V současné krizi COVID-19 je nezbytné rychle poskytnout informace, které tvůrcům politik umožní posoudit dopady na rozdělení příjmů v roce 2020. Tento článek představuje první experimentální výsledky spojující dopad COVID-19 na trh práce u nejvíce postižených kategorií pracovníků s jejich příjmovou situací.
Riziko ztráty příjmů a hlubší chudoby se obecně velmi liší mezi věkovými skupinami, hospodářskými odvětvími a zeměmi. Na trzích práce se dočasné propouštění (včetně zkrácení pracovní doby) týkalo milionů pracovníků, zatímco riziko ztráty zaměstnání bylo omezenější, protože to bylo zmírněno krátkodobými režimy podpory.
Podíl pracovníků s dočasným propuštěním nebo zkrácenou pracovní dobou ve 2. čtvrtletí 2020
Podíl pracovníků, kteří přišli o zaměstnání ve 2. čtvrtletí 2020
Nejvyšší riziko dočasného propuštění pracovníka bylo zjištěno v sektoru ubytování a stravování. Riziko ztráty zaměstnání bylo mezitím nejvyšší u dočasných pracovníků, mladých zaměstnanců (ve věku 16–24 let) a povolání s nízkou kvalifikací.
Obecně platí, že u osob s nízkými příjmy, včetně osob pod hranicí rizika chudoby, je větší pravděpodobnost dočasného propuštění nebo ztráty zaměstnání. Mladí, nízko kvalifikovaní pracovníci a pracovníci v odvětví ubytování a stravování jsou v mnoha zemích často nadměrně zastoupeni ve skupinách s nízkými příjmy, a proto jsou vystaveni vyššímu riziku.
Situace se v jednotlivých zemích liší
Sociální a ekonomické důsledky pandemie se v jednotlivých zemích liší. Dopad na pracovní sílu je vyšší, zejména ve Španělsku, Itálii, na Kypru, v Irsku a Řecku.
Účinky práce COVID-19 navíc bývají velmi nerovné, přičemž nejvíce zasaženy jsou zranitelné kategorie pracovníků. Například pravděpodobnost ztráty zaměstnání je dvakrát až třikrát větší u osob s nízkými příjmy ve Španělsku, Irsku, Itálii nebo Portugalsku.
Zdroj: Eurostat (27.10.2020)
