Ing. Jiří Jemelka, MBA, zakladatel společnosti JPF Czech s.r.o., která nezaměřuje na interim management
Představte si svět, ve kterém se rozhodujeme podle toho, co je nejpřínosnější pro nás, pro naši firmu, pro naše blízké, pro naše okolí, a nikoliv podle toho, zda dané rozhodnutí náhodou neurazí naši ješitnost. Nebylo by to opravdu povznášející a osvobozující? Ego je totiž vězení, kterým si můžeme šlapat po štěstí, a to nejen v podnikání.
Ego vládne světu
Vidím to dnes a denně ve firmách. Ego škodí a brání jejich dalšímu rozvoji. Ten scénář se opakuje znovu a znovu. Nadšený majitel plný zápalu a energie žene firmu nahoru, dává do toho vše a říká si, že to prostě urve. A ono to z počátku funguje. Tímto způsobem je možné vybudovat firmu s obratem deset dvacet padesát milionů i víc. Při hranici sto padesáti až dvou set milionů ale přichází jasná stopka, podnikatelský vesmír dává zřetelný signál a říká: Karle, sám už to dál neposuneš, tohle je hrozný chaos, musíš dát šanci svým lidem.
Vyslyšet volání a nechat si pomoci?
A před Karlem je teď rozhodnutí, zda to volání vyslyšet, nebo zadupat do země. Delegovat už přece zkusil, a jak to dopadlo? Na nikoho se nedá spolehnout, nejlépe si vždycky všechno zařídil sám. Jenže teď už to nejde. Den nemá deset tisíc hodin a Karel se neumí naklonovat. Pokud chce dál růst a nezačít stagnovat, potřebuje pomoct.
Zní to docela jednoduše, že? Odhodlat se k tomu je ale pro řadu majitelů jedna z nejtěžších věcí v jejich podnikatelském životě. Byli zvyklí být v první linii, být u všeho, plahočit se od úmoru do úmoru a rozhodovat o každé jednotlivosti. Tento mikromanagement, ideálně doplněný armádou „yesmanů“ a „přikyvovačů“, ale k dalšímu růstu firmy nepovede.
Kdy a jak se stát režisérem podnikatelského úspěchu
Na Karlovi je teď dojít k poznání, že jeho úloha turbo výkonného operativce právě skončila. Teď se musí stát vrchním stratégem a organizátorem. Musí začít systematicky delegovat a dát šanci svým spolupracovníkům. Šanci zazářit, ale také šanci nasekat nějaké ty chyby a na nich se učit. A taky jim nechat trochu té slávy. Podlehnout dojmu, že za všechny úspěchy ve firmě mohu já, je sice lákavé a velice časté, teď je však čas jít do zákulisí. Teď je čas stát se režisérem a vše sledovat z většího odstupu.
Pomoc není sprosté slovo, ale nezbytnost pro růst firmy
A taky je potřeba naučit se umět si říct o pomoc. Je to až k neuvěření, jak často podnikatelé raději nechají svoji firmu padnout, než aby zavčasu požádali o pomoc: Cože, já, který jsem to všechno vybudoval z nuly, teď půjdu za někým žebrat o rady? Co by tomu řekli moji lidé? Co by tomu řekla manželka? A sousedi?
Takových případů jsem sám zažil několik a o dalších mi vyprávěli moji kolegové. Podnikání není o nějakých specifických technický dovednostech nebo znalostech z businessových škol. Podnikání je umění dosadit ty správné lidi na to správné místo a ty potom vést. Nesmrtelná Baťova rada zní: Nejprve vybudujte lidi a oni pak vybudují firmu. Platí dnes více než kdykoliv dřív. A řídím se jí já sám. Nedávno jsem dospěl k poznání, že JPF dospěla a už mě tolik nepotřebuje. Předal jsem řízení firmy kolegům a stáhl se do ústraní. Budu se teď věnovat strategii a jejímu dalšímu rozvoji.
Za ty dlouhé roky se mi podařilo vybudovat loajální tým, na který se mohu spolehnout a kterému můžu věřit. Mají mou plnou důvěru a je teď primárně na nich posunout naši firmu zase o pěkný kousek dál. V podnikání zkrátka pro přebujelé ego není prostor. Ta show může být buď o vás, nebo o stabilně rostoucí firmě, která bude prosperovat. Je potřeba si vybrat. Rozhodnutí je na každém z vás.
