„Ve všech krajích, které nyní navštěvuji a kde se starosty a vedoucími stavebních úřadů diskutuji o připravovaném stavebním zákoně, se setkávám s obavami, že chceme obcím vzít jejich kompetence v rámci stavebního řízení. Opakovaně všem vysvětluji, že tomu tak není. Obce totiž žádné kompetence v řízení nemají, jde o výkon státní správy v tzv. přenesené působnosti,“ řekla na diskusi s představiteli Pardubického kraje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Tato obava podle ní jen poukazuje na problém, který je tak rozšířený, že ho již starostové nepovažují za porušení zákona. Tím je uplatňování „neformálního“ vlivu na konkrétní případy staveb a jejich povolování. Pokud starostové vliv uplatňují, porušují tím zákon.
Povolování staveb je totiž výkonem státní správy, kterou v současném modelu provádějí pro stát obce v tzv. přenesené působnosti. „Obce a jejich představitelé však podle zákona nesmějí na úředníky státní správy vyvíjet jakýkoli tlak,“ připomněla Dostálová. V realitě se to ovšem hojně děje. Úředníci stavebních úřadů si velmi často stěžují na to, že je starostové ovlivňují.
Proč musí být státní správa nezávislá?
Takové ovlivňování je v rozporu se zákonem. Ten má totiž vlastníkovi pozemku – stavebníkovi - zaručit nestranné posouzení jeho stavebního záměru. Zcela nestranný úředník státní správy má jen posoudit situace, kdy by stavební záměr mohl ovlivnit veřejný zájem nebo zájmy jiných účastníků řízení – sousedů či obce. Postavení těchto účastníků řízení však musí být vyvážené tak, aby stát mohl stavebníkovi zaručit, že jeho záměr bude posouzen bez jakéhokoli osobního vlivu.
„Podobně jako ministr spravedlnosti má udávat koncepci, ale nemůže vstupovat do živých kauz, tak role starostů a vedení obcí má být v nastavení podmínek pro stavby v územním plánu, ale nikoli v zasahování do konkrétních případů. V těch mohou obce vystupovat jen jako každý jiný účastník řízení, nikoli jako ten, kdo z pozice zaměstnavatele může kdykoli vyvinout tlak na stavebního úředníka,“ připomněla ministryně. Tomu chce nový zákon zabránit tím, že vytváří oddělenou státní stavební správu, která bude od krajské úrovně zcela mimo vliv obcí, ale také jakéhokoli ministerstva. Na obcích bude zachována současná tzv. přenesená působnost, což je kompromis, kterým MMR chce vyjít vstříc požadavku obcí a zachovat tak pro občany dostupnost stavebních úřadů na co nejnižší úrovni. „Uvědomuji si, že to není ideální řešení, ale zároveň je to možnost, na které se většina odborníků shoduje jako na akceptovatelném kompromisu,“ dodala. Pokud totiž bude stavebnik cítit vliv starosty či samosprávy, může se odvolat a jeho odvoláním se již bude zabývat státní stavební správa.
Starosty v Pardubickém kraji zajímalo nejvíce to, zda bude jejich konkrétní stavební úřad v nové struktuře zachován. „To však nyní řeší Ministerstvo vnitra, které musí po dohodě se Svazem měst a obcí vydefinovat, které úřady konkrétně budou zachovány,“ poznamenal primátor Pardubic Martin Charvát s tím, že požadavek SMO jako jeho místopředseda podporuje, nicméně osobně by byl spíše pro úplné oddělení státní správy a samosprávy. MV si přitom stanovilo kritéria, kde budou důležité především počty realizovaných úkonů – tedy vytíženost úřadu, minimální počet čtyř zaměstnanců, přístup k internetu a zachování vhodné dojezdové vzdálenosti. (18.2.2020)
