Ve 4. čtvrtletí 2021 českou ekonomiku ovlivňovaly zejména projevy narušení globálních dodavatelských řetězců. To mělo negativní dopad zejména na průmysl. Výsledkem byl i mírný mezičtvrtletní pokles hrubé přidané hodnoty nefinančních podniků. Domácnosti čelící souvisejícímu zrychlování růstu cen utlumily svou spotřebu, což vedlo k opětovnému nárůstu jejich úspor.
Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků byla ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně vyšší o 45,9 mld. korun, ale ve srovnání se 3. čtvrtletím klesla o 1,8 mld. Mzdové náklady podniků nicméně dál výrazně rostly a podnikům již v takové míře nepomáhaly dotace. Výsledkem byl další pokles míry zisku, která dosáhla 43,9 %, což je úroveň blížící se předkrizovému minimu. Nadále nízká zůstávala míra investic nefinančních podniků. Meziročnímu nárůstu jejich investic o 12,5 mld. korun napomohla velmi nízká srovnávací základna a mezičtvrtletně se investice zvýšily o mírných 2,6 mld. korun.
Příjmy domácností dál silně meziročně rostly a byly vyšší o 47,0 mld. korun. Vyšší byly jejich mzdové příjmy i výdělky drobných podnikatelů zařazených do sektoru domácností. Posilující cenový růst ale kupní sílu domácností tlumil. „V závěru roku se zvyšovaly obavy domácností z dalšího ekonomického vývoje, především z růstu cen. Tyto obavy přibrzdily nákupní apetit domácností a jejich spotřeba tak mezičtvrtletně klesla o více než 11 miliard korun. Míra jejich úspor po několika čtvrtletích poklesu opět vzrostla,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.
Vládní instituce hospodařily ve 4. čtvrtletí s deficitem 105,2 mld. korun, což představuje meziroční zlepšení o 32,3 mld. Příjmy vládního sektoru meziročně vzrostly o 13,1 mld. korun, zejména vlivem přijatých daní z výroby a dovozu a přijatých sociálních příspěvků. Propadaly se naopak přijaté daně z důchodů a jmění. Výdaje vládních institucí byly meziročně nižší o 19,2 mld. korun, k čemuž přispěl pokles vyplacených dotací a kapitálových transferů. To odráželo nižší potřebu stabilizačních ekonomických opatření v souvislosti s dopady pandemie. Dluh vládních institucí dosáhl 2 566,6 mld. korun a byl meziročně vyšší o 417,3 mld.
