Domácí spotřeba materiálu v EU zůstala v roce 2022 stabilní
V roce 2022 zůstala domácí materiálová spotřeba hospodářství EU relativně stabilní na úrovni přibližně 14,5 tuny na osobu, což ukazuje na velmi mírný nárůst o 0,4 % ve srovnání s rokem 2021 (14,4 tuny na osobu). Od roku 2000 EU snížila domácí spotřebu materiálu o 0,9 tuny na osobu.
Nekovové nerosty tvořily více než polovinu domácí materiálové spotřeby (54 %), biomasa téměř čtvrtinu (23 %), fosilní energetické suroviny téměř pětinu (18 %) a kovové rudy 5 %.
Tento text představuje několik poznatků z podrobnějších článků Statistics Explained o účtech materiálových toků a produktivitě zdrojů, statistikách produktivity zdrojů a fyzických importů a exportů.
Různé materiály, různé trendy spotřeby
Pokud jde o různé materiály, které tvoří domácí spotřebu, je důležité analyzovat jejich důležitost a potenciál pro opětovné použití, využití nebo recyklaci a trendy jejich spotřeby.
Spotřeba biomasy zůstala v tomto období poměrně stabilní, na rozdíl od spotřeby kovových rud a nekovových nerostů, které byly silně ovlivněny jak finanční a ekonomickou krizí z let 2008-2009, tak opatřeními přijatými v reakci na COVID-19. V roce 2022 klesla spotřeba materiálů z biomasy na nejnižší hodnotu od roku 2015, přičemž i kovové rudy zaznamenaly pokles ve srovnání s rokem 2021, ale zůstaly na podobné úrovni jako v roce 2019.
Co se týče nekovových nerostů, spotřeba od roku 2012 neustále roste a nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2022 po zpomalení v důsledku pandemie.
Mezitím spotřeba fosilních energetických materiálů v posledních dvou desetiletích neustále klesala, v souladu se snižováním emisí CO2. Po výrazném poklesu v roce 2020 v důsledku pandemie COVID-19 však v roce 2021 začalo oživení spotřeby (5 % od roku 2020 do roku 2021) a pokračovalo v roce 2022.
Velké rozdíly ve spotřebě materiálu v rámci EU
Domácí spotřeba materiálu se v roce 2022 mezi členy EU výrazně lišila. Zatímco ve Španělsku (8,8), Itálii (9,1) a Nizozemsku (10,0) byly úrovně spotřeby materiálu nižší nebo rovné 10 tunám na osobu, ostatní země EU působily jako vysocí spotřebitele, zejména Finsko (43,7), ale také Rumunsko (28,8) a Estonsko (27,7).
Domácí materiálová spotřeba v každé zemi je ovlivněna přírodním vybavením materiálními zdroji, které mohou tvořit důležitý strukturální prvek každé ekonomiky.
Kromě toho se spotřeba hlavních kategorií materiálů v jednotlivých zemích EU také lišila.
V roce 2022 se spotřeba nekovových nerostů pohybovala od 1,6 tuny na osobu v Nizozemsku do 28,8 tuny na osobu ve Finsku. Další nízké hodnoty byly zaznamenány ve Španělsku (4,2) a Itálii (4,4), zatímco vysoké hodnoty spotřeby byly zaznamenány také v Rumunsku (23,3) a Estonsku (15,5).
Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi mohou být důsledkem různých úrovní stavebních činností (investic), hustoty obyvatelstva a velikosti dopravní infrastruktury, jako jsou silniční sítě.
Spotřeba biomasy se pohybovala od 1,1 tuny na osobu na Maltě do 7,5 tuny na osobu v Irsku. Ekonomiky s vysokou spotřebou biomasy se často specializují na určitou živočišnou výrobu (Irsko 7,5, Dánsko 7,4) nebo na produkci dřeva (Finsko 6,9).
Spotřeba fosilního energetického materiálu se pohybovala od jedné tuny na osobu v Lotyšsku po 6,9 tuny na osobu v Estonsku.
Spotřeba kovových rud se pohybovala od pouhých 0,1 tuny na osobu v Lotyšsku po přibližně 5,8 tuny na osobu ve Švédsku. (31.7.2023)