.jpeg?s3=1)
Celých 84 % obyvatel Česka považuje potraviny prodávané v distribuční síti za bezpečné. Pokud jde ale o správné zacházení s potravinami od okamžiku jejich zakoupení až po domácí zpracování, nezná některá ze základních pravidel alespoň pětina z nich. Vyplývá to z aktuálního průzkumu k bezpečnosti potravin na českém trhu. Ke zvyšování povědomí o bezpečné manipulaci s potravinami mezi spotřebiteli i letos přispěje evropská kampaň #Safe2EatEU, kterou pořádá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a v Česku ji představuje a odbornou spolupráci zajišťuje Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství.
Dodržení podmínek pro bezpečný převoz, uskladnění i úpravu potravin představuje důležitou součást ochrany před zdravotními obtížemi způsobenými patogeny nebo toxiny z nich. V řadě pravidel se ale Češky a Češi orientují pouze velmi málo. Rizikovými skupinami jsou zejména mladí rodiče a obecně lidé do 45 let, kteří také nejčastěji přiznávají špatnou zkušenost s jídlem, jako jsou nevolnost nebo střevní obtíže.
Chybuje se u prošlých jogurtů i syrového masa
Z aktuálního průzkumu, který pro Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství realizovala společnost Perfect Crowd mezi širokou laickou veřejností, vyplynulo, že 21 % Čechů nezná přesný význam pojmů „datum spotřeby“ a „minimální trvanlivost“; 22 % dotázaných nemá jasno v tom, zda mohou jíst jogurt po uvedeném datu spotřeby; 23 % respondentů neví, které potraviny mají být skladované v lednici a naopak, a stejné procento si není jisté, které všechny části zeleniny se mohou konzumovat.
Velká nejistota stále panuje také okolo otázky oplachování masa před úpravou. V této dílčí problematice se neorientovalo 27 % z celkem 1513 účastníků průzkumu a 32 % z nich pak uvedlo, že při manipulaci se syrovým masem používají stejné náčiní jako pro zbytek potravin. Nežádoucí oplachování masa a neoddělování kuchyňského náčiní při práci s ním se přitom významně podílí na závažných nákazách, jako jsou salmonelóza nebo kampylobakterióza.
„Ačkoli je povědomí o pravidlech bezpečného zacházení s potravinami obecně vzato vysoké, více než pětina lidí v problematice stále tápe nebo jí nepřikládá dostatečnou důležitost. Nesprávné zacházení s jídlem představuje zdravotní riziko. Velmi proto vítám, že toto téma zůstává aktuální také v letošní kampani #Safe2EatEU,“ poznamenává k výsledkům průzkumu Ing. Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství při Ministerstvu zemědělství, které je českým partnerem EFSA v kampani.
Bezpečné potraviny: od vědy k lidem
Evropská unie disponuje jedním z nejpropracovanějších systémů bezpečnosti potravin na světě. Zajištění bezpečnosti staví na nejnovějších vědeckých poznatcích a spolupráci EFSA s četnými institucemi na národní úrovni.
Komplexní problematika je ale pro konzumenty často těžko uchopitelná. „Kampaň #Safe2EatEU chce pomoci překlenout propast mezi vědeckými poznatky o bezpečnosti potravin a každodenním rozhodováním spotřebitelů a poskytnout jim jasné a praktické informace, které podporují důvěru v celý systém bezpečnosti potravin,“ uvádí výkonný ředitel EFSA Bernhard Url k poslání kampaně, která letos probíhá ve 23 zemích unie.
Letošní ročník #Safe2EatEU se bude kromě bezpečné manipulace s potravinami věnovat také jejich označování, které je pro spotřebitele často nedostatečně přehledné, nebo otázkám takzvaných nových potravin, mezi které se řadí například olej z antarktického krilu nebo chia semínka.
Background informace
Sedm zásad pro bezpečné zacházení s potravinami
1. Čistota v kuchyni
Myjte si ruce před manipulací s potravinami, během přípravy jídla a po každém použití toalety. Dbejte na čištění a dezinfekci všech povrchů a kuchyňského náčiní používaného při přípravě pokrmů. Chraňte svou kuchyň a potraviny před škůdci a zvířaty udržováním čistoty okolního prostředí.
2. Ochrana před křížovou kontaminací
Syrové maso, drůbež a mořské plody oddělte od ostatních potravin. Na syrové potraviny používejte oddělené kuchyňské náčiní a prkénka. Syrové a tepelně upravené potraviny skladujte v chladničce zvlášť.
3. Důkladná tepelná úprava
Maso, drůbež, vejce a mořské plody je nezbytné důkladně tepelně upravit. Pomocí teploměru se ujistěte, že potraviny jako polévky a dušená jídla dosáhly teploty 70 °C, a zkontrolujte, zda je šťáva z pečeného masa čirá. U rybího masa dbejte na to, aby ztratilo původní růžovou barvu. Při ohřívání potraviny důkladně prohřejte, abyste zničili všechny bakterie.
4. Bezpečné skladování
Nenechávejte tepelně upravené potraviny při pokojové teplotě déle než dvě hodiny. Tepelně upravené a rychle se kazící potraviny neprodleně uložte do chladničky (při teplotě nižší než 5 °C). Pokud jídlo podáváte okamžitě, udržujte je v teplotě nad 60 °C. Bezpečnost jídel ovlivňuje také doba skladování. Ani v lednici je proto nenechávejte příliš dlouho a včas je zkonzumujte.
5. Správné rozmrazení potravin
Nejbezpečněji potraviny rozmrazíte v lednici. Některé pokrmy a potraviny je vhodné bezpečně kuchyňsky upravovat přímo ze zmrazeného stavu – vždy si přečtěte údaje na obalu, kde jsou uvedeny pokyny pro tepelnou úpravu.
6. Kvalita vody
K umývání rukou, přípravě potravin i omývání ovoce a zeleniny vždy používejte čistou a nezávadnou vodu.
7. Prošlé potraviny
Důsledně se vyhýbejte konzumaci potravin po uplynulém datu spotřeby.
Vybraná data z průzkumu
Pohled české veřejnosti na bezpečnost potravin, březen 2025.
Průzkum byl realizován v březnu 2025 a proveden prostřednictvím online dotazníku distribuovaného přes panel respondentů společnosti Perfect Crowd. Celkový počet respondentů dosáhl 1 513, s vyváženým zastoupením mužů (49 %) a žen (51 %). Věkové rozložení bylo rovnoměrné, zahrnující účastníky ve věku od 25 do 60 let. Pokud jde o vzdělání, 8 % respondentů mělo základní vzdělání, 26 % bylo vyučeno nebo absolvovalo střední školu bez maturity, 42 % mělo středoškolské vzdělání s maturitou a 24 % dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Rozložení podle typu domácností bylo také pestré, s převahou rodin s dětmi (50 %) a párů bez dětí (20 %). (2.4.2025)
