.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Porážejí je jen Vánoce, Velikonoce a Silvestr. Naopak, s letošními „dušičkovými“ výdaji obyvatel ČR v objemu 1,6 miliardy korun stále decimují Halloween
Dušičky, které si připomeneme již tuto sobotu, jsou z ekonomického hlediska, resp. výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích.
Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající Památku zesnulých v průměru necelých 200 korun za dospělou osobu. Celkově pak přibližně 1,6 miliardy korun.
Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací dospělí Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.
Nejčastěji ale lidé v Česku utrácí za Dušičky právě nižší stovky korun. Jejích výdaje spojené s Památkou zesnulých budou o zhruba 15 procent vyšší než loni. Ze zhruba třetiny jde toto navýšení za inflací, ze svou třetin pak za vyšší ochotou Čechů utrácet, zejména díky odeznění mimořádně vysoké inflace a opětovnému růstu reálných mezd v letošním roce.
Věci, které lidé v souvislosti s Dušičkami pořizují, zdražily meziročně o zhruba pět procent, pokud neuvažujeme slevy. Zdražují například hřbitovní svíčky, zatímco smuteční květiny vykazují zhruba stejné ceny jako loni. Ať už květiny umělé nebo ty živé typu chryzantém či vřesu. Slevy dušičkových propriet jsou letos o výraznější než loni. Což se však netýká například živých smutečních květin, kde slevy nejsou prakticky žádné, jak vyplývá z analýzy letákových nabídek.
Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Zejména někteří mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve, tedy už dnes.
Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý. Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev.
V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: první je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.
Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday“, a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času.
Pohonné hmoty přestávají zdražovat
V příštím týdnu zlevní, navzdory možnému návratu Trumpa do Bílého domu
Pohonné hmoty v ČR za poslední týden nepatrně zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 35,80 koruny, před týdnem byl o haléř levnější. O tři haléře na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 34,29 koruny.
V příštím týdnu pohonné hmoty mírně zlevní, v rozsahu kolem 20 haléřů na litr. Ropa Brent totiž od poloviny října zlevnila o zhruba dvě procenta. V korunách pak barel téže ropy zlevnil za stejnou dobu jen o procento. Rozdíl má na svědomí oslabení české měny vůči dolaru, v němž se ropa na světových trzích obchoduje. Oslabování koruny vůči dolaru tak zlevňování pohonných hmot v příštím týdnu zbrzdí.
Cena ropy Brent se začátkem tohoto týdnu propadla poté, co Izrael provedl spíše jen symbolický odvetný útok na Írán. Nicméně vypjatá situace na Blízkém východě trvá a například britská banka Standard Chartered varuje, že obchodníci s ropou se uklidnili až nemístně a ve skutečnosti se blízkovýchodní konflikt může opět rozhořet mnohem snáze a dříve, než předpokládají.
Ovšem cena ropy klesá i kvůli ekonomickým nesnázím Číny, jež je světově největším dovozcem ropy. Peking se řadou stimulačních opatření snaží čínskou ekonomiku dostat na dráhu, která by vedla k letošnímu cíli v podobě dosažení vytyčeného pětiprocentního růstu, ale stále zůstává otázkou, zda se to podaří. Poptávka v Číně je nadále poměrně slabá, včetně té po ropě a ropných produktech.
Koruna vůči dolaru oslabuje bezprostředně hlavně z důvodu nejistého výsledku amerických prezidentských voleb, neboť dolar představuje v takových chvílích tradiční bezpečné útočiště. Sázkaři velmi mírně favorizují Donalda Trumpa, což je ovšem jen další důvod pro oslabování koruny vůči dolaru. Trumpova nová cla, jimž hrozí Číně i EU, by totiž zlepšila bilanci zahraničního obchodu Spojených států, zatímco by uškodila ekonomice EU. Vývozy z EU do USA by při uvedení Trumpova desetiprocentního cla klesly až o třetinu, jak spočítala nizozemská banka ABN Amro. Oboje vytváří tlak na posilování dolaru a oslabování koruny.
