.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes včera oznámený nárůst ceny regulované složky energií
Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované – ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to ze zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
Celková cena elektřiny pro domácnosti v průměru klesne o zhruba desetinu v porovnání s letoškem. Příznivý vývoj je dán poklesem ceny elektřiny na evropských burzách. Ten je natolik výrazný, že předčí mírný nárůst regulované složky – tento nárůst například u domácností má činit průměrně zhruba procento. Řadoví odběratelé z řad domácností v příštím roce tak ušetří za elektřinu nejčastěji od jednoho tisíce do osmi tisíců korun.
Regulovaná složka ceny plynu sice stoupne výrazněji, než je tomu u elektřiny, avšak ani tak nesmaže příznivý efekt pokles burzovních cen plynu, tedy složky neregulované. Úspora na celkové platbě za plyn se v příštím roce bude u domácností pohybovat nejčastěji od několika desítek korun po opět do osmi tisíc korun.
Příznivý vývoj cen energií v příštím roce, který stvrdil svým rozhodnutím Energetický regulační úřad, znatelně přispěje k tomu, že v příštím roce spotřebitelská inflace zůstane v tolerančním pásmu cílování inflace České národní banky. Inflace tedy průměrně celoročně zůstane po úrovní tří procent, což by mělo přispět k dalšímu oživení spotřeby domácností, tedy v důsledku k zajištění výraznějšího hospodářského růstu, než jaký registrujeme letos.
Ježíšek bude letos bohatší, Black Friday rekordní, Čechům se vrací víra
Šetřit na vánočních dárcích letos plánuje zhruba pětina Čechů, ukázal jeden aktuální průzkum. To je výrazně méně než v předchozích letech. Za Vánoce tak letos „padne“ nejspíše kolem 65 miliard korun, z toho jen včera, během „Black Friday“, a jen na internetu rekordních odhadem osm miliard. Čechům se totiž postupně vrací víra. Víra, že ekonomika teď alespoň po nějaký čas pojede bez otřesů, vyvolaných světodějnými okolnostmi jako pandemie či válka.
Nejde o víru slepou. Například ceny energií budou v příštím roce znatelně nižší než letos. Příznivý vývoj neregulované složky elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí ani zvýšení ceny složek regulované – ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku. Celková cena elektřiny pro domácnost v průměru zhruba o desetinu v porovnání s letoškem. Řadoví odběratelé z řad domácností v příštím roce tak ušetří za nejčastěji od jednoho tisíce do osmi tisíců.
Regulovaná složka ceny plynu sice stoupne výrazněji než u elektřiny, avšak ani tak nesmaže příznivý efekt pokles burzovních cen plynu, tedy složky neregulované. Úspora za plyn se v příštím roce bude u domácností pohybovat nejčastěji od desítek korun po tisíce korun.
Příznivý vývoj cen energií v příštím roce, který včera potvrdil svým rozhodnutím Energetický regulační úřad, výrazně přispěje k tomu, že v příštím roce spotřebitelská inflace zůstane v tolerančním pásmu cílování inflace České národní banky. Inflace tedy průměrně celoročně zůstane pod úrovněmi tří procent, což by mělo přispět k dalšímu oživení spotřeby domácností, tedy v důsledku k zajištění výraznějšího hospodářského růstu, než jaký registrujeme letos. Tato vyhlídka se promítne slabšími letošními zábranami Čechů při adventním na kupování, které právě začíná.
Víra v českou ekonomiku tak i díky levnějším energiím dále vzroste, což dláždí cestu bohatšímu Ježíškovi již letos. Důvěra v českou ekonomiku, jak ji měří statistiky, letos v listopadu vzrostla a vyrovnala tak svůj vůbec nejlepší výsledek za celou dobu od poloviny roku 2022. V polovině roku 2022 přitom Češi začali plně pociťovat nepříznivé dopady války na Ukrajině, zejména pak právě dramaticky stoupající ceny energií a mimořádně vysokou obecnou inflací. Letos v listopadu dosáhla důvěra v české ekonomice úrovně 98 procent svého dlouhodobého průměru uplynulých dvaceti let. Oproti říjnu se zlepšila nálada jak v segmentu spotřebitelském, tak podnikatelském. V podnikatelském se přitom meziměsíčně zlepšovala nálada ve všech odvětvích průmyslu, tedy ve stavebnictví, obchodě i vybraných službách.
