Méně norem, více odpovědnosti lidem, radikální zkrácení povolovacích lhůt. I tyto imperativy se v lednu 2024 objevily v 37 opatřeních, jak oživit českou ekonomiku. Vypracovala je Národní ekonomická rada vlády (NERV), poradní orgán vlády ČR. Ta se jejími doporučeními hodlá řídit ve vytyčených prioritních oblastech, jak 10. července uvedl premiér Petr Fiala. Aspoň v kapitolách, jež se dotýkají stavebnictví, však materiál často vychází z mylných předpokladů a zavádějících informací. Očekávaně se proto doporučení míjejí s realitou. Jak dokládá červnová analýza České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), podobně dobře míněné návrhy na zlepšení mohou vést paradoxně k opaku.
Pro příklad není třeba chodit daleko: Novému stavebnímu zákonu a jeho novelám nepředcházela žádná kvalifikovaná analýza. Jediná mantra v podobě zkrácení povolovacího řízení tak při uvedení do praxe může znamenat – a bohužel se tato obava naplňuje – zamrznutí stavebního trhu. S dopady zásadní rekodifikace stavebního práva se všechny subjekty ve stavebnictví budou muset vypořádávat ještě několik měsíců, ne-li let. Nevyjímaje státní správu a samosprávu.
„Radikální zkrácení“ neprokázaných dlouhých povolovacích lhůt a zlevnění výstavby souvisí s jedním z hlavních doporučení NERV: „Chceme-li zlevnit a zkrátit výstavbu, musíme revidovat, zda jsou všechny normy, které profesní organizace vydávají, nutné a nemají větší mezní náklady než mezní přínosy. … V současné době požární předpisy však zatěžují cenu výstavby cca 10% cenou.“
„Podobné rady usvědčují vládní poradní orgán z neznalosti postavení českých technických norem ve vztahu k právním předpisům. Mezinárodní, evropské normy, které se stávají českými technickými normami, i výlučně české technické normy vytvářejí průmysl pro své vlastní potřeby, jako jsou nástroje zefektivnění produkce podporující vzájemnou výměnu produktů, služeb a lidských zdrojů. Například bez mezinárodních norem si nelze představit vývoj infomačních technologií,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Proces tvorby a vydávání norem zajišťuje Česká agentura pro standardizaci, s.p.o. Je to zároveň stát, který využívá norem k regulaci a k zajištění všeobecné bezpečnosti výrobků a služeb. Konkrétně v oblasti stavebnictví je používá k zajištění plnění závazných obecných požadavků na stavby. Normy jsou ukazatelem optimálních, praxí ověřených kvalitativních požadavků.
Bez znalosti struktury norem může být vnímán počet 36 tisíc českých technických norem jako neúměrně velký. Je však třeba uvést, že 22 tisíc norem je mezinárodních (zejména ISO, IEC), zajišťujících kompatibilitu českých produktů při jejich exportu. České technické normy jsou obecně nezávazné. Vždy je možné postupovat odchylně, ale při zachování minimálně stejné úrovně obecné bezpečnosti navrženého řešení. V uvedeném kontextu je to stát, který výlučnými odkazy na normy je v právních předpisech činí závaznými.
Dokument NERV podle Inženýrské komory naopak neobsahuje skutečná prorůstová opatření v oblasti stavebnictví. K nim patří například řešení šedé ekonomiky, přetrvávajících problémů spojených s korupcí a klientelismem (na problémy při zadávání veřejných zakázek Komora upozorňuje soustavně), anebo nulového růstu produktivity práce v tomto odvětví. Klíčem je podle autorizovaných osob zavádění inovací, automatizace, robotizace a umělé inteligence. Přitom na nízkou produktivitu práce je upozorňováno soustavně – Česko se pohybuje těsně nad 60 % průměru v EU… Rozvoj odborného středního, vyššího a vysokého školství technického směru pak NERV opomíjí zcela.
Soubor návrhů NERV aspoň v případě stavebnictví deklasuje klíčový parametr: rychlost povolovacího řízení v Česku. Ve svém dokumentu poradci vlády ještě v lednu 2024 zopakovali v předchozích letech několikrát vyvrácenou frázi, že podle Světové banky je Česká republika na 157. příčce ze 190 zemí v délce stavebního povolovacího řízení. Světová banka kvůli chybné metodologii svůj žebříček přestala zveřejňovat již v roce 2020 (podrobnosti lze najít mimo jiné i v tiskové zprávě MMR z 5. prosince 2023). Přesto se NERV, stejně jako řada velkých stavebníků, zejména developerů (s nikoliv výjimečnými záměry podmíněnými změnami územních plánů), drží tohoto vyvráceného argumentu jako mantry.
