Důraz klademe na spolupráci ve výzkumu a vývoji, což je klíčové pro získání nových investorů s vysokou přidanou hodnotou

Na otázky CzechIndustry odpovídá Martin Jírovec, zástupce agentury CzechInvest v Koreji

Korejská republika je dnes jedenáctou nejprůmyslovější zemí ve světě, přitom počátkem padesátých let byla jedním z nejchudších států. Co bylo rozhodující pro její růst?

Korea dokázala od konce korejské války urazit neuvěřitelný kus cesty. Od 50. let, kdy země čelila hladomoru a HDP na hlavu byl necelých 70 dolarů, se podařilo korejské společnosti vyvinout neuvěřitelné úsilí a odhodlání znovu pozdvihnout národ a zařadit se mezi nejvyspělejší země světa. Ekonomický vývoj lze rozdělit do několika etap, které formovaly Koreu do současné podoby.

Období transformace probíhalo hlavně od konce 2. světové války do počátku 60. let 20. stolení, kdy v zemi stále převažovalo zemědělství, i když určité prvky industrializace byly realizovány pod japonskou nadvládou v severních provinciích. Japonská koloniální správa vytvořila profesionální státní službu a efektivní stát orientovaný na rozvoj. Do roku 1961 se jednalo o éru stagnace, inflace, korupce a závislosti na zahraniční pomoci.

Hospodářský vzestup jihokorejské ekonomiky, její prudká industrializace a hospodářský růst začal s příchodem 60. let pod novým vedením vojenské vlády. Během téměř tří desetiletí vlády generála Park Chung Hee, silně připomínající diktaturu, se ekonomika rychle změnila a pro toto období se vžil název „zázrak na Hanu".

Vedle touhy osvobodit zemi od její ekonomické závislosti na Spojených státech amerických, byli noví vojenští vůdci Koreje motivováni nacionalizmem i konkurencí ze strany rychle se industrializující Severní Koreje. Bylo jasné, že země zaostává za svým severním sousedem. Byly podniknuty kroky k tomu, aby stát směřoval k ekonomickému růstu. Vláda zahájila centrální plánování včetně stanovení pětiletých ekonomických plánů, přeorientování ekonomiky z dovozu na rozvoj exportně orientovaného průmyslu a reorganizace bankovního systému a státní kontroly úvěrů.

Během první pětiletky (1962-1966) rostla ekonomika až neočekávaným tempem, téměř 9 procent ročně (export 29 a výroba 15 procent ročně). Druhé pětileté období (1967-1971) bylo zaměřeno hlavně na budování infrastruktury a lákání zahraničního kapitálu a investic. Charakteristikou této doby je i masivní rozšíření vzdělávání a osvojování technických dovedností, rozvoj technického vzdělávání a zakládání státních center na podporu výzkumu a šíření technických poznatků v podnikatelské sféře.

V 70. letech se korejská ekonomika začala orientovat na rozvoj těžkého průmyslu a kapitálových statků, což bylo současně doprovázeno i přísnější politikou v oblasti přímých zahraničních investic. Od roku 1973 vláda stanovila klíčová průmyslová odvětví, které rozdělila na šest hlavních oblastí – ocel, petrochemie, kovy, strojírenství, stavba lodí a elektronika.

Od roku 1961 vláda úzce spolupracovala s vybranými podnikatelskými subjekty na dosažení rozvojových cílů. Tito podnikatelé vytvořili velké rodinné konglomeráty, tzv. chaeboly. Některé se rozrostly natolik, že ovládly ekonomiku. Pod vládou prezidenta Parka a jeho nástupců, stát – prostřednictvím vlastnictví bank – poskytoval úvěry pouze několika společnostem, aby rozvíjel klíčová odvětví. Chaeboly získaly výhody jako osvobození od dovozního cla na kapitálové statky či zvláštní sazby na energie. Na oplátku musely z poskytnutých výhod úzce spolupracovat s vládou a poskytovat štědré dary na kampaně a jiné vládní projekty.