Spotřebitelský sentiment se zlepšil díky reálnému odeznění vysoké míry inflace a stejné nízké míře nezaměstnanosti. Kupní síla tedy spotřebitelů narůstá a ti se proto postupně osmělují k vyššímu spotřebiteli. Náladu jim zlepší i to, že mnozí z nich mají poměrně vysoké úspory, neboť míra úspor v tuzemské ekonomice je výrazně vyšší než v letech před válkou na Ukrajině a před covidem. Vyšší ochota Čechů utrácet se pak příznivě projevuje i ve zmíněné podnikatelské sféře služeb a obchodu. To je vidět i v číslech k celkovému výkonu ekonomiky.
Český statistický úřad zpřesnil údaje tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku. Zlepšil se mezičtvrtletní růst, z 0,3 na 0,4 procenta, přesto potvrdil růst meziroční, na úrovni 1,3 procenta. Celkově je tak zpřesněný mírně příznivější, než analytici očekávali. Ekonomiku táhl nahoru sektor služeb, zatímco ji dolů stahoval průmysl a stavebnictví. Sektor služeb těží z obnovující se ochoty Čechů více utrácet.
Vánoce ovšem budou letos nejen bohatší, ale též drahé, což odráží nejen vracející se ochotu utrácet, leč i velkou inflaci uplynulých let. Za takovou štědrovečerní hostinu pro čtyři osoby si Češi ovšem letos platí výrazně více dokonce i v porovnání s loňskem, a to zhruba o devět procent. Zdražení štědrovečerní hostiny tak vícenásobně překonává obecnou inflaci, zejména kvůli zdražení masa a vajec. Jde tak o její citelně výraznější cenový nárůst, než jakémukoli čelili, kdy se souhrnná cena rozšířila pouze o 0,4 procenta. Štědrovečerní hostina pro čtyři osoby letos celkově vyjde zhruba na 1387 korun. Loni to bylo ještě 1278 korun a roku 2022 jen o pět korun méně.
Proč energie v příštím roce nezdraží?
Protože volby. Energetický regulační úřad přehodil nutné výraznější zdražení až na další vládu.
Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované. Ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to ze zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
Jde však jen určitý klid před dalším cenovým vzedmutím, které je nutné. A bude v dalších letech o to výraznější, že v příštím roce si tedy Energetický regulační úřad dává s výraznějším zvýšením regulované složky „pauzu“.
Je totiž třeba rozsáhlých investic do rozvoje a zabezpečení sítí. Například připojování mikrozdrojů, nových odběrů či instalace chytrého měření se samy nezaplatí. Energetický regulační úřad (ERÚ) tak fakticky nutné související výraznější zvýšení regulované složky ceny energií přehodil na další vládu, jež vzejde ze sněmovních voleb příštího roku. Proč úřad nerozložil zdražování regulované složky rovnoměrněji, takže energetičtí experti hodnotí její navýšení jako nedostatečné, to ví jen on sám. Nicméně expertní názor, že tak učinil z politického důvodu blížících se voleb rok 2025 se už objevil a smysl nepochybně dává.
Celková cena elektřiny pro domácnosti ve volebním roce i díky nynějšímu zásahu ERÚ průměru klesne o zhruba desetinu v porovnání s letoškem. Příznivý vývoj je dán poklesem ceny elektřiny na evropských burzách. Ten je natolik výrazný, že předčí jen mírný nárůst regulované složky – tento nárůst například u domácností má činit průměrně zhruba procento. Řadoví odběratelé z řad domácností v příštím roce tak ušetří za elektřinu nejčastěji od jednoho tisíce do osmi tisíců korun.
Regulovaná složka ceny plynu sice stoupne výrazněji, než je tomu u elektřiny, avšak ani tak nesmaže příznivý efekt poklesu burzovních cen plynu, tedy složky neregulované. Úspora na celkové platbě za plyn se v příštím roce bude u domácností pohybovat nejčastěji od několika desítek korun do opět osmi tisíc korun.
