Dosavadní pomoc Česka Ukrajině činí zhruba 120 miliard korun

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Sestává hlavně z pomoci uprchlíkům a dodávek zbraní

Zanedlouho uplyne dva a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pomoc Česka napadené zemi a jejímu obyvatelstvu za tu dobu odpovídá zhruba 120 miliardám korun. Tato částka vychází z dat tuzemského ministerstva práce a sociálních věc a z údajů Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.

Celkovou českou pomoc lze totiž rozdělit na dvě základní části.

První tvoří ta pomoc, kterou Česko poskytlo přímo na svém území, a to ukrajinským uprchlíkům před válkou. Druhou pak představuje pomoc, kterou Česko převedlo na Ukrajinu. Jedná se například o dodávky vojenské techniky, zbraní či munice.

Podle dat ministerstva práce z letošního února činily výdaje na podporu uprchlíků v roce 2022 celkem 25 miliard korun, loni pak 21,6 miliardy. Letos v lednu se pak jednalo o 0,9 miliardy korun. K polovině letošního roku pak podle našich propočtů činila celková pomoc v souhrnu za léta 2022 až 2024 zhruba 52 miliard korun. Spočívá zejména v zajištění nouzového ubytování a sociálních dávkách.

Nutno však říci, že tato pomoc se státu ve velké míře vrací, protože ukrajinští uprchlíci se postupně zapojují do českého trhu práce, díky čemuž například citelně narůstají jejich odvody na pojistném do české veřejné kasy.

Další okruh české pomoci Ukrajině tvoří tedy ta, jež je uskutečňována na samotném ukrajinském území. Experti ze zmíněného Institutu světové ekonomiky v německém Kielu ji k polovině letošního roku vyčíslili na 2,6 miliardy eur. To dle dnešního kursu odpovídá více než 65 miliardám korun.

Zhruba polovina této částky již byla na Ukrajinu převedena, k převedení té druhé teprve dojde. Tato data vyčíslují vojenskou a humanitární pomoc, kterou Česko převedlo či se zavázalo převést na Ukrajinu.

Celková česká pomoc Ukrajině, tedy součet finančního vyjádření jejích obou zmíněných základních částí, tudíž v polovině letošního roku přesahovala 117 miliard korun. Od té doby uplynul další půldruhý měsíc, takže nyní se již blíží uvedeným 120 miliardám korun.

Pohonné hmoty dále zlevňují, kvůli sílící koruně i slábnoucí Číně

Při cestě do Chorvatska se vyplatí tankovat „plnou“ hned v Česku, plyne z dat Evropské komise

Ceny pohonných hmot v Česku dále klesají a aktuálně se nacházejí na svém takřka dvouměsíčním minimu. Benzín v uplynulých sedmi dnech zlevnil o 31 haléřů, na 37,70 koruny za litr, zatímco nafta dokonce o 47 haléřů, na rovných 36 korun za litr.

V příštích sedmi dnech pohonné hmoty dále zlevní, o dvacet haléřů na litr v případě benzínu a o třicetník v případě nafty.

Cena ropy Brent totiž v srpnu kolísá kolem úrovně 80 dolarů za barel, aniž by byl znát zřetelněji trend ať už růstu či poklesu. Dochází ovšem ke zpevňování koruny vůči dolaru. Během srpna koruna vůči americké měně posílila o bezmála tři procenta, z úrovně až 23,50 koruny za dolar takřka na 22,80. Toto zpevnění podpoří zmíněný pokles cen pohonných hmot v příštím týdnu.

Klíčovým důvodem stagnace cen ropy je slábnoucí poptávka v Číně, která představuje největšího světového dovozce ropy. V červenci se poptávka v Číně kvůli ochabování tamní ekonomiky propadala meziročně o osm procent, ukazují data dnes zveřejněná agenturou Bloomberg. Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem navíc zatím neruší svůj plán navýšit od října těžbu, resp. utlumit nyní platné těžební restrikce. To značí, že pohonné hmoty v Česku by měly zlevňovat i v září. Kdy by jejich zlevňování navíc měl podpořit slábnoucí dolar. Americká centrální banka totiž v září zřejmě přikročí k zahájení redukce svých úrokových sazeb, což vytváří tlak na oslabení americké měny, a to i vůči české koruně.