Vůle po existenci samostatné Koreje byla posílena v roce 1973 novými omezeními přímých zahraničních investic, což umožnilo preferovaným korejským společnostem růst a rozšiřovat své aktivity. Tak vznikly, v dnešní době již celosvětově známé, hospodářské giganty.

Úspěšné chaeboly se rychle rozrůstaly, přičemž deset největších konglomerátů vykazovalo tři a půl násobně rychlejší tempa růstu než samotné korejské HDP. Jelikož jeden tržní segment byl pro konglomerát nedostatečný, vzrůstaly i tendence k horizontálnímu rozšiřování. Rozsah činností jednotlivých obrů bujel do různých oblastí, často velmi vzdálených od původního zaměření podniku.

90. léta jsou kapitolou, na kterou by Korejci nejraději zapomněli. V roce 1997 proběhla Asijská krize, která významně dopadla i na korejskou ekonomiku. Významnou roli sehrál korejský bankovní systém a platební neschopnost firem, které přecenily své platební schopnosti a braly si nízko úročené úvěry u bank. Mezinárodní Měnový Fond poskytl úvěr, který byl podmíněn reformami bankovního sektoru a dalších oblastí. Symbolem této doby je pád konglomerátu Daewoo.

Je ale obdivuhodné, jak se Korejci, opět díky své houževnatosti, dokázali situaci postavit a již v roce 1999 ekonomika výrazně rostla. Od roku 2000 se Korejská republika řídí tržními principy spíše než centrálním plánováním. Jelikož korejská ekonomika je, stejně jako česká, výrazně proexportně orientovaná, je pro ni důležitý vývoj hlavních obchodních partnerů, tedy Číny a USA. Od roku 2017 se potýká s klesající dynamikou růstu HDP i exportů, strukturálními problémy v odvětvích, rostoucí nezaměstnaností. Uvnitř společnosti vzrůstají obavy o další vývoj.

Jaká jsou podle Vás specifika korejské ekonomiky?

Korejská ekonomika a její vývoj významně připomíná japonskou se zhruba patnáctiletým zpožděním, ať už se jedná o pozitivní, ale i negativní stránky. V dnešní době se „časové zpoždění“ rychle zkracuje, ale i tak můžeme vidět, že Korea opakuje stejné chyby, s jakými se potýká země vycházejícího slunce. Zarážející je ale její dynamika. Běžné obchody, trendy ale i celá společnost se neuvěřitelně rychle mění a je potřeba neustále zůstat v kontaktu, aby nebyl člověk zaskočen.

Vliv konglomerátů na chod celé ekonomiky je silný. 80 procent kapitalizace korejské burzy KOSPI činí právě ony. Na hlavní podniky je pak navázán hlavní dodavatelský řetězec, který roste a padá s úspěchy či neúspěchy dané firmy. Pro příklad lze uvést situaci v automobilovém průmyslu. Čína zavedla tvrdá zpětná opatření po instalaci protiraketového deštníku v provincii Gyeongbuk. Korejské podniky přímo v Číně, ale i doma, byly pod neuvěřitelným tlakem, než se situace urovnala. Přesto dopad čínských opatření změnil odvětví. Skupině Hyundai-Kia poklesly prodeje o 40 procent, což uvrhlo některé dodavatele do finančních problémů.

Korea je stále uzavřena, i když během posledních deseti let se situace výrazně zlepšila. V zemi stále fungují prostředníci, jelikož Korejec se nejraději dohodne s Korejcem, což může být i otázka jazykové vybavenosti. Osobní vztahy jsou důležitější než smlouva. Obdobně jako v jiných asijských zemích i zde se obchod uzavírá po vybudování silných osobních vazeb.

Logicky se nabízí srovnání české ekonomiky s korejskou. V čem si jsou podobné a naopak, co je odlišuje?

