Dubnová predikce MF: Ekonomika letos neklesne, inflace se příští rok přiblíží inflačnímu cíli

Česká ekonomika by letos měla s očekávaným růstem o 0,1 % HDP stagnovat, v roce 2024 by se HDP mohl zvýšit o 3,0 %. Inflace bude rychle klesat a příští rok se již bude pohybovat v blízkosti 2% cíle ČNB. Dopad recese na trh práce nebude významný, nezaměstnanost letos dosáhne 3 %.

V roce 2023 by se HDP mohl zvýšit o 0,1 %. Domácnosti se i v letošním roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by růst ekonomiky mohl zrychlit na 3,0 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností.

„Dubnová predikce ministerstva přinesla hned několik dobrých zpráv pro českou ekonomiku. Jednak zlepšila odhad vývoje hrubého domácího produktu, který by se letos měl udržet v černých číslech. Po covidové pandemii se tak v další krizi znovu potvrzuje odolnost české ekonomiky. Pozitivní zprávou pro občany je také výhled inflace, která by měla začít rychle klesat a ve druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent. Už v příštím roce se pak inflace vrátí blízko k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky. V neposlední řadě snižujeme odhad nezaměstnanosti, která letos navzdory proběhlé technické recesi nepřesáhne tři procenta a nadále tak zůstane v historickém i mezinárodním srovnání velmi nízká,“ komentuje novou predikci ministr financí Zbyněk Stanjura.   

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně rovněž působí posilování koruny. 

Meziroční inflace by se v průběhu 1. poloviny letošního roku měla rychlým tempem snižovat, ve 2. pololetí by pak měla dosahovat vysokých jednociferných hodnot. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu. V průběhu celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 10,9 % a v roce 2024 klesnout na 2,4 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory mírné recesi a celkově slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 3,0 %, v příštím roce by však již mohla klesnout v průměru na 2,8 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.

Veřejné finance hospodařily v roce 2022 se schodkem meziročně nižším o 1,5 p. b., přestože se potýkaly s důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Deficit 3,6 % HDP zahrnuje nejen humanitární pomoc a podporu ekonomickým subjektům s vysokými cenami, ale i efekty opatření, která během epidemie covid-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Odhad výsledku hospodaření za rok 2023 ve výši −3,5 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí a rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti. 

S odezněním vysokých a volatilních cen energií a 10% růstem nominálního HDP pravděpodobně poklesne zadlužení veřejných financí ze 44,1 % HDP v roce 2022 na 43,5 % HDP ke konci roku 2023. „Neméně pozitivní zprávou nové predikce ministerstva je také očekávaný letošní pokles veřejného zadlužení,“ dodává Zbyněk Stanjura.

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky. Přetrvávajícími riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích (mj. i v souvislosti s dalším vývojem epidemie covid-19 v Číně), stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu. Novým rizikem jsou problémy některých amerických a evropských bank, obzvláště pokud by důvěra ve stabilitu bankovního sektoru byla dále narušena. Rizikem je také vývoj inflace a inflačních očekávání, zásadní ovšem bude i složení a intenzita fiskální konsolidace.

Příliv uprchlíků z Ukrajiny zmírňuje nerovnováhy na trhu práce a oslabuje tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém. Vnitřním rizikem je rovněž cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.

Dubnovou makroekonomickou predikci České republiky projedná dne 18. dubna Výbor pro rozpočtové prognózy. (14.4.2023)