Navíc, další výrazné zadlužování USA, způsobené Trumpovým snížením firemních daní a dalšími kroky, by vedlo k nutnosti vydávat ještě více vládních dluhopisů USA. Jejich cena by tedy poklesla, což by se odrazilo v růstu jejich výnosů. A růst výnosů tohoto celosvětově vyhledávaného dolarového aktiva by zatraktivnil dolar samotný, což jej zpevňuje už nyní – i vůči koruně.
Zvolení Trumpa prezidentem může Česko připravit o více než 100 miliard korun ročně
S Harrisovou v Bílém domě tyto peníze Česku zůstanou. Za čtyři roky vládnutí tak Trump může Česko připravit o zhruba 450 miliard, což je více, než mají stát dva dukovanské jaderné bloky
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z možného znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v rámci předvolební kampaně prohlašuje, že zavede 20procentní clo na dovoz z EU a 60procentní clo na dovoz z Číny. Oboje by českou ekonomiku zásadně poškodilo.
Kolik přesně by jí Trumpova cla stála?
Největší švýcarská banka UBS už v létě spočetla, že Trumpovo plošné clo na čínský dovoz do USA ve výši 60 procent by v následujícím roce vzalo Číně hned 2,5 procentního bodu z jejího reálného ekonomického růstu (viz zde: https://www.bnnbloomberg.ca/business/international/2024/07/16/us-tariffs-at-60-would-halve-chinas-growth-rate-ubs-says/). Takže třeba místo pětiprocentního vzestupu HDP by vykázala růst jen 2,5procentní.
Co to znamená pro Česko? Česká národní banka v roce 2016 spočetla (viz zde: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/tematicke-prilohy-a-boxy/Vliv-zpomaleni-ekonomickeho-rustu-Ciny-na-svetovou-ekonomiku-a-ceny-komodit), že pokles čínského hrubého domácího produktu o jeden procentní bod způsobuje v zemích střední a východní Evropy trvalejší ztrátu na HDP v rozsahu necelých 0,3 procentního bodu. Vzhledem k tomu, že od té doby se obchodní provázanost Česka s Čínou zvýšila a jeho schodek z obchodu s ní notně prohloubil (viz zde: https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-plany-ceskeho-prezidenta-a-pritele-ciny-zemana-vyvazit-vzajemny-obchod-obou-zemi-vzaly-zasve-schodek-je-dvojnasobny), lze předpokládat, že při poklesu čínské ekonomiky o procentní bod by Česko odepisovalo už rovnou celou 0,3 procentního bodu z růstu své ekonomiky. Pokud by tedy měla Čína v důsledku Trumpových cel přijít o 2,5 procentního bodu ze svého růstu, Česko přijde o 0,75 procentního bodu.
K tomu je třeba připočítat efekt cel, která Trump plánuje uvalit na dovoz přímo z EU.
Agentura Fitch Ratings v té souvislosti koncem října uvedla (viz zde: https://www.fitchratings.com/research/sovereigns/economics-dashboard-us-tariffs-would-heighten-eus-growth-fiscal-challenges-25-10-2024), že čtyři největší ekonomiky EU – Německo, Francie, Itálie a Španělsko – v současnosti čelí při vývozu do USA efektivní celní sazbě v rozmezí jen od rovného jednoho procenta do 2,6 procenta. Nejvyšší efektivní celní sazbu, 2,6 procenta, má z daného kvarteta ekonomik Itálie, neboť do USA vyváží v relativně vyšší míře zboží, jako jsou oděvy a obuv, které podléhají vyšším individuálním celním sazbám již nyní. Celkově jsou ale cla nízká, protože na objemově největší vývozní položky se při exportu do USA vztahuje jen minimální, nebo dokonce nulové clo.
