Na otázky CzechIndustry odpovídá Jakub Šimáček, jednatel a ředitel společnosti TBG Metrostav
Pane řediteli, letos v srpnu uplyne čtvrtstoletí činnosti společnosti TBG Metrostav. Když byste měl srovnat její počátky s dneškem, jak se změnila její podoba?
Situace v naší firmě v roce 1995 se od té dnešní opravdu zásadně lišila. Tehdy jsme měli v Praze dvě nepříliš moderní betonárny, tři čerpadla betonu a pár starých tatrovek – autodomíchávačů. Postupně jsme začali investovat do modernizace strojního a technického vybavení, pořídili jsme nová recyklační zařízení na zbytkový beton, nový řídicí program. Postupně jsme obnovili autopark, nakoupili nové pozemky a postupem let jsme na nich postavili další tři nové betonárny. Tehdejší vedení také prozíravě investovalo nemalé prostředky do průběžného vzdělávání zaměstnanců. Z toho těžíme i dnes.
Není beton jako beton, i když pro laika je to vždy kombinace v určitém poměru písku, štěrku, cementu a vody. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Beton opravdu není jen šedá směs písku, cementu a vody. V našem portfoliu je aktuálně přes 900 receptur. Naši obchodní partneři dnes mají rozličné požadavky nejen na pevnost, ale také třeba na odolnost v mnoha typech prostředí, rychlost nárůstu pevností, omezení průsaku vodou, omezení hydratačního tepla, tvorby trhlin apod. Musíme si poradit i s často protichůdnými požadavky zákazníků, například na co největší tekutost směsi při co nejmenším množství vody. To všechno dnes umíme bez problémů zajistit.
Tím se dostáváme k inovacím. Řada z nich se zrodila v laboratoři TBG Metrostav. Řekněte nám o nich více.
Před lety jsme si dali za cíl přijít každý rok na trh s nějakou novinkou. A to plníme. Čerstvé malty, samonivelační potěry, samozhutnitelné, vodonepropustné nebo vysokohodnotné betony, lehké nebo naopak těžké betony, betony chlazené, extra tekuté zálivky a v poslední době také ekologicky šetrné směsi.
Výzkum a vývoj provádíte vlastními silami nebo ve spolupráci s dalšími subjekty?
Máme vlastní vývojový tým, ale úzce spolupracujeme s významnými odborníky v oboru. Hlavními partnery jsou nám samozřejmě kolegové z mateřské společnosti Metrostav. Také díky nim nacházejí naše novinky rychlé uplatnění ve stavebních projektech.
S inovacemi je spojena kvalita. Co vše zahrnuje v betonárce, jako jsou ty vaše?
Především je nutné mít moderní a spolehlivou techniku, centrální řídicí systém a zaměstnance, kteří jsou dostatečně vzdělaní a zkušení. Pak už stačí jen dodržovat potřebné procesy kvality a vysoká jakost je samozřejmostí.
Nabízíte, jak jsem si přečetl na vašich webových stránkách, „prvotřídní beton z vybraných vstupních surovin“. V této souvislosti bych se rád zeptal, nakolik suroviny ovlivňují kvalitu a betonu a kde je získáváte?
Prvotřídní suroviny jsou alfou a omegou všech produktů, nejen betonu. Bohužel nám současné trendy příliš nepřejí. S trochou nadsázky lze říci, že se většina ingrediencí pro výrobu betonu dnes stává nedostatkovým zbožím. Například kamenivo – od roku 1989 se v České republice neotevřel žádný nový lom nebo pískovna. Ve stávajících lokalitách zásoby postupně docházejí, zhoršuje se kvalita a… když je něčeho málo, zvyšuje se také cena. K tomu se přičítají další omezení pro výrobu cementu, kdy je hlavním cílem snížení produkce CO2, což má také vliv na parametry betonu a na jeho cenu. Chtělo by se říci, že alespoň vzniká prostor pro alternativní stavební materiály, ale podobné komplikace řeší i jejich výrobci. A ze dřeva se bohužel mosty, dálnice nebo železniční koridory postavit nedají.
Beton dodáváte pro stavby v Praze. Kde všude se s ním můžeme setkat?
Dodáváme na všechny typy staveb v hlavním městě. V minulosti jsme se účastnili výstavby všech etap pražského metra, náš beton je v tunelech vnitřního městského okruhu, v administrativních a obchodních centrech, bytových domech, ale i v různých drobných architektonických dílech – lavičkách, zahradních stolech, sochách a skulpturách, obkladových panelech apod. Beton máme zkrátka rádi, a tak dodáváme nejen tam, kde nás to živí, ale také tam, kde to slouží běžným občanům, pomůže to odborníkům ve výzkumu nebo třeba udělá radost dětem ve školce.
Ve kterých produktech vidíte budoucnost výroby?
Klasické betony budou ještě dlouhou dobu základním sortimentem výroby. Naše firma však vidí velkou budoucnost u receptur s vysokou přidanou hodnotou. Ultravysokohodnotný beton UHPC, který jsme dodávali například na lávky v Čelákovicích a v Lužci, je jednoznačně budoucností betonu. Díky vysoké kvalitě a homogenitě těchto směsí je možné dosáhnout mimořádně vysokých pevností a odolností. Pevnost UHPC může být i desetkrát větší než u běžných konstrukčních betonů. Taková konstrukce pak má životnost až 200 let.
A jak reaguje vaše společnost na současné ekologické otázky? Máte třeba nějaké ekologické receptury?
