Dvě pětiny strojírenských firem se při jednání s Finanční správou setkaly s problémem uznatelnosti nákladů na výzkum a vývoj. Firmy se se jednoznačně vyslovily pro editační povinnost Ministerstva financí stanovit jednotný postup Finanční správy při daňové uznatelnosti nákladů na výzkum a vývoj. Vyplývá to ze Studie českého strojírenského průmyslu H1/2019 zpracované analytickou společností CEEC Research.
Možnost odpočtu nákladů na výzkum a vývoj ze základu daně využila v minulosti většina firem strojírenského průmyslu (58 procent). Dvě pětiny z nich (41 procent) se však při jednání s Finanční správou setkaly s problémem jejich uznatelnosti. Firmy si především stěžovaly na nejednotný postup Finančních správy v posuzování jednotlivých nákladů na výzkum a vývoj, dále zmiňovaly její nedostatečnou technickou erudovanost finančních autorit.
Jakub Lichnovský, partner PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář vysvětluje důležitost možnosti odpočtu nákladů na výzkum a vývoj ze základu daně: „Nejefektivnější je v tomto případě i ten nejlevnější způsob financování. A tím je nepřímá podpora ve formě úlev na daních těm, kdo se výzkumu a vývoji věnují. Jakkoliv totiž přímá podpora bývá míněna dobrými úmysly, vždy to končí stejně. V tom lepším případě pokřivením trhu, v tom horším dotace skončí v kapsách lidí, jejichž úmyslem je se na dotacích pouze obohatit.“ Reálnou praxi, ke které docházelo zmiňuje Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku a export Svazu průmyslu a dopravy ČR: „Chování Finanční správy vůči podnikům využívajícím odpočty na vědu a výzkum jsem považoval za něco neskutečného a po personálních změnách, ke kterým došlo, věřím, že
už něco podobného nikdy nezažijeme. Jsme s Ministerstvem a Finanční správou v úzkém kontaktu a věřím, že náš dialog povede ke zlepšení podmínek využitelnosti téhle důležité formy podpory vědy a výzkumu, kterou jsme kdysi s Martinem Jahnem zavedli do našeho legislativního prostředí.“
„Daňový odpočet na výzkum a vývoj je využitelný plošně pro celou řadu sektorů naší ekonomiky, které tuto možnost také aktivně využívají. Jde o poměrně významný nástroj snižující základ korporátní daně, a to i v porovnání s jinými státy EU. Ročně jde o více než 12 mld. Kč, přičemž velmi významný podíl (až 50 %) čerpají právě strojírenské podniky (zejména automobilový průmysl). Ministerstvo financí především podporuje kompromisní řešení dohodnuté na úrovni Rady vlády pro výzkum vývoj a inovace. Díky související změně zákona, která byla součástí daňového balíčku pro rok 2019, došlo k posílení právní jistoty podnikatelů posunem termínu pro předložení projektové dokumentace, současně se zasíláním jednoduchého avíza Finančnímu úřadu. Došlo tak k jednoznačnému ukotvení data, od něhož si podnikatel výdaje spojené s výzkumným projektem může uplatňovat ve formě tohoto daňového odpočtu. Zástupci Finanční správy a Ministerstva financí
se navíc v nejbližší době zúčastní série seminářů s podnikatelskou a odbornou veřejností, kde bude prostor diskutovat metodiku a související judikaturu, což vnímám jako další pozitivní krok,“ komentuje Alena Schillerová, ministryně financí ČR.
„Projekty, u kterých uplatňujeme daňovou uznatelnost nákladů, splňují plně podmínky a jsou natolik inovativní, že jsme se s problémy uznatelnosti těchto nákladů nesetkali,“ říká Milan Šlachta, reprezentant Bosch Group v České republice a na Slovensku. Opačně vidí problematiku Jaroslav Franc, project manager LUX spol. s. r. o.: „Myslím, že většina firem, které absolvovaly jednání se státní správou o daňové uznatelnosti nákladů na výzkum a vývoj, již nebude mít chuť o podobné „zvýhodnění“ žádat. Kvůli nejednotnému postupu Finanční správy je mnoho firem, které po nahlášení kontroly správce daně raději podaly opravné daňové prohlášení (ještě před zahájením kontroly) a tedy raději zaplatily již zaúčtované odpočty, aby se vyhnuly případným sankcím. Napravit ztrátu důvěry nebude rozhodně jednoduché.“ „Ano, s tímto problémem jsme se setkali. Přesvědčování, co je experimentální a technologický vývoj, bylo náročné, včetně vysvětlení si základních definic a pojmů,“ sdílí své zkušenosti Tomáš Prášil, ředitel pro projektové řízení Motor Jikov Group, a. s.
„Problémy byly s některými mzdovými náklady, prototypy a potřebným technologickým vybavením pro jejich výrobu apod.,“ konkretizuje Zbyněk Frolík, generální ředitel LINET spol. s. r. o. „Historicky jsme se s problémem daňové uznatelnosti setkali, jednalo se o náklady na mzdy vývojářů. Aktuálně náklady na VaV neuplatňujeme,“ zmiňuje dopady kontroly Finanční správy pro svou firmu Mojmír Čapka, předseda představenstva Brisk, a. s. „Naše náklady na VaV tvoří pouze 1 % z obratu. Důvodem je, že z obavy před svévolí Finančního úřadu raději tyto náklady nevykazujeme,“ dodává Kvido Štepánek, majitel ISOLIT- BRAVO.