Podle dat Evropské komise z minulého týdne patří i v srpnu tuzemské pohonné hmoty k jedněm z nejlevnějších v EU. Naftu nyní v zemích EU tankují řidiči levněji než v Česku pouze na Maltě, v Bulharsku a v Litvě. Benzín je levnější než v Česku ve stejných zemích jako nafta a navíc ještě – na rozdíl od července – v Polsku a Rumunsku. Například při cestě do Chorvatska se tak řidičům vyplatí nabrat „plnou“ ještě v Česku, protože na levnější pohonné hmoty by neměli natrefit ani v Rakousku, ani ve Slovinsku, ani v samotném Chorvatsku.

Ukrajina od invaze dostala zahraniční pomoc v přepočtu za zhruba 5,1 bilionu korun, hlavně z USA a Evropy

Česko se na pomoci podílí 0,6 procenta

Od ruské invaze na Ukrajinu začátkem roku 2022 do poloviny letošního roku obdržel Kyjev celkem 203,1 miliardy eur zahraniční pomoci. To je v přepočtu dle dnešního kursu celkem 5,1 bilionu korun.

Spojené státy se na této sumě podílely 75,1 miliardy eur (1,9 bilionu korun), Evropa, včetně institucí EU, pak 110,2 miliardy eur (2,8 bilionu korun). Další země poskytly pomoc za 17,8 miliardy eur (450 miliard korun). Vyplývá to z dat Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.

Česko se na této pomoci přímo podílelo 1,3 miliardy eur, tedy zhruba 33 miliardami korun. To odpovídá zhruba 0,6 procenta celkové pomoci. Česko však fakticky přispívá také skrze rozpočet EU, protože do něj finanční prostředky také odvádí, i když celkově je čistým příjemcem evropských peněz.

Zmíněná data k pomoci Ukrajině zahrnují vojenskou, finanční a humanitární pomoc, kterou jednotlivé země převedly (případně je dostatečně konkretizováno a ošetřeno, že k převodu dojde) Ukrajině od 24. ledna 2022, kdy došlo k ukončení diplomatických vztahů Ukrajiny a Ruska. Samotná invaze začala o měsíc později. Nezahrnují pomoc, k níž se jednotlivé země zavázaly, ale uskutečnění plnění ještě není dostatečně konkretizováno.

Pokud bychom brali v potaz i objem pomoci, k níž se jednotlivé země zavázaly, celková pomoc Ukrajině činí k polovině letoška 310,1 miliardy eur, tedy 7,8 bilionu korun.

Tyto čísla nezahrnují výdaje spjaté například s pomocí ukrajinským uprchlíkům, kterou jednotlivé země zajišťují na své vlastním území.

Pomoc Ukrajině přitom nadále pokračuje.

V minulém týdnu EU schválila pomoc Ukrajině v objemu 4,2 miliardy eur v podobě půjček a grantů. Jde o součást unijního balíku pomoci zemi, který je k dispozici od letošního března a měl by pokrýt léta 2024 až 2027. Jeho celková výše je až 50 miliard eur. Dosud z něj Ukrajina čerpala 12 miliard eur, včetně uvedené částky 4,2 miliardy. Na tyto prostředky si EU půjčuje na mezinárodních dluhopisových trzích. Výplata prostředků, které mají sloužit k zajištění funkčního chodu veřejné správy, k modernizaci a rekonstrukci země, je podmíněna tamními reformami.

V dubnu americký Kongres po vleklé vnitropolitické debatě schválil balík zejména vojenské pomoci Ukrajině v objemu 61 miliard dolarů.

Navíc, letos v červnu se skupina nejvýznamnějších světových ekonomik, G7, v principu dohodla na další formě pomoci Ukrajině. Ta bude spočívat v jejich půjčkách Kyjevu v objemu až 50 miliard dolarů, které budou kryty výnosy z ruských devizových rezerv. Tyto rezervy Západ Moskvě zmrazil v prvních dnech invaze. (15.8.2024)