Do Česka přišla nová varianta covidu-19

Počty nakažených u nás opět rostou. Na vině je varianta omikronu označovaná jako BA.5. Proč se šíří, přestože by ji mělo teplejší počasí během léta spíše brzdit? „Virus covid-19 je v současných variantách desetkrát více infekční, než byl před dvěma lety ten původní,“ říká Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Podle něj se počty hospitalizovaných v následujících týdnech zvýší, ale o těžké případy půjde jen vzácně. Očekává však, že BA.5 na podzim vystřídá varianta nová, jejíž vlna by mohla mít průběh dramatičtější.

Proč se varianta omikronu BA.5 tak snadno šíří?

Ve světě byla předchozí varianta, označovaná jako BA.2 velmi úspěšná. Jenže s každým takovým úspěchem přichází protilátková odpověď společnosti: nyní se už varianta BA.2 nemůže snadno šířit, protože jí v tom protilátky brání. A proto ji varianta BA.5 přerostla. Ta totiž protilátkám v současnosti uniká.

Jak je možné, že covid-19 mutuje tak rychle?

Virus nemutuje vůbec rychle. Prodělá jen 25 změn za rok, a to se za dobu pandemie nezměnilo. Představte si to tak, že bychom měli jen jednoho nakaženého. Virus by předal pouze jednomu dalšímu člověku a ten zase dalšímu, takže by se vytvořila jediná řada infekcí. Na konci roku bychom v oné řadě našli jedinou novou variantu, která by se lišila od té původní asi o 25 mutací.

Jenže virus se šíří mezi stovkami milionů lidí, takže za rok existují stovky milionů variant, z nichž každá má nějakých 25 mutací. Žádný jiný virus ve známé historii ještě neměl k dispozici celou planetu a tolik možných hostitelů. Necháme v populaci namnožit jednu variantu a v důsledku toho se rychle vyvine varianta nová. Z virologického hlediska je to to nejhorší, co jako společnost můžeme dělat.

Takže lidská populace je pro virus takovou laboratoří?

Spíš si ho opravdu sami pěstujeme. Evoluce, která trvá virům v přírodě desítky, stovky let, tady proběhne za několik měsíců. Některé viry, které jsou staré dokonce miliony let, za celou tu dobu takto razantně nezměnily svoje vlastnosti. Koronavirus se mění a naše imunita nestíhá. Většina lidí, kteří prodělali deltu proti ní mají stále dobrou ochranu. Jenže je to ochrana proti variantě, která už dávno neexistuje.

Jaká jsou tedy specifika šířící se varianty BA.5 oproti těm předchozím?

Tak nejprve k tomu, jaký má vztah k omikronu, pro který virologové používají označení BA. Následné číselné značení pak definuje její jednotlivé subvarianty, které prodělaly menší vývojové změny. Varianta BA.2.12 tedy znamená, že jde o potomka viru BA.2. Současný vir BA.5, který se v těchto dnech šíří českou populací, je potomek omikronu, ale jde o jeho paralelní větev, která prodělala vlastní vývoj. Proto má oproti předchozí převládající variantě jiné číselné značení.

Můžete se dočíst o tom, že se tato varianta šíří rychleji, že je agresivnější, ale to je jen důsledek toho, že má pro šíření v populaci lepší podmínky. Zkrátka máme imunitu po předchozí variantě, kterou BA.5 překonává. I tuto vlnu ale nahradí další. U nás teprve vlna BA.5 začíná, ale například v Portugalsku už skončila. Podle tamějších zkušeností můžeme i u nás očekávat nárůst nemocných a hospitalizovaných, ale těžkých případů by nemělo být tolik jako v minulosti.

Jak je to s účinností vakcín proti variantě BA.5?