To se podle všeho dramaticky změní, pokud se prezidentem USA stane právě opět Trump. Podle kalkulace Fitch Ratings by se při zavedení desetiprocentního cla muselo Německo „rozloučit“ s 0,3 procentního bodu ze svého růstu hrubého domácího produktu. Itálie by přišla o 0,23 procentního bodu, Francie o 0,17 a Španělsko o 0,11 procentního bodu.
Podle nizozemské banky ABN Amro by se při zavedení desetiprocentního cla snížil vývoz EU do USA o takřka třetinu (viz zde: https://www.abnamro.com/research/en/our-research/global-monthly-what-trump-tariffs-would-mean-for-europe). To by na ekonomiku eurozóny mělo negativní dopad plně srovnatelný s tím, jejž jí způsobila energetická krize uplynulých let.
Pokud by Trump ale zavedl nikoli „jen“ deseti-, leč rovnou dvacetiprocentní clo, může tedy takové Německo odepsat 0,6 procentního bodu z růstu svého HDP, předpokládáme-li prostý lineární vztah mezi výší cla a negativním dopadem do HDP. Česko by tak mohlo ztratit 0,5 procentního bodu. A to jak kvůli ochromení vlastního vývozu do USA, tak kvůli ochabnutí vývozu německého; Česko je s Německem úzce ekonomicky a obchodně provázené, představuje jeho stěžejní subdodavatelskou ekonomiku.
Sečteno, podtrženo, Trumpova cla mohou Česko připravit o 1,25 procentního bodu ekonomického růstu.
Co to znamená konkrétně?
Předpokládejme, že by takové zpomalení nastalo již příští rok. Česko má v roce 2025 vykázat nominální hrubý domácí produkt ve výši 8393 miliard korun, uvádí nejnovější, srpnová prognóza ministerstva financí. Takový údaj ale předpokládá růst HDP v příštím roce ve výši 2,7 procenta.
Pokud by ale byl růst kvůli Trumpovým clům o 1,25 procentního bodu nižší, bude činit místo 2,7 procenta pouze 1,45 procenta.
Za jinak stejných podmínek by tak byl nominální hrubý domácí produkt jen 8290 miliard, namísto 8393 miliard korun. Trump tedy může připravit českou ekonomiku o více než 100 miliard korun ročně.
O těchto více než 100 miliard ročně ale Česko nepřijde, pokud se prezidentkou USA stane Kamala Harrisová. Ta totiž ve svých předvolebních prohlášeních zaváděním nových cel nešermuje, a to ani vůči EU, ale dokonce ani vůči Číně.
Jestliže Bílý dům znovudobude Donald Trump, za čtyři roky jeho vládnutí se česká ztráta z jeho cel nabobtná na nějakých 450 miliard korun. To je více, než kolik mají stát oba nové bloky dukovanské jaderné elektrárny, z nichž každý má vyjít na zhruba 200 miliard korun.
Hodnota zlata v majetku České republiky, tedy České národní banky, včera historicky poprvé překonala sumu 100 miliard korun
ČNB má nyní nejvíce zlata v historii jak z hlediska jeho nominální ceny, tak z hlediska jeho kupní síly
Hodnota zlata v majetku České republiky, tedy České národní banky, včera historicky poprvé překonala sumu 100 miliard korun. ČNB má nyní nejvíce zlata v historii jak z hlediska jeho nominální ceny, tak z hlediska jeho kupní síly.
Ještě koncem letošního září ČNB vlastnila 1,49 milionu troyských uncí zlata za zhruba 90 miliard korun (viz graf Bloombergu níže).
ČNB letos zlato dokupuje poměrně stabilním měsíčním tempem, průměrně 56 240 uncí měsíčně, takže by již nyní měla disponovat bezmála 1,55 milionu uncí. Statistika za říjen teprve bude zveřejněna.
Přitom podle dat agentury Bloomberg včera zlato uzavřelo obchodování za cenu v přepočtu zhruba 65 031 korun za unci.