V současnosti se Korea i Česká republika nachází na rozcestí a bude velmi záležet, kam budou směřovat další kroky. Obě země jsou srovnatelně vyspělé, nicméně každá má své přednosti. Oba státy mají relativně malé trhy s kvalitní a vzdělanou pracovní silou, jsou velmi průmyslové a technicky zaměřené, z čehož plyne orientace na vývoz. S nynějším tlakem na růst mezd vzrůstá nutnost zvýšit konkurenceschopnost skrze automatizaci, unikátní konkurenční výhody ale i potřeba nalézt nové motory růstu v nových progresivních technologiích. V tom si mohou obě země výrazně pomoci. Český základní výzkum je špičkový a korejský kapitál a distribuční kanály mohou umožnit rychlou komercializaci nových objevů a technologií. CzechInvest ve spolupráci s ambasádou České republiky je v této oblasti velmi aktivní a podařilo se zprostředkovat zajímavé projekty, které pomáhají českým firmám etablovat se v dodavatelských řetězcích velkých firem. Pozitivní zkušenosti přivedly korejské firmy k zájmu prozkoumat více technickou vyspělost České republiky. Jen za loňský rok přivítal CzechInvest tři expertní skupiny korejských technologických společností. V první polovině letošního roku se připravují další tři návštěvy a diskutuje se o dalších.

Velkým rozdílem ekonomik je ale pružnost a akceschopnost. Češi jsou kreativní a umějí vymyslet alternativní řešení a přístupy. Rozhodování a hlavně implementace, převážně na politické úrovni, je ovšem daleko delší. Korejská vláda vyhlásila nová strategická odvětví, jako jsou komunikační technologie, biotechnologie nebo bezpilotní vozidla a letadla. Do těchto oblastí jsou pumpovány značné finance, které mají sloužit nejen k vyvinutí nových řešení a technologií, ale i podpořit Korejce, aby začali podnikat sami a vznikla start-upová scéna, což se relativně úspěšně děje.

Jižní Korea je třetím největším investorem v České republice. Proč si vybrala právě nás?

Evropa je pro Korejce významný trh i z hlediska referencí. Klíčovou roli sehrává primárně Německo, kde sídlí většina korejských subjektů. Korea si vybrala střední Evropu jako svou výrobní základnu pro evropské podnikání, jelikož náklady jsou na západ od Čech výrazně vyšší. Investice tedy plynou nejen do České republiky, ale i ostatních zemí Visegradské čtyřky. Ve srovnání s nimi na tom co do počtu korejských firem či investic není Česko zdaleka nejlépe. Korejské společnosti jsou velmi citlivé na finanční podporu a Polsko či Maďarsko nabízí vyšší míru podpory investic. Ale i angažovanost polských a maďarských představitelů v jednáních o investicích je bohužel větší než těch českých.

Česká republika má na druhou stranu výhodu přímého zastoupení agentur CzechInvest i CzechTrade přímo v teritoriu, což Polsko, Maďarsko ani Slovensko nemají. Hlavní výhodou je možnost navázat silné osobní kontakty vedoucí k intenzivní spolupráci s potenciálními investory. Máme možnost aktivně pracovat s partnery a budovat povědomí o České republice, protože Korea se technologicky srovnává hlavně se západními státy Evropy a nemá ponětí, co je k dispozici v Česku. Od založení zastoupení agentur uplynula relativně krátká doba, ale daří se oslovovat zajímavé klienty, kteří již investovali nebo zvažují lokalizovat zajímavé projekty s vysokou přidanou hodnotou, ale i spolupracovat s českými výzkumnými ústavy a high-tech společnostmi na nových technologicky vyspělých řešeních.

Jihokorejci, kteří měli možnost blíže poznat naší ekonomiku, se netají tím, že jsme proti nim příliš „pomalí“ v rozhodovacích procesech, takže za stejnou dobu, která je u nás potřebná pro získání povolení k výstavbě např. závodu, je u nich již podnik v provozu. Mají to tam skutečně tak snadné?

Korea je dynamická a věci se realizují všeobecně velmi rychle. Někdy i bez hlubší analýzy možných konsekvencí. Korejci jednají na základě rozkazu shora a snaží se vše zajistit v co nejkratším čase, aniž by pojali zadání komplexně. Rozhodovací proces se tak prodlužuje s dalšími požadavky vrcholového vedení či vlastníka společnosti, kteří mají jako jediní rozhodující pravomoc. Nicméně jakmile je rozhodnuto, pak se dají věci do pohybu velmi rychle. V korejštině pro to existuje i speciální výraz “palli-palli“.