Je třeba si uvědomit, že vakcíny mají dvojí efekt. Jednak protektivní, který brání v šíření viru, rozpoznávají jeho povrch a zabraňují napadení buňky. A pak je zde efekt, který chrání před těžkým průběhem nemoci a působí na proteiny uvnitř viru samotného. Tento efekt stále velmi dobře funguje na 75–80 %. To je účinnost, kterou třeba vakcíny proti chřipce nikdy neměly. I po naočkování současnými vakcínami můžete být na koronavirus pozitivní a třeba i infekční, ale podstatně kratší dobu. Virus se díky nim nerozšíří do všech orgánů a částí těla a rychle zmizí. Takže má méně času k tomu, aby se přenesl na další lidi.
Od pondělí 19. července se zájemci mohou hlásit o čtvrtou dávku vakcín. Nicméně, vývoj těch specifických, proti jednotlivým variantám, je pozadu, podobně jako naše imunita. Brzy bude k dispozici vakcína proti původnímu omikronu BA.1, který se už ale nešíří. Než bude vakcína na BA.5, dávno ji vystřídá varianta jiná. To je důvod, proč stále očkujeme vakcínami na původní kmen covid-19. Ten je svými vlastnostmi ke všem novým, prozatím neznámým variantám nejblíže. Vakcinaci ale v každém případě vděčíme za to, že nemáme plné nemocnice.

Existují data, podle kterých by bylo možné šíření nové varianty BA.5 modelovat?

Data nejsou a některá ani mít nebudeme. S virem už přišel do styku téměř každý, takže například není možné získat data pro výpočet šíření v naivní (neimunizované) společnosti. Takže ono R₀, tedy reprodukční číslo, které vyjadřuje, kolik lidí se nakazí od jednoho člověka, je obtížné zjistit. Vše, co máme, jsou čísla relativní k těm předcházejícím a ta jsou zabarvená různými vlivy, které není dost dobře možné odfiltrovat.

Jaký vývoj tedy odborníci očekávají?

Pro virology i dlouhodobý medicínský výhled je nastupující varianta BA.5 už nezajímavá. Je zřejmé, že počty nakažených budou růst, budou relativně vysoké a pak dojde k útlumu. A pak přijde varianta nová. Jsou to právě náznaky, že se někde začíná taková nová varianta objevovat, které vědci nyní pečlivě sledují. Další vlna totiž bude představovat větší problém, protože tady bude na podzim.

Narážíte na současné teplé počasí? To vir omezuje v šíření.

Ano. Nastupující varianta BA.5 je extrémně infekční, a tak ani teplé počasí nepomáhá v potlačení viru jako dřív. Jeho účinek je ale stále podstatný. Kdyby nebylo teplo a lidé netrávili více času venku, byli bychom na tom mnohem hůř.

Vědci covid-19 znají podstatně lépe než většinu jiných virů. Jeho dynamická evoluce ale odborníky stále dovede překvapit.

Máme tedy náznaky, co nás čeká na podzim?

Zatím jsou v hledáčku možnosti dvě: objeví se nová varianta BA.5.1, což je potomek té současné. Druhá možnost je, že převáží varianta BA.2.75, kterou média neoficiálně označují výrazem kentaur. Ta se objevila na konci května v Indii a šíří se zde výrazně rychleji než tam převládající BA.5. Ale to může být dáno tím, že indická populace se ještě nevypořádala se současnou variantou. Je příliš brzo na to, abychom o nich cokoliv říkali definitivně.

Takže příchod nějaké nové varianty na podzim čekat můžeme?

Za současných podmínek zcela jistě. Pandemie zasažené státy značně vyčerpala, a finanční prostředky na medicínu, testování i ochranu proti covid-19 jsou nyní všeobecně nízké. Například u nás už nejsou testy zdarma. Tím pádem méně testujeme a vidíme mnohem méně do toho, co se děje a jak se virus šíří. Nemáme testování, nemáme data. Protipandemická nálada opadla s tím, že onemocnění je minulostí, ale ono není.

Je to důsledek jisté nelogičnosti lidského chování. Proti šíření virů se bráníme na mnoha úrovních: do Japonska nesmíte přivézt žádné dřevo, protože japonská vláda tak chrání lesy před zavlečením cizích nemocí. Do Kalifornie zase nepřivezete čerstvé ovoce kvůli ochraně tamějších sadů. Ale lidé? Ti mohou cestovat relativně bez omezení, i když jsou třebas nemocní. Bez určitých omezení, testování, kontroly a třeba virologických pasů při cestách do zahraničí, se každá varianta takto vysoce infekčního viru nakonec vždy rozšíří. To je asi nejvýznamnější poučení z této pandemie. (30.7.2022)