Včera tak hodnota zlata v majetku ČNB podle všeho dosáhla částky již přesahující 100 miliard korun, a to vůbec poprvé v historii.
Konkrétněji, pokud ČNB v říjnu dokoupila zlato v objemu, jenž přesně odpovídá letošnímu průměrnému měsíčnímu tempu dokupování, měla k včerejšímu dni v majetku zlato za 100,7 miliardy korun.
ČNB v tomto miléniu nakupuje zlato od poloviny roku 2020. Před rokem 2020 se od konce 90. let zlata zbavovala. V 90. letech však dosáhla hodnota nejvyšší úrovně kolem 25 miliard korun (v tehdejších cenách; viz graf), a to hned roku 1993, tedy v prvním roce existence samostatné ČR.
Ovšem 25 miliard korun roku 1993 odpovídá své kupní síle zhruba necelým 90 miliardám korun současných. Takže ČNB nyní vlastní nejen zlato o historicky nejvyšší nominální korunové hodnoty, nýbrž i zlato o historicky dosud nejvyšší korunové kupní síly.
Česká ekonomika roste méně, než se čekalo, dokonce méně než v prvním letošním pololetí
Ve státním rozpočtu na rok 2025 tak mohou chybět desítky miliard už jen kvůli slabšímu růstu. Češi si stále „připadají chudí“, neutrácejí, jejich reálné mzdy klesly v posledních několika letech nejvíce v zemích OECD
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí rostla méně, než se čekalo. Meziročně podle předběžného odhadu ČSÚ přidala 1,3 procenta, zatímco mezičtvrtletně 0,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů očekávali růstové hodnoty 1,4 procenta, resp. 0,4 procenta. Z mezičtvrtletního pohledu tak dochází ke zpomalení růstové dynamiky oproti první polovině roku, neboť ve druhém čtvrtletí činil mezikvartální růst 0,4 procenta, stejně jako ve čtvrtletí prvním. Z tohoto hlediska jsou dnes zveřejněné výsledky mírným zklamáním.
Klíčovým důvodem slabší dynamiky je stále poměrná slabá spotřeba domácností, která sice letos postupně oživuje, ale jen velmi pozvolna. Výraznějšímu růstu spotřeby brání poměrně pomalé tempo zvyšování reálných mezd v letošním prvním pololetí. Domácnosti si tak stále „připadají chudší“ v porovnání s dobou před hlubokým propadem reálných mezd v letech 2022 a 2023, který zatím tedy není letošním nárůstem ani zdaleka kompenzován. Češi jsou však „chudší“ i v porovnání s rokem 2019. Jejich reálné mzdy se mezi posledním čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletím letoška propadly o 7,5 procenta, což je společně se Švédskem nejvyšší propad ze všech zemí OECD. Za dobu od posledního kvartálu roku 2021 je na tom Česko vůbec nejhůře v celé OECD, ještě hůře než i zmíněné Švédsko. Ve spojení s nadále poměrně vysokou mírou úspor tak vzniká situace, která spotřebě domácnosti nepřeje hned z více důvodů. V sezónním očištění dosáhla míra úspor ve druhém kvartálu úrovně 18,7 procenta, zatímco dlouhodobý průměr jednotlivých čtvrtletí let 2010 až 2019 činí 11,4 procenta.
Ve třetím čtvrtletí měly na růst ekonomiky přímo negativní vliv slabé investice. Ty jsou z velké části odrazem nadále poměrně vysokých úrokových sazeb. Na místě je tak o to naléhavěji otázka, zda by Česká národní banka neměla v redukci úrokových sazeb postupovat rychleji, aby ekonomiku zbytečně nedusila.
Za celý letošek česká ekonomika přidá jen 0,9 procenta, v příštím roce pak 1,8 procenta. To značí, že zaostane za předpokládaným růstem 2,7 procenta. Z tohoto předpokladu ministerstvo financí vycházelo při návrhu státního rozpočtu na příští rok. Při růstu jen 1,8 procenta tak veřejným rozpočtům bude chybět 40 až 50 miliard korun daňového inkasa, státnímu rozpočtu samotnému tedy budou chybět desítky miliard.