Většina (55 procent) ředitelů malých a středních firem uvedla, že společnosti budou v důsledku obav z negativního dopadu problematické daňové kontroly méně investovat do výzkumu a vývoje. Oproti tomu ředitelé velkých firem (45 procent) vnímají jako největší problém zvýšení nákladů, tedy negativní dopady v souvislosti s výší doměřených nákladů a udělenými pokutami. Dále se domnívají (30 procent z nich), že firmy v praxi nebudou možnost odpočtu nákladů na VaV ze základu daně využívat.
„Důsledky jsou jednoznačné. Zatímco někde probíhá kontrola bez problémů, jinde se z ní stává martyrium na spoustu let. Problém pak spočívá v tom, že není jasně dán práh, kdy se již o výzkum a vývoj nejedná. Některé Finanční úřady jsou pak v posuzování velice přísné. S ohledem na efektivitu této podpory by přitom mělo platit, že v pochybnostech mírněji. Raději ve sporných případech podporovat i pouhé inovace, na které by se podpora vztahovat neměla, než vystavovat subjekty táhnoucí naše hospodářství vpřed vleklým, a tudíž i velice drahým kontrolám a sporům. Dle našeho názoru se rozhodování nesmí alibisticky předávat soudům, ale musí rozhodovat exekutiva. Pryč s alibismem,“ kritizuje aktuální systém Jakub Lichnovský, PRK Partners s. r. o., advokátní kancelář. „Nepředvídatelnost postupu státní správy je v každém případě škodlivá a může vést ke změně strategie daňového subjektu, která může mít dopad na budoucí výsledky. Státní správa by si měla předně uvědomit, že prostředky vydané na výzkum a vývoj jsou formou investic firem do jejich budoucího rozvoje. Obdobně, jako při ekonomické nejistotě i nejistota ohledně přístupu státní správy, může odradit firmy od tohoto typu investic. Tím se však do budoucna sníží konkurenceschopnost. Kloníme se ke stanovení jasných a transparentních pravidel pro všechna odvětví,“ říká Jan Kurinec, finanční ředitel TAJMAC-ZPS, a. s. „Nejednotný postup Finanční správy firmy zbytečně zatěžuje administrativou a byrokracií a jde proti trendu, který proklamuje stát. Místo podpory výzkumu a vývoje na firmy zaklekává
a o podpoře se nedá vůbec hovořit,“ dodává Jiří Švec, jednatel MICRO-EPSILON Czech Republic, spol. s. r. o.
„V ČR nesou největší podíl výdajů na výzkum, vývoj a inovace samy firmy, které se ani nemůžou chovat jinak. Podezírat tyto subjekty, že by vynakládaly svoje vlastní prostředky neefektivně, asi nelze. Problémem zejména u menších a středních firem bývalo, že při uplatňování daňového odpočtu na výzkum a vývoj následná kontrola Finančního úřadu zjistila, že v projektu došlo během jeho řešení ke změnám, což bylo důsledkem neuznání odpočtu. To způsobovalo v podnikatelském sektoru velkou nejistotu. Novela zákona o daních, která je účinná od dubna tohoto roku, ovšem postup zjednodušila a pobídku ve formě odpočtu zatraktivnila. To se může týkat zejména našich subdodavatelských firem. Novela zákona o daních je jeden z pozitivních kroků,“ komentuje Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP a předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
Kvůli nekonzistentnosti, která se v posuzování uznatelnosti nákladů na výzkum a vývoj ze strany Finanční správy vyskytovala, naprostá většina firem (99 procent) uvedla, že by mělo být editační povinností Ministerstva financí, stanovit jednotný postup Finanční správy při daňové uznatelnosti nákladů na výzkum a vývoj.
„Ředitelé všeobecně vnímají novelu zákona o daních, která nabyla účinnosti od dubna tohoto roku pozitivně, nicméně,
stále cítí nejistotu. Jednoznačně se vyslovili pro editační povinnost ministerstva financí,“ komentuje výsledky výzkumu
Alena Burešová, ředitelka pro průmysl CEEC Research. „S návrhem editační povinnosti MF stanovit jednotný postup souhlasíme, podle Hospodářské komory by to zvýšilo právě onu právní jistotu firem, což je jednoznačně pozitivní,“ tlumočí názory členů své komory Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.
„ANO, editační povinnost by významně snížila možnou chybovost u firem,“ říká Zbyněk Frolík, generální ředitel LINET spol. s. r. o. „Rozhodně ano,“ souhlasí Pavel Sobotka, Managing Director, Frentech Aerospace, s. r. o. Stejný názor má ředitel další významné české společnosti, Jiří Rosenfeld, předseda představenstva Slováckých strojíren, a. s.: „Ano, měla by být stanovena editační povinnost Ministerstva financí pro stanovení jednotného postupu Finanční správy“. „Ano, jednoznačně. Bez toho se nikam neposuneme a obecně se budou firmy a společnosti, které nemají velké poradenské a auditorské oddělení, externisty, bát uplatňovat a cokoliv vytvářet s podtextem VaV. Tzn. především malé a střední podniky, které by měly být dle národní strategie inovačními motory. Pokud toto co nejdříve nevyřešíme, bude stejný problém i u startupů – opět motor národní strategie pro VaV,“ vysvětluje Tomáš Prášil, ředitel pro projektové řízení Motor Jikov Group, a. s. (28.5.2019)