ČKAIT provedla v lednu 2024 zřejmě první a dosud jediný průzkum mezi svými členy (projektanty) o délce povolovacího řízení v ČR. Z údajů, které poskytlo téměř 1 100 autorizovaných osob, vyplývá, že většina staveb se povolí do jednoho roku. V kategorii bytových domů činila průměrná délka územního řízení zhruba 5 měsíců, totéž platí pro stavební povolení. Společné územní a stavební řízení pak vychází v průměru na půl roku. Nejdelší povolovací proces vykazují tunelové stavby (v průměru skoro rok), naopak nejkratší sklady nebo parkovací domy (cca 4,5 měsíce) – vše v případě společného povolovacího řízení.
„Pokud se objevují zdlouhavá povolovací řízení, pak se jejich příčiny často nacházejí v požadavcích stavebníků na změny územních plánů, v absenci metodiky sjednocující postupy dotčených orgánů a stavebních úřadů, v protichůdných požadavcích dotčených orgánů jako památková ochrana, životní prostředí a podobně, v požadavcích na doplnění stanovisek dotčených orgánů, v nedořešených majetkoprávních vztazích a v dalších bodech,“ vypočítává Marie Báčová, odborná poradkyně předsedy ČKAIT.
Daleko závažnější je ale podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě přístup NERV ke stavebním normám. Skličující je, že odborníci sdružení v tomto poradním sboru zaměňují právní předpisy a technické normy. Navíc se zde navrhují kroky, jež se týkají oslunění, osvětlení, hluku či výměny vzduchu, které v době vydání jejich návrhu již byly vyřešeny v souvislosti s novým stavebním zákonem.
Rezignace na české technické normy by se automaticky propsala do kvality staveb a vystavěného prostředí a znamenala by ještě větší chaos v celém stavebnictví. Technické normy jsou dokumentované dohody, které pro všeobecné a opakované použití poskytují pravidla, směrnice, pokyny nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků. Definují požadavky, které zajišťují, aby materiály, výrobky, postupy a služby vyhovovaly danému účelu. Vznik technických norem souvisí s rozvojem průmyslové a stavební výroby a dalších odvětví a oborů, pro něž vytvářejí společná pravidla pro výrobu a použití. Ve stavebnictví chrání veřejný zájem a stanoví minimální požadavky na kvalitu staveb.
Česká republika, jako člen CEN/CENELD, má povinnost jako ostatní členové EU – bez ohledu na velikost a vyspělost národních ekonomik – převzít a publikovat do šesti měsíců do své národní soustavy ČSN všechny nové evropské normy. Tato povinnost vychází z našeho členství v EU a v evropských normalizačních organizacích a je obsažena v nařízení EU 1025/2012.
Zároveň je povinností členského státu průběžně revidovat své národní normy tak, aby nebyly v konfliktu s těmi přejímanými. Národní normy, které jsou v rozporu, je pak člen povinen rušit. Proto nové národní normy vznikají pouze v důkladně odůvodněných případech, a to jen tehdy, pokud neexistuje na evropské nebo mezinárodní úrovni norma, která dotčenou problematiku řeší. Proto vzniká tak málo nových národních norem.
„Česká republika – stejně jako ostatní státy – nemá povinnost přebírat mezinárodní normy. Převzetí mezinárodních norem do soustavy norem ČSN je dobrovolné a řídí se zejména národními potřebami a zájmem. Odkazovat na příklady údajně jednodušší normy Rakouska nebo Německa, jak činí NERV, je tudíž nejen zavádějící, ale i nepravdivé. V sousedních zemích, členech CEN/CENELD, platí stejná pravidla a národní normy, které přejímají normy evropské. Je možné, že zde došlo za strany NERV k záměně pojmů norma a směrnice. Směrnice mají dlouhou tradici například v německy mluvících zemích nebo i ve Francii. Jejich tvorba nepodléhá stejným pravidlům jako tvorba technických norem a i jejich obsah je rozdílný. Vydávají je zpravidla nevládní organizace v příslušném oboru či specializaci. Jejich používání není závazné, jsou však obecně respektovány a využívány ve stavební praxi,“ doplňuje Ing. Jaroslav Synek, člen Představenstva ČKAIT s dlouholetými zkušenostmi v realizaci staveb.
I kdyby Inženýrská komora přijala verzi šířenou NERV o 10% úspoře ceny stavebních prací při zjednodušení požárních předpisů, stojí na druhé straně pomyslných vah následky požárů staveb v důsledku podcenění a neplnění stanovených technických požadavků. A těch je bohužel vidět po celé Evropě a ve světě i v důsledku projevů změn klimatu stále více…(23.7.2024)
