Letošní Den Země nám připomíná, že klimatické změny jsou bezesporu jednou z největších výzev současnosti. To si začínají uvědomovat jak firmy, tak spotřebitelé. Důraz na ekologii a udržitelnost z preferencí zákazníků nevymizel ani navzdory krizi způsobené pandemií viru COVID-19. Z pravidelného průzkumu #FutureConsumerIndex společnosti EY vyplývá, že 48 % spotřebitelů celosvětově věří, že se klimatické změny a udržitelnost budou silně promítat do toho, jak žijí a co nakupují. 25 % z nich by bylo ochotno si za více udržitelné zboží či služby připlatit. V České republice je společenská odpovědnost značek důležitá pro více než polovinu (52 %) zákazníků. Firmy, které chtějí zůstat relevantní, by měly tyto trendy brát v potaz.
Udržitelnost není primární hnací silou zisku. Také neznamená pouze ekologii. A není ani nejlevnější. Investovat do ní se ale i přesto vyplatí. Dokládají to data z průzkumu EY, která říkají, že si 68 % spotřebitelů myslí, že společnosti by měly pozitivně ovlivňovat svět. A 50 % zákazníků z 20 zemí dodává, že by si raději nakoupilo od firem, které zveřejňují, jaký je dopad jejich výrobků na lidi a planetu. Ačkoliv tedy investice do udržitelnosti přímo nepřinášejí zisk, jsou klíčovým aspektem retence zákazníků. Ty je přitom, jak známo, daleko složitější získat než ztratit. Pokud navíc odcházejí kvůli tomu, že je jejich oblíbená značka, kterou považovali za udržitelnou, zklamala, pravděpodobnost, že se vrátí, je kvůli negativní zkušenosti spojené s pocitem „podvedení“, velmi nízká.
Trendy, které se vyplatí sledovat
A jaké jsou největší ekologické trendy, které by měly české společnosti sledovat? Velkým tématem jsou plasty a udržitelné obaly. Fotografie pláží zaplavených zmačkanými PET lahvemi, brčky a tyčinkami do uší viděl snad každý z nás. Problematika jednorázových plastů je nicméně složitější, protože ne každý plast je nerecyklovatelná katastrofa a všechno zakázat a vyměnit za dřevo, sklo nebo papír může ve výsledku k ekologické zátěži Země přispět výrazně výše.
Nejefektivnějším řešením jakéhokoliv problému je jeho prevence, tedy snažit se o to, aby vůbec nevznikl. V této oblasti už se dějí změny, které jsou sice drobné, ale mají velký pozitivní dopad. „Některé obaly od mléčných výrobků, které měly ještě nedávno plastové víčko nad klasickým hliníkovým, ho přestaly využívat. Papírové kapesníky v krabičce, které měly dříve otvor lemovaný plastovou fólií, tam nyní mají papírové ohraničení,“ podává příklady Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje z EY.
Segment obalů nicméně projde výraznými změnami i v souvislosti s chystanou legislativou, která omezuje jednorázové plasty. Obaly zůstanou významnou součástí trhu, nicméně jejich budoucnost je vzhledem k rozvoji nových technologií nebo nanotechnologií nepředvídatelná. Nadějné jsou například gastroobaly z cukrové třtiny či ekologické plasty. „Obecně ale můžeme tvrdit, že nejvíce udržitelným obalem je žádný obal. I tomuto futuristickému pohledu se společnosti věnují, ať v rámci trendu beverage as a service nebo obalů, které lze sníst,“ dodává Lenka Vaněk, ředitelka EY wavespace Praha, kde spotřebitelské trendy sledují.
Nástup e-mobility je v ČR pomalejší
Nesmírně důležitý je pro českou ekonomiku, která je do velké míry postavena na automotive, obrat k elektromobilitě. Ten však u nás bude pomalejší než v ostatních zemích EU. V roce 2020 byl v České republice podle údajů z EV Readiness Index podíl automobilů poháněných úplně anebo částečně na elektřinu pouhých 2,4 % z celkového počtu registrovaných vozů. Ani hustota nabíjecích stanic u nás není velká – loni byla v ČR dostupná cca tisícovka veřejných nabíjecích stanic, což je 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Horších výsledků pak dosáhlo už jen Řecko, Slovensko a Polsko. „Vliv na nízké rozšíření elektromobilů u nás má i to, že čeští řidiči nemohou na rozdíl od ostatních zemí EU počítat s žádnými dotacemi. Například v Německu může stát přispět na auto s elektrickým pohonem až 6 000 euro a dokonce v Rumunsku se kombinace dotací mohla vyšplhat až na 10 000 euro,“ říká Petr Knap vedoucí partner oddělení consultingu v České republice a vedoucí partner pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie společnosti EY.
