Dopady měnové politiky ČNB na ekonomiku a realitní trh

Na otázky odpovídá Marek Kříž, CGO Investown

Jakou roli hraje stále přetrvávající inflace v rozhodování o měnové politice? Jaká opatření jsou podle vás nutná, aby ČNB vyvážila inflační tlak s potřebou podpory ekonomického růstu?

Úprava úrokových sazeb, ať už jejich snižováním nebo zvyšováním, je základním nástrojem, kterým ČNB může tlumit přehnanou inflaci nebo naopak podporovat ekonomickou aktivitu. Kromě toho, pokud by se koruna výrazně posilovala či oslabovala a ohrožovala stabilitu, může ČNB zasáhnout pomocí devizových intervencí, kdy by nakupovala nebo prodávala koruny či zahraniční měny.

Dalším nástrojem jsou makroobezřetnostní opatření, jako jsou LTV, DTI a DSTI limity, které regulují úvěry a hypotéky. Tyto limity slouží k tomu, aby se v úvěrovém sektoru neakumulovalo nadměrné riziko a nevznikaly bubliny, které by mohly ohrozit stabilitu ekonomiky.

V neposlední řadě je klíčová komunikace a transparentnost. Veřejnost i trhy by měly jasně chápat cíle ČNB a důvody, proč banka přijímá určitá rozhodnutí. Důvěra v ČNB je totiž klíčovým prvkem pro úspěšné fungování měnové politiky a stabilitu ekonomiky.

Pokud by ČNB rozhodla o snížení sazeb, jaký by to mělo vliv na investice a úvěrové podmínky v ČR? Jak se to odrazí na spotřebitelské a firemní poptávce?

Snížení sazeb zpravidla zlevňuje úvěry, což usnadňuje financování nových projektů jak firmám, tak spotřebitelům. Firmy mohou získat levnější kapitál na investice do rozšíření výroby, modernizace technologií nebo vstupu na nové trhy. Spotřebitelé pak mohou být více nakloněni nákupu nemovitostí či dlouhodobého spotřebního zboží, jelikož úrokové náklady na hypotéky a spotřebitelské úvěry budou nižší.

Tento impuls může oživit celkovou poptávku v ekonomice. Přesto je důležité pečlivě hlídat, aby nedošlo k přehřívání trhu, přílišné zadluženosti a následně zase k rostoucímu inflačnímu tlaku. Důležitá je rovnováha – tedy aby uvolnění měnové politiky bylo přínosem pro růst, ale zároveň nevedlo k nadměrným rizikům.

Jaký vliv mohou mít případné americké tarify na českou ekonomiku a měnovou politiku? Jaké jsou možné dlouhodobé ekonomické důsledky pro ČR, pokud se tato situace vyvine negativně?

Česká ekonomika je založená na vývozu, zejména v automobilovém průmyslu (například Škoda Auto) či strojírenství. Dodatečná cla by zdražila české produkty na americkém trhu, což by mohlo vést k poklesu tržeb i zisků. U některých firem by se ztížilo financování nových projektů a mohla by klesnout i jejich daňové odvody do státního rozpočtu.

Může vysoká úroveň cen nemovitostí v ČR v současné situaci způsobit problémy? Jak by mohla ČNB reagovat na tento trend, aby se vyhnula nadměrné spekulaci v oblasti nemovitostí?

Vzhledem k tomu, že nejhorší období s vysokým rizikem nesplácení hypoték (2023-2024) máme za sebou, již nehrozí tak vysoké riziko v takovém objemu, jak tomu bylo v minulosti. Sice ještě nějaký čas mohou trvat problémy spojené s vysokými úrokovými sazbami hypoték, které si lidé uzavřeli v posledních letech, ale už to nebude tak dramatické. Kromě toho, kvůli nízké výstavbě v ČR si nemyslím, že by ceny nemovitostí měly klesnout podobně jako ve Španělsku po roce 2008.

Pokud jde o spekulaci na nemovitostech, očekávám, že se stane méně výnosnou, protože trh je už nasycený a běžní investoři, kteří nemají nějakou výraznou výhodu na trhu, už z něj nebudou mít takový profit. S pokračováním měnové politiky ČNB by mělo být riziko minimální. Nicméně, pro menší investory bude stále složitější profitovat z realitního trhu – zůstane to spíše doménou developerů a velkých investorů. (6.2.-2025)