Výsledky Volkswagenu jsou ještě horší, než se čekalo – a to se moc nečekalo
Jednou z mála světlých výjimek je Škoda. Německá automobilka bude muset zavírat fabriky, propouštět či snižovat a zmrazovat mzdy
Největší evropská automobilka Volkswagen dnes zveřejnila výsledky svého hospodaření v letošním třetím čtvrtletí. Výsledky převážně zaostaly za očekáváním analytiků, což jen zesílí tlak vedení na provedení bolestivých řezů. Již dnes vedení automobilky zahajuje další kolo náročných jednání s odbory. Jednou z mála světlých výjimek v hospodaření koncernu jsou výsledky tuzemské automobilky Škoda Auto, která ve třetím čtvrtletí naopak očekávání analytiků překonala.
Provozní zisku Volkswagenu dosáhl ve třetím kvartále 2,86 miliardy eur při tržbách 78,5 miliardy eur. Oba ukazatele jsou meziročně nižší. Provozní marže se smrskla na 3,6 procenta, tedy nejníže za více než čtyři roky, od doby covidové pandemie.
Škoda Auto vykázala provozní zisk ve výši 550 milionů eur, přičemž analytici oslovení agenturou Bloomberg v konsensu předpokládali zisk necelých 452 milionů eur. Výsledek Škody je tak o zhruba 22 procent nad očekáváním. Z hlediska provozního zisku dopadla lépe než samotný segment osobních vozů značky Volkswagen, což je vlastně vlajková loď celého koncernu. Tento segment totiž vykázal provozní zisk jen 375 milionů eur, zatímco experti čekali výsledek více než dvojnásobný, totiž zisk necelých 777 milionů eur. Za očekáváním zaostala také automobilka Seat, segment komerčních vozů Volkswagenu, segment luxusních sportovních vozů či segment palubního softwaru Cariad. Naopak, vedle Škody překonala očekávání ještě například automobilka Traton, další součást koncernu Volkswagen, jež vyrábí komerční vozy typu užitkových aut nebo autobusů – pod její křídla spadá třeba Scania, Man nebo Neoplan.
Šéfka odborů Volkswagenu Daniela Cavallová už v pondělí uvedla, že „vlajková automobilka“ celého koncernu, Volkswagen, chce v Německu zavřít minimálně tři fabriky. Podle ní jsou ohroženy desítky tisíc pracovních míst. I ti, kteří si své místo v automobilce udrží, se ale prý musí připravit na desetiprocentní snížení mezd a na jejich zmrazení pro léta 2025 a 2026.
O víkendu přinesl list Handelsblatt zprávu o tom, že vedení Volkswagenu zvažuje několik opatření, která by umožnila seškrtat náklady za v přepočtu více než 100 miliard korun. Vedení automobilky podle listu zvažuje zavření hned několika jejích závodů v Německu, dále plošné snížení mezd zaměstnanců o 10 % a zmrazení mezd pro léta 2025 a 2026. Dnes zveřejněné výsledky Volkswagenu dále zvyšují naléhavost provedení těchto či podobných opatření.
Volkswagen drtí vysoké ceny energií, tíživé bruselské regulace, zelená agenda či nezachycený nástup elektromobility. Automobilka rovněž doplácí na chyby managementu, jenž se po skandálu Dieselgate před devíti lety snažil tak horlivě a nekriticky následovat často spíše ideologicky nastavené cíle Bruselu, až se ocitl v jedné z nejtěžších chvil ve své takřka 90leté historii; během níž dosud nikdy nezavřel žádnou svoji německou fabriku, což je tedy čin, jejž nyní zvažuje.
