Ministři financí dnes v Bruselu na jednání Rady ECOFIN pod vedením předsedy Zbyňka Stanjury domluvili na potřebě rychlého poskytnutí pokračování makrofinanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 18 mld. EUR na rok 2023. Komise by příslušné návrhy měla vydat zítra, cílem českého předsednictví je dosáhnout dohody do příštího zasedání Rady ECOFIN. Ministři se také dohodli na kompromisním návrhu implementujícím mezinárodní bankovní standardy Basel III, které mají zvýšit odolnost bankovního sektoru EU. Diskutovali dále o zrušení povinných minimálních sazeb silniční daně a o dopadech americké legislativy Inflation Reduction Act na evropské společnosti.
Ministři financí debatovali o ekonomických a finančních aspektech ruské agrese proti Ukrajině a potřebě zajistit pokračování makrofinanční pomoci pro Ukrajinu. „Osobní návštěva Kyjeva minulý týden pro mě byla opravdu silný zážitek. Když přijíždíte do válčící země a přijde vám zpráva varující před rizikem bombardování oblasti, v níž se nacházíte. Na vlastní oči jsem se přesvědčil, jaký je rozdíl posuzovat stav válčící země zvenku a přímá osobní zkušenost,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Lídři EU na jaře rozhodli, že Ukrajině v roce 2022 poskytnou 9 mld. EUR na provoz státu a zajištění fungování kritické infrastruktury prostřednictvím makrofinanční pomoci. Z tohoto balíčku se zatím podařilo vyplatit Ukrajině celkem 6 mld. EUR, zbývající 3 mld. EUR budou součástí nového celkem 18 miliardového balíčku na rok 2023, který by Komise měla zveřejnit 9. listopadu. „Apeloval jsem dnes na své kolegy z Komise, abychom urychlili přípravu potřebné legislativy a mohli tak nový balíček pomoci schválit na prosincovém Ecofinu ještě za českého předsednictví. První 3 mld. EUR na zajištění základních veřejných služeb by tak Ukrajině mohly dorazit na začátku ledna,“ dodal Stanjura.
Ministři se dále zabývali implementací standardu Basel III, mezinárodních pravidel schválených Basilejským výborem pro bankovní dohled, do evropské legislativy. Tzv. bankovní balíček Komise z roku 2021 má za cíl především revidovat stávající kapitálové požadavky a zvýšit tím odolnost bank v případě budoucích ekonomických šoků. „Jsme přesvědčeni, že jsme našli dobrý kompromisní návrh, který implementuje mezinárodní standardy a současně reflektuje specifika bankovních sektorů zemí EU. Klíčové pro nás bylo podpořit připravenost evropských bank na možné budoucí krize navýšením jejich kapitálových požadavků a současně zabránit nepřiměřeným dopadům na bankovní sektor EU,“ řekl Stanjura.
Na programu byla také debata o revizi směrnice o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (tzv. Euroviněta). Změna směrnice by zrušila povinnost aplikovat evropskou minimální sazbu silniční daně na nákladní vozy nad 12 tun. ČR by tak mohla zcela zrušit silniční daň a tím snížit administrativní zátěž. „Úpravu směrnice vnímám jako další krok k větší daňové liberalizaci. Státům EU umožní nastavit nulovou sazbu silniční daně, ale nikomu nebrání zdanění nákladních vozů zachovat. Jsem přesvědčen, že v ČR by ze zrušení zbytku silniční daně profitovaly snížením administrativy jak malé a střední podniky, tak stát, který musí tuto rozpočtově málo významnou daň nákladně spravovat,“ uzavřel Stanjura. (8.11.2022)