Příznivý vývoj cen energií v příštím roce, který stvrdil svým rozhodnutím Energetický regulační úřad, znatelně přispěje k tomu, že v příštím roce spotřebitelská inflace zůstane v tolerančním pásmu cílování inflace České národní banky. Inflace tedy průměrně celoročně zůstane pod úrovní tří procent, což by mělo přispět k dalšímu oživení spotřeby domácností, tedy v důsledku k zajištění výraznějšího hospodářského růstu, než jaký registrujeme letos. To vše lze ve volebním roce pochopitelně jen vítat – nejvíce ovšem, pochopitelně, z pohledu vládního politika.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla o 1,3 procenta, potvrdil ČSÚ
Vzhůru ji táhl nahoru sektor služeb, zatímco dolů stahoval průmysl a stavebnictví
Český statistický úřad zpřesnil údaje o výkonu tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku. Zlepšil mezičtvrtletní růst, z 0,3 na 0,4 procenta, zatímco potvrdil růst meziroční, na úrovni 1,3 procenta. Celkově je tak zpřesnění mírně příznivější, než analytici očekávali.
Ekonomiku táhl nahoru sektor služeb, zatímco ji dolů stahoval průmysl a stavebnictví. Sektor služeb těžil z obnovující se ochoty Čechů více utrácet, jež je podpořena letošním růstem reálných mezd. Ten nastává v důsledku odeznění mimořádně vysoké inflace uplynulých dvou let při přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti.
Na průmyslovou výrobu neblaze doléhají těžkosti německého průmyslu a obecně zhoršené mezinárodní obchodní klima, byť český zahraniční obchod letos podává vzhledem k popsaným podmínkám až nečekaně dobrý výsledek. Průmyslu ale také nesvědčí stále poměrně vysoké úrokové sazby, které omezují investice, stejně jako geopolitická nejistota, umocněná nejnověji výsledkem amerických prezidentských voleb a hrozbou zesílené obchodní války USA a Číny, ba zbytku světa.
Vysoké úroky stahují dolů rovněž stavebnictví, zejména opět investice v něm.
Za letošní rok očekáváme růst ekonomiky ČR čítající 0,9 procenta, v příštím roce by měla přidat 1,8 procenta.
Francouzské dluhopisy jsou už stejně rizikové jako ty řecké, poprvé v historii
Barnierově vládě hrozí pád kvůli rozpočtu
Rizikovost francouzských desetiletých dluhopisů se tento týden poprvé v historii srovnala s rizikovostí dluhopisů řeckých stejné doby do splatnosti. Řecké dluhopisy byly přitom ještě loni hodnoceny ratingovými agentury jako prašivé, tedy s poměrně vysokou mírou rizika.
Důvodem stoupající rizikovosti francouzských dluhopisů, kterou odráží rostoucí výnos z nich, nyní až na 3,03 procenta v případě těch desetiletých, je bezprostředně neutěšená vnitropolitická situace v zemi. Vláda premiéra Michela Barniera totiž, jak se obávají investoři, nemusí parlamentem protlačit rozpočet pro příští rok. Což by navíc mohlo znamenat její pád.
Rozpočet sice investory nějak zvlášť nenadchl, neboť příliš neřeší poměrně vysoké francouzské deficity a značné zadlužení, nicméně pořád představuje z možných variant ještě tu méně špatnou.
Barnier v úterý varoval, že pokud poslanci shodí rozpočet ze stolu, Francie zažije „finanční bouři“. Osud jeho vlády ovšem nyní závisí zejména na tom, zda frakce Marine Le Penové podpoří hlasování o vyslovení nedůvěry, jakmile kabinet představí finální verzi rozpočtu na příští rok.
Výnosy francouzských dluhopisů, a tedy i jejich rizikovost rostou od předčasných voleb začátkem letošního léta. V nich výrazně uspěla právě Le Penová, přičemž vedly k současnému stavu rozklíženého parlamentu, v němž nikdo nemá uspokojivou většinu.