Sdílené auto pro mileniály i firmy
S ekologií má co dočinění i sdílení aut a jiných dopravních prostředků. Vedle snahy o zachování zdravého prostředí (jedno carsharingové auto nahradí 8 až 12 běžných aut ve městě) zde velkou roli hraje ekonomická motivace. Proč vlastnit auto, když bude 22 hodin denně čekat na svého majitele na parkovišti? Takto využívaný majetek se stává jedním z nejdražších aktiv. Studie Penn Schoen Berland odhalila, že více než 50 % mileniálů je carsharingu otevřeno, zatímco 32 % všech spotřebitelů stále dává přednos vlastnictví vozidla před jeho sdílením s ostatními. „To se ale v budoucnu alespoň částečně změní, protože technologie a firmy pro sdílení automobilů postupují ve vývoji i marketingu a stávají se pro uživatele přitažlivějšími a po odeznění Covid-19 mohou zažít renesanci“, predikuje Petr Knap, vedoucí partner oddělení consultingu v České republice a vedoucí partner pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie společnosti EY. Postupem času by carsharing mohl přinášet výhody i firemním zákazníkům.
Pivovary využívají železniční dopravu
Zajímavým trendem je i začlenění železniční dopravy do mixu v dodavatelském řetězci. Například pivovary využívají čím dál tím častěji k dopravě sladu do svých výroben místo kamionů vlaky. Podle posledních průzkumů produkuje vlaková doprava dvakrát až pětkrát méně emisí než kamiony. Ročně tak odstraní až tisíc kamionů z českých silnic. Tento trend budou v budoucnu doufejme následovat i další společnosti.
Poptávka po elektřině se může zdvojnásobit
Další výzvou pro české firmy bude dekarbonizace a přechod směrem k elektřině z obnovitelných zdrojů. Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v ČR do roku 2038, ale část vlády volá po dřívějším odklonu od této suroviny. „Dekarbonizace bude vyžadovat významnou změnu téměř ve všech částech ekonomiky a nejvíc zasáhne sektor energetiky a veřejných služeb,“ doplňuje Alice Machová ze společnosti EY. Kvůli konci doby uhelné dojde k nárůstu poptávky po elektřině. Odhaduje se, že se poptávka po elektřině do roku 2050 zdvojnásobí, přičemž její podíl na konečné spotřebě energie se v dopravě znásobí 20krát. A vyšší poptávka bude i po energii vyráběné pomocí obnovitelných zdrojů – tedy například vody, větru, slunečního záření, biomasy nebo bioplynu.
Vodní audit ušetří náklady a podpoří udržitelnost
Vzhledem k suchu, které v ČR v posledních letech panovalo, je zajímavou oblastí zejména pro malé a střední podniky hospodaření s vodou. Do konce června mohou firmy dostat 50% dotaci na zpracování vodního auditu a získat značku Ministerstva životního prostředí Odpovědné hospodaření s vodou. Vodní audit může podnikům poradit, jak optimalizovat nakládání s vodou, jak pracovat s dešťovkou, se znečištěnou vodou, která odtéká po technologických procesech, nebo tzv. šedou vodou, která odtéká ze sociálního zařízení. Po zpracování vodního auditu mohou společnosti žádat o další dotace, které jim pomohou zrealizovat opatření, jež přispívají k šetření s vodou. Může se jednat třeba o modernizaci rozvodů, recyklaci a čištění vody nebo osazení střech zelení.
Inspirace pro firmy: Online porady i splachování dešťovkou
Z výzkumu EY vyplývá, že zákazníci od firem očekávají, že budou pozitivně ovlivňovat svět okolo sebe. Nicméně ve střední Evropě a v Česku jsou společnosti s udržitelností na začátku a komplexní strategii pro naplňování jejích cílů tu mají a využívají jen opravdoví průkopníci. Nicméně i zde se situace mění a řada českých firem je na dobré cestě k udržitelnějšímu fungování. I relativně malé změny mohou mít výrazný vliv na životní prostředí a dovedou posílit image firmy v očích zákazníků.
