Na úterním zasedání Rady ECOFIN v Lucemburku jednal ministr financí Zbyněk Stanjura se svými evropskými protějšky o hospodářských dopadech války na Ukrajině, zpřísňování mezinárodních sankcí proti Rusku a otázku snížení závislosti EU na ruské ropě a plynu. Tématem bylo také posílení evropské finanční architektury pro rozvoj (EFAD) a minimální zdanění velkých nadnárodních společností v EU.
Prostřednictvím videokonference se k jednání ministrů financí EU připojil také ministr financí Ukrajiny Sergii Marchenko, který hovořil o možnostech evropské finanční podpory Ukrajině a vyzval k dalšímu zpřísnění protiruských sankcí. Ministři EU také společně odsoudili masakr ukrajinských civilistů ve městě Buča u Kyjeva. „Ukrajina má od začátku války plnou podporu České republiky, co se týče dodávek humanitární i vojenské pomoci. Jsme také v čele skupiny zemí volajících po co největším zpřísnění sankcí proti Rusku. A samozřejmě se také postaráme o jejich ženy a děti prchající před válkou,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Český ministr financí absolvoval na své dvoudenní cestě do Lucemburku celkem 9 bilaterálních schůzek se svými ministerskými protějšky. Na schůzkách s ministry financí Lotyšska, Nizozemska a Rakouska jasně zazněla potřeba solidarity napříč EU při řešení uprchlické krize z Ukrajiny. „Své ministerské kolegy jsem informoval, že do České republiky přišlo už bezmála 300 tisíc uprchlíků, což jsou tři procenta české populace. Jsme připraveni se o ně postarat, ale budeme žádat o spolufinancování našich výdajů z evropských zdrojů,“ řekl Zbyněk Stanjura.
Se švédským ministrem financí Mikaelem Dambergem řešili vedle příprav českého a navazujícího švédského předsednictví v rámci Tria také možnost větší flexibility čerpání evropských peněz z národních plánů obnovy. „Myslím, že v dnešní válečné situaci je na místě revidovat některé naše projekty a více zapojit prostředky z národního plánu obnovy na pomoc ukrajinským uprchlíkům, především pokud jde o jejich integraci na trh práce, do vzdělávacího systému a obecně do české společnosti,“ prohlásil na schůzce Zbyněk Stanjura.
Tématem jednání byla také problematika směnitelnosti ukrajinských hřiven v EU v zemích s největším počtem ukrajinských uprchlíků, zejména v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, ale i v České republice. Rada ministrů přijala doporučení na jednotný postup po vzoru Polska, kde polská centrální banka podepsala dohodu s ukrajinskou centrální bankou a spustila program výměny hotovosti. Pro výměnu peněz je stanovený limit 10 tisíc hřiven na osobu (zhruba 300 EUR) a nutnost registrovat žadatele o výměnu, aby se předešlo zneužití systému.
V neposlední řadě se diskutoval plán pro posílení evropské finanční architektury pro rozvoj (EFAD). Cílem je zefektivnit a nastavit užší spolupráci mezi Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) mj. i s ohledem na aktuální téma finanční pomoci EU na obnovu poválečné Ukrajiny. Česká republika vítá snahu více aktivně a koordinovaně zapojit menší národní rozvojové banky. (5.4.2022)
