks/ha, zvýšení počtu keřů o min. 1 000 ks/ha.
Investice Dotace na pořízení dřevěného sudu o min. objemu 600 l, speciální kvasné nádoby, lisu na hrozny, filtru na víno
Pro období 2023-2027 jsou podpory navýšeny o cca 20 %.
Změny v rámci podpor SOT s vínem:
RPV – Žadatel nově nemá povinnost podávat Jednotnou žádost a 3 roky po roce poskytnutí podpory dodržovat podmínky Cross Compliance. Není umožněno povolení pro opětovnou výsadbu předem. Nebude vyplácena vyšší sazba v území s preferencí vinic. Nebude postihováno opožděné podání/nepodání prohlášení (o sklizni, o produkci, o zásobách).
Investice
Mladým vinařům nebude vyplácena 10% bonifikace.
Novela vyhlášky č.88/2017Sb.
V oblasti označování produktů:
Rozšíření možnosti použití tradičních výrazů („klaret“, „růžák“, „archivní víno“, „mladé víno“, „panenská sklizeň“, „zrálo na kvasnicích“) i u vín s CHZO. Rozšíření možnosti použití tradičního výrazu „labín“ i u vín s CHOP. Zařazení nových tradičních výrazů („rezerva“ a „grand rezerva“) pro šumivá vína. Zavedení možnosti označení „orange“ a „pét nat“. Uvádění názvu/jména výrobce obsahujícího název místa, územní jednotky nebo zeměpisné oblasti nacházející se na území ČR pouze u vín vyrobených z hroznů sklizených na území ČR, jejichž vinifikace (příp. druhotné kvašení) proběhlo na území ČR. Na vínech vyrobených z hroznů sklizených mimo území ČR uvádění údajů o stáčírně/ výrobci/ dovozci /prodejci, jehož název/jméno obsahuje název místa, územní jednotky nebo zeměpisné oblasti nacházející se na území ČR, písmem nejvýše poloviční velikosti písma použitého pro uvedení údaje o provenienci.
Novela vyhlášky č.254/2010Sb.
V r 2023 bude zahájen proces novelizace vyhlášky č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. MZe eviduje cca 20 žádostí o zařazení nových VT. Zájem je o rozšíření VT s ohledem na klimatickou změnu a nově vyšlechtěné odrůdy.
Milan Pecka představil brněnskou firmu Winegas, která se zabývá jímáním a opětovným využitím kvasných plynů při výrobě vína. Vzhledem k enormnímu množství CO2 a unikajícího aroma, které lze najímat během fermentace, se z kvasných plynů stává ekologická a široce využitelná komodita s vysokým ekonomickým potenciálem. Vlastnosti získané směsi plynů mají slibnou škálu uplatnění od znovuvyužití přímo ve vinařství, přes potravinářský průmysl až po výrobu hnojiv či léčiv. Zachytáváním a využitím CO2 tvořeného při fermentaci vinařství se vytvoří dokonalý koloběh tohoto plynu. Uhlíková neutralita či přispění k snižování emisí bude hrát stále významnější roli a konkurenční výhodu. Pro lepší představu, vinařství s produkcí 1 000 000 litrů vína vypustí do ovzduší až 100 000 kg CO2. To je ekvivalent 300–500 tis. km ujetých motorovými vozidly. V České republice se vyprodukuje cca 70 mil. litrů vína, což představuje 7 mil. kg CO2. Při fermentaci vinného moštu se pak toto CO2 v objemu 10 % jeho hmotnosti uvolňuje a uniká do atmosféry a poslouží opět pro růst révy atd. Tento koloběh je zcela vyvážený a bilance CO2 je neutrální, a proto se mu také říká "zelené CO2“. Pomocí patentované technologie je možné jímání a opětovné využívání kvasných plynů. CO2 z celé moravské a české roční produkce vína by postačilo k výrobě 1 mld. litrů perlivých nápojů. Za uvedení do života inovativního projektu na opětovné využití kvasných plynů, jejich jímání během fermentace a upotřebení do vinařské technologie či potravinářských produktů byla pro Ústav vinohradnictví a vinařství zahradnické fakulty Mendelovy univerzity udělena cena „Počin roku 2021“.
Vinařská statistika
V roce 2021 vinaři obhospodařovali 17,9 tis. ha vinic a bylo zaregistrováno 13,9 tisíc pěstitelů. Nejčastěji pěstovanými odrůdami révy vinné byly: Veltlínské
zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský z bílých odrůd; Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Rulandské modré z modrých odrůd. Kvóta pro přidělení PONV (seznam povolení pro novou výsadbu) byla 180,7 ha. Ve stanoveném termínu požádalo 173 pěstitelů na plochu 139,7 ha. V roce 2022 požádalo o udělení PONV 116 žadatelů na 81,21 ha z celkové plochy 178,4ha. Produkce vína v roce 2021 byla 578 543 hl. Spotřebovalo se 2,3 mil. hl vína. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPZI) zatřídila 6251šarží vín, což představuje 322 186 hl. vína. Po diskusi se představili ve Valdštejnském paláci nejlepší vinaři se stovkou svatomartinských vín. V roce 2005 byla poprvé představena svatomartinská vína, v prodeji bylo 150 000 lahví. Letos je připraveno rekordních 2 460 lahví.
Jaromír a Věra Hamplovi
Foto: Archiv Senátu PČR, Hampl (5.12.2022)