Pohonné hmoty zmírní tempo svého zdražování
Uklidňuje se situace na Blízkém východě a Trump slibuje vyšší těžbu ropy
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,78 koruny, před týdnem byl o 11 haléřů levnější. Nafta zdražila o 32 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 34,95 koruny.
Pohonné hmoty v příštích sedmi dnech zmírní tempo svého zdražování. Benzín tak zdraží jen zhruba o pět haléřů na litr, zatímco nafta o dvacet. Nafta zdraží výrazněji než benzín kvůli probíhající topné sezóně, neboť například v průmyslu se využívá topná nafta a růst poptávky po ní zvyšuje ceny také nafty motorové.
Paliva nyní obecně zdražují zejména v důsledku oslabení koruny, jež nastalo po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem začátkem měsíce. Cena ropy Brent se totiž nachází na zhruba stejné úrovni jako před měsícem, její cenový vývoj tak probíhá „do strany“, ani nahoru, ani dolů. Klíčovým důvodem, proč se cena ropy výrazněji nemění, je zmírňování napětí na Blízkém východě kompenzující naopak nárůst napětí v rámci války na Ukrajině.
K vyvažování dochází také ohledně dalších faktorů, jež mají na cenu ropy vliv.
Trump se zaklíná, že zajistí navýšení těžby fosilních paliv v čele se zemním plynem a právě ropou. Výhledové zvýšení nabídky ropy tlačí její cenu dolů, zatímco očekávaný vyšší růst americké ekonomiky zase nahoru. Výhledově vyšší růst americké ekonomiky signalizuje vzestup akciových trhů, který nastal rovněž v důsledku Trumpova zvolení. Zvolený americký prezident slibuje například daňové škrty či deregulaci, kteréžto faktory by měly podpořit i růst ekonomiky jako celku, tedy i poptávku po ropě.
Stále poměrně matný a nepřesvědčivý výkon čínské ekonomiky, které může navíc přitížit Trumpova politika výrazně navýšených cel na dovoz z Číny, tlačí cenu ropy dolů. Čína totiž představuje největšího světového dovozce ropy.
Naopak, cenu ropy tlačí nahoru možné odložení navýšení těžby v podání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Tato aliance měla jednat tuto neděli, ale jednání odložila na 5. prosince. Pokud by se rozhodla pro navýšení těžby, a to od příštího roku, bylo by to pro trhy spíše překvapivé a cenu ropy by to možná i citelněji snížilo. Už takto totiž pro příští rok panuje obava z celosvětového převisu nabídky nad poptávkou po ropě, což je stěžejní důvod, proč OPEC, Rusko a další navýšení těžby podle všeho odloží.
Káva je nejdražší do roku 1977, zdraží i „kafe“ v kavárnách. Pozor na zmenšování balení kávy v obchodech
Termínové kontrakty na kávu arabica 28. 11. na newyorské burze vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 1977. V letošním roce přidaly už takřka sedmdesát procent. Stěžejním důvodem dramatického nárůstu je obava z nedostatku kávy v důsledku špatné sklizně kávových zrn. Obavu tedy ve své podstatě stupňují letošní teplotní extrémy a či extrémně silné deště v zemích typu Brazílie nebo Vietnamu, které globálně představují dvě hlavní pěstitelské velmoci. Tyto extrémy ničí úrodu, což ohrožuje celkovou světovou produkci kávy. Vývoj cen na burze tuto obavu odráží.
Zdražují obě základní varianty kávy, tedy jak robusta, tak arabica. Robusta k dnešku přidává na londýnské burze za letošek dokonce 85 procent.
Burzovní cena kávy se s jistým zpožděním, způsobeným například využitím či doprodejem zásob pořízených ještě za nižší cenu, promítne i do spotřebitelských cen v obchodech, kavárnách či restauracích.
Zdražování už oznámila například švýcarská společnost Nestlé, tedy světová jednička ve zpracování kávových zrn a v související produkci. Nestlé také bude zmenšovat velikost balení či gramáž svých výrobků, jako je Nespresso nebo Nescafé. Zmenšování balení bez odpovídající snížení ceny je také formou zdražování, jež se označuje jako „smrskflace“.
(30.11.2024)