Nadměrně dlouhé a komplikované povolovací procesy v České republice jsou obecně známé. Určitě je zde prostor pro zlepšení.

Inovace dnes hýbou světem, v Koreji na ně vsadili. Jak konkrétně?

Aby ekonomika zůstala konkurenceschopná, je nutné zajistit technologický pokrok. Vláda a konglomeráty investují neuvěřitelné částky do výzkumu a vývoje, což se začíná pomalu vyplácet v některých odvětvích. Dnes jsou korejské firmy jako je Samsung, LG či SK Hynix na špici oboru elektroniky a polovodičů.

Na druhé straně je výzkum a vývoj centralizován primárně do státních výzkumných center a univerzit nebo již zmíněných chaebolů, kteří následně uvolňují technologie svým dodavatelům. To zůstává slabinou celého hospodářství.

I přes veškeré snahy musejí podniky dovážet nejmodernější technologie z ciziny. Tento tlak nutí firmy více se otevírat a navazovat partnerství mimo svůj domov. S větší internacionalizací přichází i otevřenost přímých obchodních vazeb a vůle spolupracovat. CzechInvest a CzechTrade pomáhají zprostředkovávat výzkumné spolupráce a otevírat dveře českým subjektům na korejský trh.

Česko-korejská spolupráce má vzestupnou úroveň. Co je pro ni charakteristické? V jakých oblastech vidíte možnosti jejího dalšího rozvoje?

Od prvních kontaktů s Českou republikou již uplynul nějaký čas. Vlády podepsaly dohodu o strategickém partnerství. A jak se ukazuje, jedná se o velmi užitečné spojenectví. V dnešní době jsou aktivnější více Korejci, kteří chtějí proniknout do Evropy. České firmy ještě neodhalily potenciál, který se za Koreou skrývá. I přes relativně malý trh je zde obrovský potenciál pro spolupráci na třetích trzích, kde je Korea silně etablována.

Budoucnost se ukrývá ve větší otevřenosti a vůli spolu komunikovat. Již zmíněná osvěta v obou zemích umožní vytvořit nové příležitosti. V Koreji stejně tak jako v České republice rezonují poslední dobou slova jako umělá inteligence, autonomní vozidla, drony, automatizace průmyslu či biotechnologie. Nejen toto jsou oblasti, kterým se CzechInvest aktivně věnuje a vidí v nich velký potenciál pro rozvoj.

Jak velkou šanci mají čeští exportéři se prosadit na zdejším trhu a za jakých podmínek?

Zvažují-li a chtějí-li čeští podnikatelé být úspěšní na korejském trhu, je nutné se řádně připravit a do přípravy investovat dostatek času. Korea je hladová po technologiích, komponentech, luxusním ale i běžném spotřebním zboží. Kvalitní produkt za konkurenceschopnou cenu je nutnost, jelikož trh je extrémně konkurenční. Značka Made in Czech bohužel nemá takovou sílu a musí být vyloženo větší úsilí, aby obstála mezi konkurencí z Německa nebo USA.

Velmi výhodné je využít česká zastoupení přímo v Soulu. Vládní organizace jsou v Koreji velmi respektovány a dokáží výrazně pomoci v úvodní fázi. Lze zjistit mnoho užitečných informací přímo na místě a ověřit perspektivu obchodu. Jak CzechTrade tak i CzechInvest mají vybudovanou síť kontaktů a ochotně poskytují své služby.

Jste zástupce CzechInvestu v Koreji. Co vše obnáší Vaše práce?

CzechInvest má stálé zastoupení v Koreji od roku 2015 a od ledna 2019 zaštiťujeme v Koreji i agendu agentury CzechTrade. Záběr našich činností je tedy velmi rozsáhlý. Korea je primárně teritorium, odkud plynou investice. Naším úkolem je monitorovat klíčová odvětví, vytipovávat potenciální investory, vést jednání a lákat je do České republiky. Účastníme se veletrhů a pořádáme akce podporující image České republiky. Snažíme se být hlavním kontaktním místem a zajistit všechno potřebné pro dobrý byznys.

