Například, když se doma opařím čajem, což by se mi stalo i v práci. Má zaměstnanec či zaměstnavatel v této problematice nějaké povinnosti?
Odpovídá Jiří Kuryviál - specialista BOZP společnosti SSI Group
Vzhledem ke společenskému vývoji i aktuální situaci zejména v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 je home office stále oblíbenější a u mnohých zaměstnavatelů stále případnější formou výkonu práce. Přesto však existující legislativa neobsahuje potřebnou specifičtější úpravu, která by poskytla zůčastněným stranám dostatečnou právní jistotu při provádění práce tímto způsobem.
Pro práci z domova není vždy možné využívat stejné pracovní postupy, pravidla a procesy jako při práci na pracovišti zaměstnavatele. Přesto platí, že s výjimkou několika konkrétně vymezených odlišností, se na pracovně právní vztahy při práci na home office vztahuje většina ustanovení zákoníku práce stejně, jako je tomu u práce prováděné na pracovištích zaměstnavatele. Zodpovědní zaměstnavatelé se tedy zpravidla pokoušejí tuto problematiku alespoň z části ošetřit vnitřním předpisem - a seznámením dotčených zaměstnanců s ním. Ti méně zodpovědní se, i s ohledem na skutečnost, že formou home office jsou zpravidla vykonávány práce „relativně“ bezpečné, tak nějak spoléhají, že se nic závažného nestane.
Režim home office je vždy založený na alespoň elementární vzájemné důvěře. Měl by ale být rovněž upraven dohodou, která by alespoň rámcově řešila některé jeho významné náležitosti: ideálně co nejkonkrétněji vymezené místo práce, čas výkonu práce, respektive například ustanovení o tom, kdy práce vykonávána být nesmí, například v noci. Dále způsob evidence práce, náhradu účelně vynaložených nákladů a podobně.
Při uzavírání této dohody by však měl být kladen důraz i na zajištění BOZP a zaměstnavatel by měl jednoznačně definovat alespoň základní požadavky na domácí pracoviště, pracovní prostředky a způsob organizace práce. Obecně je za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců odpovědný zaměstnavatel, který má za běžných okolností například povinnost pravidelně kontrolovat stav pracovních prostředků, vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. Režim práce na tzv. home office je však s tímto ustanovením zákoníku práce poněkud v kontradikci, neboť zaměstnavatel je rovněž povinen respektovat tzv. nedotknutelnost obydlí svých zaměstnanců. Identifikace rizik, stejně jako přijímání opatření proti jejich působení, je tak pro něj na home office „pracovišti“ velmi obtížné, neboť nemůže znát konkrétní podmínky daného prostoru, pokud na něj nemá přístup. Do značné míry se tak musí spoléhat na informace, které mu zaměstnanec poskytne a na jeho závazek či prohlášení, že jeho „domácí pracoviště“ základní požadavky na bezpečnost práce a pracoviště splňuje.
K problematice pracovních úrazů
Pokud při práci z domova dojde nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance, měl by být zaměstnavatelem tento úraz uznán jako pracovní.
Principiálně se řešení a posuzování pracovních úrazů zaměstnanců pracujících z domova nijak neliší od případů, kdy k úrazu dojde na pracovišti zaměstnavatele. Tedy alespoň ne z hlediska právních předpisů
●Zaměstnanec má povinnost bezodkladně ohlásit každý úraz zaměstnavateli a umožnit mu jeho vyšetření, evidenci a odškodnění.
● Každý pracovní úraz musí být zapsaný do knihy úrazů.
● Zaměstnavatel, musí vždy objasnit příčiny vzniku tohoto úrazu a provést jeho evidenci,
případně jeho ohlášení (a zaslání záznamu o úrazu) relevantním institucím.
● Je-li úraz uznán jako úraz pracovní, je za škodu objektivně odpovědný zaměstnavatel, u něhož
byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. Takto zákonem stanovené odpovědnosti,
se může zaměstnavatel zprostit pouze v případech stanovených zákoníkem práce.
● V závislosti na míře odpovědnosti je zaměstnavatel povinen zaměstnance odškodnit.
Z logiky však vyplývá, že přes jednotně stanovený postup bude praktické šetření a dokazování v případě úrazu zaměstnance pracujícího z domova značně problematické, a to jednak z důvodu omezené možnosti zaměstnavatele úraz vyšetřit v místě úrazového děje (pokud k tomu nedá zaměstnanec svůj souhlas), jednak také z důvodu absence nezávislých svědků, kteří by průběh úrazového děje potvrdili či vyvrátili. Značně komplikované je v takovém případě zejména prokazování, zda k úrazu skutečně došlo při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi (přímá souvislost je definována Zákoníkem práce) nebo například zjišťování, zda byl či nebyl zaměstnanec v čase úrazového děje pod vlivem alkoholu či jiných látek. I zde tak bude toto šetření do značné míry závislé na vzájemné důvěře mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. (20.9.2020)
