.jpg?s3=1)
Celkový počet napadených klientů za prvních 9 měsíců roku je bezmála 50 tisíc, celkový objem odčerpaných prostředků e-šmejdy je už téměř 1 miliarda korun. Index Kyberbezpečnosti mírně klesl na 66 bodů, výrazně ale narostl počet útoků e-šmejdů. Dobrou zprávou ale je, že se o deset procentních bodů snížil počet lidí, kteří znají ve svém okolí oběť dokončeného útoku. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a výzkumné agentury Ipsos. Zlepšení můžeme přisuzovat i kyberbezpečnostním kampaním. Od spuštění letošního ročníku vzdělávací kampaně #nePINdej! prošlo Kybertestem asi 50 tisíc lidí s průměrným výsledkem 73 %. Index Kyberbezpečnosti dosáhl 66 bodů, ve srovnání s loňskem klesl o jeden bod
Nejlepšího výsledku dosáhl index hned na začátku sledování v roce 2021 – a to 68 bodů, veřejnost v té době ale čelila nesrovnatelně nižšímu počtu útoků, podle statistik Policie ČR zhruba o polovinu oproti letošnímu roku. Výsledky jsou tak velmi vyrovnané. Lidé se základním vzděláním letos dosáhli v průměru 64 bodů, zatímco lidé s maturitou průměrně měli 68 bodů.
„Kyberbezpečnost se v dnešní digitální době týká téměř každého z nás, proto Česká bankovní asociace usilovně pracuje na zvýšení povědomí o praktikách e-šmejdů. Zároveň se snažíme veřejnost naučit, jak může útoky podvodníků odhalit a bránit se jim,“ říká Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace.
Hackerských útoků přibývá, letos se s nimi setkala čtvrtina Čechů
S nějakou formou podvodu e-šmejdů, a to bez ohledu na jeho dokončení, se setkala více než polovina Čechů. Pětina pak zná ve svém okolí někoho, kdo se stal obětí dokončeného útoku. Loni to ale byla téměř třetina.
Nejčastěji se setkali s útokem ve formě e-mailů, které slibují velkou výhru v soutěži nebo dědictví od vzdáleného příbuzného, další e-maily se tváří jako zásilka od přepravní společnosti či jako zpráva od banky. Téměř desetina dotázaných se pak setkala s podvodným telefonátem, ve kterém se e-šmejd vydával za bankéře. V polovině případů, kdy lidé přišli o peníze, šlo o částky do 5 tisíc korun. Jenom letos se s nějakou formou hackerského útoku potýkala čtvrtina Čechů. Necelá polovina po zkušenostech s kyberútokem přijala bezpečnostní opatření. Nejčastějším krokem byla změna hesla nebo aktivování dvoufázového ověření.
„Naprostá většina Čechů tvrdí, že by v případě, kdy by po nich chtěl domnělý bankéř telefonicky údaje k platební kartě, tyto údaje neposkytla. Čtyři procenta populace by však takovéto údaje sdělily, což v absolutních číslech může znamenat potenciální obrovské škody na majetcích podvedených lidí,“ říká Michal Straka, specialista agentury Ipsos pro finanční trhy.
Masivním kyberútokům čelí i platební společnosti
Společnost Visa se denně potýká se zhruba 2 miliony kyberútoků. Úspěšně jim čelí díky schopnosti využívat transakční data z více než čtyř miliard platebních karet ve spojení s umělou inteligencí, kterou společnost používá už třicet let. Podíl podvodů v České republice je z hlediska objemu všech karetních transakcí Visa čtyřikrát nižší, než je celoevropský průměr. To svědčí o úspěšných opatřeních, edukaci a strategiích, které byly zavedeny v boji proti platebním podvodům.
„Je to dáno také technologickou vyspělostí českého platebního systému a vysokým podílem tokenizovaných plateb, jako jsou mobilní platby nebo Click to Pay. Věříme však, že k omezení podvodů přispívá i intenzivní vzdělávací kampaň České bankovní asociace, kterou aktivně podporujeme,“ říká František Jungr, ředitel produktové divize Visa pro střední a východní Evropu.