Kromě této agendy klademe důraz na spolupráci ve výzkumu a vývoji, což je klíčové pro další lákání nových investorů s vysokou přidanou hodnotou. Uskutečnili jsme zde několik akcí, které představily české špičkové firmy a instituce. Tímto způsobem jsme pomohli nejen k rozvoji spolupráce ve vývoji nových technologií, ale i exportu českých výrobků a řešení.

Pozitivní je, že zájem přetrvává a budujeme povědomí o vyspělosti České republiky. To by bez přítomnosti přímo v teritoriu šlo jen složitě. Věřím, že obdobně úspěšní budeme i v práci pro české exportéry.

Které zajímavé obchodní případy jste řešil v posledním období a s jakým výsledkem?

Do letošního roku jsme řešili v Koreji primárně investiční projekty. Podařilo se nám přilákat několik zajímavých investorů, kteří mají potenciál k dalšímu růstu. CzechInvest hraje klíčovou roli i ve směřování ekonomiky České republiky. Proto se zaměřujeme čím dál tím více na oblasti, které dosud nebyly doménou korejských investorů.

Jedním z úspěchů je lokalizace korejské společnosti IGS, která poskytuje lokalizace her. Úvodní setkání proběhlo v listopadu 2017, kdy jsme představili potenciál České republiky a pozvali vedení do Prahy. Návštěva proběhla záhy a rozhodnutí o otevření pobočky padlo v květnu 2018. Společnost plánuje rozvoj do dalších oblastí včetně grafického zpracování i vývoje.

Jiným krásným příkladem synergií je zájem Korejců po technologické misi z roku 2016, kdy jsme zde představili schopnosti českých subjektů a navázali jsme úzký kontakt s korejskými partnery. Otevřeli jsme dveře do konglomerátů, kam Češi dodávají své technologie. Česká instituce realizuje výzkumný projekt ve spolupráci se subdodavatelem, který bude implementovat toto řešení. S nabitou pozitivní zkušeností se partner dále obrací na CzechInvest s dalšími poptávkami po technologiích. V roce 2017 jsme realizovali úvodní návštěvu a následující rok proběhlo několik expertních návštěv, kterým jsme představili perspektivní firmy z oblasti průmyslové automatizace. Koncem loňského roku byla zahájena testování a pilotní projekty českých společností. Zájem nadále vzrůstá, což potvrzují další dvě plánované návštěvy týmů v prvním pololetí tohoto roku. Věřím, že Česká republika má v očích partnera čím dál tím větší potenciál. To by mohlo být významným faktorem pro intenzivnější obchodní dodávky produktů a technologií, ale i lokalizaci výzkumně-investičních projektů v budoucnu. Proto se soustředíme na úzkou spolupráci s našimi klienty a hledáme nové možnosti, někdy i nečekané, spolupráce.

Stále víc mám pocit, že jsme v Evropě včetně Česka zahleděni příliš do sebe a přitom nám ujíždí vlak. Jaké argumenty byste použil pro vyvrácení mého pesimistického pohledu?

Posledních deset let je mou každodenní pracovní náplní sledovat trendy obchodní výměny mezi Českem a Koreou, potažmo Evropou a Asií, navazovat kontakty, vyhledávat nové příležitosti a tento pocit nesdílím. Má zkušenost je taková, že vzájemná česko-korejská spolupráce, ať už v oblasti obchodu nebo třeba výzkumu a vývoje, je čím dál intenzivnější. Určitě je co zlepšovat a musíme intenzivně pracovat, abychom zajistili kvalitní budoucnost dalším generacím. Česká republika má značný potenciál a v některých oblastech patříme mezi světovou špičku. Je potřeba se zaměřit na perspektivní oblasti, věnovat jim pozornost a dostatečné prostředky, ale hlavně budovat povědomí nejen v cizině, ale i doma.