Ano. Od tohoto roku nabízíme také betony z recyklovaného kameniva. Snažíme se využívat hlavně cihelný recyklát, jehož využití ve stavebnictví je zatím velmi omezené a většinou se ukládá na skládky, což ekologické není. Širšímu využití v betonu zatím brání chybějící legislativa a logisticko-dodavatelské problémy. Abychom měli stabilní přísun vhodné suroviny, je potřeba mít prostory pro její drcení, třídění a skladování a takové prostory by měly být co nejblíže místu výroby betonu. Tedy ve městě. A to je zatím velký problém – suroviny se převážejí na recyklační dvory, často i mimo Prahu a to jejich cenu prodražuje. Vše se děje samozřejmě nákladními automobily, takže ekologický efekt je nakonec minimální a cena receptur není o mnoho nižší, než cena těch běžných. Spíš naopak.
Doprava je dnes hlavním znečišťovatelem ovzduší v hlavním městě. Příspěvek TBG Metrostav ke snižování emisí a polétavého prachu spočívá především v tom, že suroviny dopravujete po vodě. Které hlavní přínosy z toho plynou pro společnost a Prahu?
Silniční doprava a zejména ta nákladní, není jen o emisích a prachu. Je to také o zahušťování dopravy a poškozování silnic města. My pro zásobování dvou našich betonáren, které jsou umístěny na březích Vltavy, využíváme na maximum právě lodní dopravu. Jedna loď uveze stejné množství kameniva jako 33 nákladních kamionů. Je to efektivní a ekologické. Tři čtvrtiny hmoty betonu dopravíme až téměř do centra města po Vltavě, která je prázdná. Bez čekání v kolonách, bez omezování ostatních uživatelů silnic hlavního města a Středočeského kraje.
Do betonárek vozíte suroviny, zpět plují lodě prázdné. Nebylo by účelné je využít na odvoz suti a dalšího materiálu? Příležitostí by mohla být například spalovna odpadů, která má vyrůst v areálu Elektrárny Mělník.
Možností zpětného využití je celá řada. Vše je ale zatím bohužel bez koncepce. Využití si často hledají samotní rejdaři, ale to není příliš efektivní. Míst na nakládku a manipulaci je málo a i ta stávající místa jen složitě odolávají tlakům okolí na jejich odstranění. I naše provozy čas od času takovým tlakům čelí a musíme vysvětlovat, jak moc důležité naše betonárny s přístavišti pro lodní dopravu pro Pražany jsou. Neustálá nejistota pak brání dalšímu rozvoji oblasti lodního zásobování. V zahraničí už po městech plují lodě s elektrickým nebo vodíkovým pohonem, či pohonem na CNG. Ale jak si má rejdař takovou loď pořídit do Prahy, když neví, jestli bude mít příští rok koho zavážet?
Tedy podle vás chybí určitá jistota a výhled do budoucna. Copak neexistuje nějaká koncepce?
V poslední době se zdá, že současná atmosféra je pro rozvoj nákladní lodní dopravy v Praze pozitivní. Podle některých veřejných vyjádření odpovědných činitelů magistrátu, je lodní doprava správným směrem pro zásobování města stavebními surovinami a odvoz odpadů a sutí ze staveb z města. Některé významné pražské stavební projekty již mají v zadání povinnost vybudovat přístaviště a většinu vytěženého materiálu odvážet prostřednictvím lodí. Ministerstvo dopravy prostřednictvím Ředitelství vodních cest s podporou magistrátu pracuje na koncepci city logistiky, abychom v Praze využívali lodní dopravu podobně jako v Paříži, Bruselu nebo Vídni. To jsou pozitivní signály. Doufejme, že se podaří zájem o řešení lodní dopravy v Praze udržet a bude schválena ucelená koncepce, která umožní činit konkrétní kroky k rozvoji lodní dopravy v hlavním městě. Vltava by se tak mohla stát plnohodnotným zásobovacím kanálem nejen pro základní infrastrukturu města. Zatím však lodě jezdí téměř výhradně jen pro naše betonárny.
A počítá se tedy v plánech magistrátu s betonárnami?
Já předpokládám, že ano. Betonárny jsou jednou ze součástí základní infrastruktury města. Když betonárny nebudou, nebude se stavět. Když nebudou betonárny s přístavišti ve městě, bude se beton dovážet z okrajových lokalit po silnicích náklaďáky. V Praze se bude v průběhu následujících let významně stavět. Připravuje se metro, pokračování vnitřního městského okruhu, rozvoj tramvajových a železničních tratí, staví se byty a kanceláře. Využití lodní dopravy bude nevyhnutelné. Naše betonárny na Rohanském ostrově a v Libni lodě s úspěchem využívají už několik let a jsme přesvědčeni, že se tento ekologický způsob přepravy materiálů a zboží nejen udrží, ale bude se dále rozvíjet.
Společnost TBG METROSTAV je velmi pozitivně vnímána zejména mezi odbornou veřejností. Myslíte si, že k tomu přispívá také váš odpovědný přístup k životnímu prostředí?
Asi také ano. Zejména mladá generace vnímá udržitelný přístup k výrobě pozitivně. Je to tak správně. Odpovědně k okolí a k životnímu prostředí by se měl chovat každý a ten, kdo produkuje něco tak surovinově náročného jako je beton, dvojnásob. Náš úspěch u zákazníků však přičítám zejména tomu, že s nimi máme skvělé a korektní vztahy. Všechno totiž děláme tak, abychom zákazníkovi pomohli a usnadnili jeho již tak komplikovanou práci na stavbě. Snažíme se mu jeho práci ulehčit, a ne ji komplikovat dalšími starostmi o beton. A daří se nám to jen díky tomu, že máme skvělé zaměstnance, kteří rádi dělají svou práci. Máme prostě rádi beton.
Zdroj: CzechIndustry 1/2021
