Drůbežáři zlepšují welfare chovů a kvalitu masa a vajec

Popularita drůbežího masa na jídelníčku českých spotřebitelů každým rokem stoupá. V posledních letech opět mírně roste i konzumace vajec. Chovatelé zlepšují welfare chovaných zvířat a postupně budou zavádět režim kvality jakosti Q CZ.

Během 10 let spotřeba drůbežího masa vzrostla o 4,5 kilogramu na 29 kg masa na osobu. Obliba kuřecího masa je dána tím, že je dietní, lehce stravitelné, velice rychle kuchyňsky zpracovatelné i cenově dostupné. V minulém roce se u nás celkem chovalo přes 12 milionu kuřat na výkrm, 347 tisíc krůt, 768 tisíc kachen a 20 tisíc hus. Přestože čísla chované drůbeže u nás vypadají velkolepě, ještě v roce 2010 jsme dokázali pokrýt 84,9 % naší spotřeby. „V loňském roce jsme v České republice byli v produkci drůbežího masa soběstační již jen z 65 %, zbytek se k nám dováží. Jedná se o maso především z Polska, Brazílie, Argentiny a Chile. Drůbež, která vyrostla a byla poražena u nás, je chována pod přísným veterinárním dohledem“, řekla Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie. V poslední době se potýkají chovatelé drůbeže s ptačí chřipkou. Nemoc se rozšířila do chovů kachen firmy Perena v Královéhradeckém kraji a muselo být utraceno 50 000 kusů kachen.

Produkce a spotřeba vajec

V produkci vajec je Česká republika soběstačná z 82,7 %. Přičemž v zemědělském sektoru se v roce 2020 chovalo 5.191.962 nosnic a v domácím hospodářství 4.012.509 nosnic. Celkem to je 9.204.471 nosnic. Celková produkce v České republice dosáhla v minulém roce počtu 2,3 mld. kusů vajec. „Celková spotřeba vajec je ještě o něco vyšší. Celkem se spotřebovalo 2,78 miliard vajec. 730 tisíc vajec se k nám loni dovezlo a zároveň 250 tisíc vajec šlo na export,“ uvedla Gabriela Dlouhá.

V minulém roce každý obyvatel České republiky snědl celkem 263 kusů vajec. Do této statistiky je ovšem potřeba započítat i všechna vejce, které se používají v pekárenství nebo při výrobě produktů jako je majonéza. Největší spotřeba na osobu byla dle statistik v roce 1990, kdy dosáhla 340 ks vajec na osobu. „V minulosti byla vejce označována jako původce škodlivého cholesterolu. Tyto mýty se ale podařilo vyvrátit. Vejce by neměla chybět v jídelníčku prakticky každého z nás a nejeden nutriční specialista konzumaci vajec přímo doporučuje. Vejce jsou totiž skvělým zdrojem bílkovin, kvalitních tuků, bohatým zdrojem riboflavínu, selenu, vitamínů a živin. Žloutek je zase zvláště bohatý na vitamíny A, D, E, K, dále na karotenoidy, vápník a železo,“ doplnila Gabriela Dlouhá. V poslední době se rozšiřují chovy nosnic s bílými vejci, nyní jich je 1 milion.

Režim kvality jakosti Q CZ je novým důležitým parametrem, který dokládá vyšší kvalitu produkce masa a vajec. Vstup do režimu kvality Q CZ je dobrovolný, ale certifikát Q CZ bude udělen na základě splnění několika kvalitativních požadavků. „Režim jakosti Q CZ pro drůbeží produkty je obecně založen na snižování přítomnosti bakterií Salmonela v prostředí chovů drůbeže a výrobků z vajec nebo masa. Důležitým kritériem v režimu jakosti je krmení drůbeže krmnou směsí od producenta, který dodržuje „Pravidla nadstandardu bezpečnosti krmiv“. V chovech drůbeže zároveň nesmí být používána žádná antibiotika za účelem prevence,“ vysvětluje Gabriela Dlouhá. V České republice bylo v roce 2020 registrováno 343 chovatelů nosnic a 301 chovatelů slepic na maso. Režim kvality jakosti Q CZ bude moci využít kterýkoliv chovatel, který se přihlásí. V současné době je program notifikován a bude spuštěn letos.  „Pro spotřebitele bude toto označení jasným signálem, že se jedná o bezpečné a velmi kvalitní produkty. Po mnoha případech, kdy byl v importovaných produktech z drůbeže zaznamenán výskyt bakterie Salmonely, bude pro spotřebitele označení režimu jakosti Q CZ vodítkem pro lepší orientaci. Stejné označení kvality Q CZ funguje již několik let pro mléko, kde produkce v režimu Q CZ dosahuje přibližně 85 procent z celkové produkce,“ připomněl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Vedle režimu kvality jakosti Q CZ chovatelé drůbeže zlepšují ve spolupráci s některými obchodními řetězci welfare, tedy životní podmínky zvířat. Takové chovy musí splňovat přísnější standardy. „V našem případě chovu kuřat jde o zlepšení klimatu v halách, kde je vyžadován nižší obsah čpavku. Zároveň jsme museli optimalizovat vlhkost. Požadována je nižší hustota osazení kuřat v hale. V neposlední řadě se jedná o zkrácení doby přepravy kuřat na porážku a lepší podmínky při jejich vyskladňování,“ popsal zlepšené podmínky welfare chovatel drůbeže Vlastimil Klaška. Naši chovatelé těžko konkurují chovatelům ze západní Evropy. „Dotace na 1 kg drůbežího masa je u nás 1,5 -2 Kč, zatímco v západní Evropě 14-16 Kč. Největší podíl z ceny dělají krmné směsi. V roce 1987 byla cena krmné směsi na 1 kg masa 2,50 Kč, dnes je 55-65 Kč, přitom výkupní ceny drůbežího masa zůstaly na úrovni 21 Kč.

Kubík vody stál tehdy 0,9 Kč, dnes stojí 90 Kč,“ dodal Klaška. Naši chovatelé produkují drůbeží maso ve vysoké kvalitě, na obalu jsou údaje, dle kterých je každý kus dohledatelný. V západní Evropě, toto není, tam je pouze nápis vyrobeno v EU. Požadavek, aby na krabici bylo označení odkud vejce pochází EU neschválila. Chovatelé se zároveň přizpůsobují zákazu klecových chovů. V roce 2027 budou veškeré klecové chovy drůbeže zakázány. Ke konci roku 2020 dosáhl počet volných chovů téměř 35 %, v EU je průměr 50 %. „Meziročně tak vzrostl počet volných chovů o 11 procent. Tento trend bude i nadále zrychlovat, aby chovatelé vyhověli zákazu klecových chovů od roku 2027,“ zdůraznila Gabriela Dlouhá.

Jaromír a Věra Hamplovi (12.4.2021)