Cena bitcoinu stoupá do blízkosti historického rekordu
Investoři stupňují své sázky, že v prezidentských volbách v USA zvítězí „fanoušek krypta“ Trump, mohou ale zaplakat
Cena bitcoinu vystoupala až na hodnotu 71 460 dolarů, tedy nejvýše od začátku letošního června. Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa tak ze svého mnohaměsíčního cenového dna, na něž se propadla letos začátkem září, vzrostla o zhruba třicet procent.
Klíčovým tahounem růstu ceny bitcoinu do blízkosti historického cenového rekordu jsou sázky investorů na další snižování úrokových sazeb ve Spojených státech a také předpoklad, že budoucí prezident či prezidentka USA budou k bitcoinu a kryptoměnám zastávat vstřícnější postoj než dosluhující administrativa Joea Bidena. Absolutního cenového rekordu, takřka 73 800 dolarů, dosáhl bitcoin letos v březnu.
Zejména Donald Trump se v prezidentské kampani stylizuje do role velkého fanouška bitcoinu a kryptoměn. V polovině léta dokonce vystoupil na velké konferenci zaměřené na bitcoin a kryptoměny, přičemž v projevu přislíbil, že stane-li se prezidentem, okamžitě zbaví funkce Garyho Genslera. Stávající šéf americké Komise pro burzy a cenné papíry je v rámci kryptoměnové komunity značně nepopulární a je spatřován jako „žába na prameni“ další možného rozvoje celého kryptoodvětví.
Bitcoinu také svědčí Trumpovo předvolební spojenectví s nejbohatším člověkem planety, Elonem Muskem, který sám kryptoměny popularizuje, zejména pak kryptoměnu Dogecoin, v minulosti ovšem i bitcoin – jistý čas v první půli roku 2021 dokonce elektrovozy své automobilky Tesla prodával právě za bitcoiny.
Trump s Muskem počítá ve své administrativě, kterou sestaví, pokud znovudobude Bílý dům. Byznysmenova funkce zatím pracovně zní šéf „oddělení vládní efektivity“. V originále jde o „Department of Government Efficiency“, čili DOGE, což právě odkazuje na zmíněnou kryptoměnu Dogecoin. Investoři tak získávají pocit, že Musk v Trumpově administrativě bude kryptoměnám další vzpruhou.
Avšak i Kamala Harrisová zastává k bitcoinu a kryptu smířlivější postoj než její současný šéf, prezident Biden. Jeho administrativa krypto spíše potírá, zatímco Harrisová se staví za vytvoření regulatorního rámce, v němž by se kryptoměny mohly dále rozvíjet.
Opční investoři tak nyní sázejí na to, že cena bitcoinu dosáhne do konce letošního listopadu úrovně 80 000 dolarů, a to bez ohledu na výsledek prezidentských voleb v USA.
Zejména pokud by v prezidentském klání zvítězila Harrisová, je ale otázkou, zda tyto sázky padají na úrodnou půdu. V případě, že se Trump do Bílého domu nedostane, hrozí pokles ceny především bitcoinu. Část jeho nárůstu z poslední doby je totiž zjevně pevně svázána s předpokladem Trumpova vítězství. Data ukazují poslední dobou značný příliv peněz investorů do bitcoinových burzovně obchodovaných fondů čili ETF. S těmi se v USA obchoduje od začátku letošního roku. Příliv napovídá, že drobní američtí investoři pod vlivem růstu sázkařských šancí Donalda Trumpa na vítězství v prezidentském klání prostě poměrně povrchně vsadili na další růst jim nejznámější kryptoměny, tedy bitcoinu.
Rozevírají se tak nůžky mezi cenou bitcoinu a cenou druhé nejrozšířenější kryptoměny, etheru (viz graf níže). To signalizuje, že současný růst ceny bitcoinu alespoň z části postrádá fundament a je hnán spekulativními sázkami zřejmě nepříliš poučených investorů. Takových, kteří v prezidentských volbách vidí příležitost ke snadnému zbohatnutí, již by si neměli nechat jen tak uniknout. (31.10.2024)
