S koncem roku se řada firem intenzivně angažuje v dobrovolnictví a finančně přispívá na dobročinné účely. Loni takto věnovaly 4 miliardy korun. Jde dělat víc? Podle Filipa Kirschnera, COO a spoluzakladatele vývojářského studia Applifting, by takové aktivity měly být nedílnou součástí firemní kultury a vycházet ideálně z iniciativy samotných zaměstnanců. Pražská firma, která je softwarovým partnerem předních tuzemských i zahraničních společností, například vytvořila portál Pomůžeme.si pro organizaci dobrovolníků během pandemie covidu-19. Současně dává svým zaměstnancům každý měsíc dotaci 160 hodin placeného času na konání dobrých skutků.
Podle odhadů Fóra dárců věnovaly firmy v roce 2019 na dobročinné účely přes čtyři miliardy korun. Často právě koncem roku v rámci předvánoční štědrosti, kdy jim zbydou nevyčerpané prostředky z celoročního rozpočtu. „Je skvělé, že firmy i jednotlivci stále častěji přispívají nemalé částky na dobré skutky. Bohužel ale taková jednorázová pomoc, zejména v době Vánoc, může vyznít jako snaha koupit si dobré PR. Naopak dlouhodobou dobročinností bychom společně dokázali svět změnit k ještě lepšímu,“ komentuje Filip Kirschner, spoluzakladatel a COO českého vývojářského studia Applifting. To vyvíjí software pro přední české i zahraniční společnosti jako Jablotron, Komerční banka či mateřskou společnost České spořitelny Erste Group. Současně patří mezi takzvané tyrkysové firmy, pro něž je zisk pouze nástrojem k dosahování vyšších cílů.
Lepší je pomáhat průběžně a autenticky
Řešením je přitom podle něj věnovat se dobročinným aktivitám kontinuálně v průběhu roku, nikoliv nárazově. Například Applifting každoročně vyčleňuje 0,5 procenta ze zisku společnosti na dobročinné účely. V roce 2019 firma rozdělila finance mezi 24 neziskových organizací. Letos přitom Applifting vyčlenil 110 tisíc korun na pomoc celkem 10 neziskovým organizacím – Bez mámy, Člověk v tísni, Dobrý anděl, Fond ohrožených dětí, Dogpoint, Česko.digital, Klokánek Llitoměřice, Nocleženka, Pochop.me a Útulek Šanta kočičí. „Letos jsme podpořili sice méně projektů, zato větší částkou. Zvolili je přitom sami Applifteři. Taková pomoc nám přijde efektivnější, protože obdarované organizace mohou finance využít na pořízení nákladnějších potřeb,“ dodává Kirschner.
Za ideální varianty dobročinné pomoci považuje například podporu lidí bez domova či dětí potýkajících se se závažnými problémy, neziskových organizací či třeba výpomoc v útulcích pro zvířata. Firmy by se ale ideálně měly ptát i svých pracovníků, na co finance využít. Případně je vyzvat, aby sami našli aktivity, které jim dávají smysl a rezonují s nimi. Často totiž z vlastní iniciativy mohou přijít se zajímavými nápady. Například Applifteři v reakci na pandemii covidu-19 vytvořili portál Pomůžeme.si, přes který se již více než dva tisíce dobrovolníků přihlásilo k pomoci v řadě sociálních zařízení.
160 hodin dobrých skutků
Na podporu dobročinnosti rozjeli v českém vývojářském studiu i projekt Spirit of Applifting. V rámci tohoto programu mají Applifteři k dispozici 160 hodin, které mohou v rámci své pracovní doby nebo volna věnovat dobrým skutkům a získat za ně svoji standardní hodinovou mzdu. „A je jen na nich, s čím přijdou. Jestli budou pomáhat třeba lidem v karanténě s nákupy, uklízet odpadky kolem řek nebo zaskočí ve výuce programování. Cílem je zkrátka dělat věci, které dávají smysl,“ vysvětluje Kirschner.
Rozhodnutí o tom, jaké projekty zahrnout, řeší komunita jednoduše. Spirit of Applifting mohou pracovníci využít na jakoukoliv pomoc ostatním, za kterou se před ostatními nebudou stydět. Své aktivity pak jednoduše zdokumentují alespoň jednou fotkou a sdílí s ostatními. Díky tomu celá myšlenka funguje seberegulačně a současně slouží jako inspirace. „Mám radost z toho, jak celý systém funguje. Vede kolegy k tomu, že se zapojí do smysluplných věcí a dělají dobré skutky. Navíc je to pro ně fajn zpestření i způsob, jak si vyčistit hlavu a najít novou inspiraci,“ dodává Filip Kirschner. (22.12.2020)
