Domácí lékař 1903: Svítivo a lampy

Od starobylých loučí a pochodní i podivných olejových lamp k novodobé žárovce problém osvětlování umělým světlem doznal řady fásí, jak technicky tak hygienicky zajímavých. Nyní obecně se uznává, že elektrické světlo je idealem osvětlování, a proto se v nových budovách všude a v novostavbách soukromých velice často opatřuje toto osvětlování, sice ještě dosti drahé, ale za to hygienicky úplně bezvadné. Světlo je stejnoměrné, tiché, nevydává znatelného tepla, nespotřebuje kyslíku příliš, neohrožuje výbuchem a požárem, dá se jednoduchým otočením čepu lampičky v činnost uvésti a tak stojí tedy aspoň v jednom bodu život náš, ovšem jen ve městech, úřadech, školách atd. před stupněm vrcholným. Přes to však dlužno dosud počítati s faktem, že osvětlování elektřinou není dosud obecné, že plyn ve veřejných budovách a petrolej v soukromých bytech, někde dokonce ještě svíčky jsou nejběžnějším svítivem. Nemůžeme dosti důtklivě raditi, aby ve všech nových budovách, aspoň veřejných, zřizováno bylo, kde to jen trochu je možné, osvětlování elektrické. Máť svítiplyn, jak jsme ve stati „Uhelný plyn“ blíže dovodili, dvojí nebezpečnost, jednak co jed, jenž může býti vdechován, jednak co výbušná látka, jež ohrožuje úrazem, uniká-li a vstoupí-li kdo do ústředí jím prosyceného se světlem. Mimo to mihavé světlo to dráždí choulostivější oči a činí práci při světle takovém nepříjemnou. Tomu se poněkud odpomohlo tzv. Auerovými punčoškami, síťkou ze tkaně napuštěné nespalnými kysličníky kovů (vzácných zemin), jež se rozpalují hořícím plynem a dávají klidné, vydatné světlo.
V posledním desetiletí ohrožoval plynovou industrii ve značné míře acetylen.  Ale nebezpečnost tohoto svítiva způsobila, že se značnější měrou nerozšířilo, zůstavši skoro jen svítivem sportmanů (velocipedistů).
Ponechávajíce otázku svítivosti jakož i ostatní podrobnosti co do zařízení různých druhů svítiva odborníkům z řad technických, poznamenáváme ke konci jen tolik, že o petrolejových lampách, které ještě dlouho asi zůstanou nejběžnější osvětlovací pomůckou našich domácností, platí tato pravidla, jež mají za účel čeliti nehodám a neštěstím, dosud často se naskytajícím z neopatrnosti, zvláště služebným a hospodyním.
Nehody s lampami přicházejí tak často, že tu o nich zvláštní podrobnější úvaha zajisté bude místna. Nasbírané zkušenosti poučili, že všech nehod takových příčina jest dvojí: 1. neopatrnost, 2. chyba v lampě.
Především má lampa pevně státi. Podstavec její buď co možná nejtěžší, o široké spodině, aby nebylo lze lampu tak snadno zvrhnouti. Nádoba na petrolej je lepší kovová; z tlustého skla je však též přípustná. Malé ruční lampy se skleněným držadlem dlužno zavrhnouti. Lampy, jež nemají podstavce, mají míti nádobu na petrolej širokou a nízkou, vespod plochou. Otvor postranní k naplňování nádoby na petrolej je nevhodný, neboť svádí jen ku dolévání petroleje do hořících lamp a zavdá tak podnět k neštěstím. Kovový věnec k otvoru nádoby připevněný, do něhož se „mašinka“ zašroubuje, musí býti dobře připevněn (zatmelován) aby se neodloučil. Hořák budiž do toho věnce zašroubován. Knot má těsně přiléhati ke kovovému obalu svému. Je-li příliš malý, může oheň proniknouti k petroleji do nádoby, je-li velký, je stlačen a petrolej nemůže knotem prosakovati do výše, lampa špatně svítí a hořák se rozpaluje. Hořák má býti tak upraven, aby bylo lze snadno jej vyjmout, rozebrati a vyčistiti. Knot má sahati až ke dnu nádržky petrolejové a z této nemá petrolej nikdy úplně vyhořeti. Cylindr má míti žádoucí délku a do „mašinky“ dobře zapadati. Stínítka z hořlavého materiálu mají lučebninami učiniti se nespalnými. Automaticky zhasínající mechanismus u hořáku je nejvýš žádoucí.
Děti ve vyšších třídách obecných škol anglických poučují se o zacházení s lampami takto:
1. Knot musí hořák zcela vyplňovati.
2. Knot třeba před upotřebením usušiti.
3. Knot nemá býti ani příliš dlouhý, ani krátký, nýbrž má až ke dnu nádoby sahati.
4. Knot se má po dvou měsících novým nahraditi.
5. Cylindr má dobře zapadati.
6. Kupujeme-li nový cylindr nebo nový knot, vezměme „mašinku“ s sebou.
7. Hořák dlužno častěji vyjmouti a vyčistiti.
8. Nikdy nesmíme hořící lampu plniti.
9. Naplnivše lampu, hledíme, mašinku zase správně zašroubovati.
10. Než-li rozsvítíme, setřeme s knotu oharek.
11. Plníce lampu, nerozlejme petroleje a stalo-li se tak, otřeme lampu i okolí, nežli rozžehneme.
12. U rovných hořáků hledíme, aby závěr pláště stál právě rovnoběžně s knotem (nad ním).
13. Při rozžehnutí hledíme, aby plamen nejdříve zcela nízko sahal a znenáhla jen byl zvětšován.
14. Nádržka s petrolejem nemá nikdy vyhořeti úplně.
15. Nesfukujme lampy, nýbrž stáhněme knot.
16. Nikdy neužívejme lampy, která není zcela v pořádku.
17. Postavme lampu vždy jen na místo, kde jest v bezpečí.
18. Stolní lampy nebuďtež zbytečně přenášeny.
19. Knot nebudiž zatahován příliš nízko.
20. Chytly-li něčí šaty, udusme oheň šátky (dle možnosti mokrými).
21. Nelejme nikdy oleje do ohně!