Ekonomická studie potvrzuje důležitou roli nebankovních poskytovatelů půjček ve finančním sektoru

Češi si půjčují od bank a nebankovních poskytovatelů, rodina a přátelé jsou až na třetím místě.

Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) a Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) zpracovaly společně studii, která se zaměřila na postavení a roli nebankovních subjektů na českém finančním trhu. Studie jasně konstatuje, že nebankovní poskytovatelé jsou stabilním pilířem efektivního a zdravého finančního systému. Tyto společnosti v čele s APNÚ dlouhodobě zajišťují odpovědným způsobem přístup k legálním finančním zdrojům i pro spotřebitele, kteří se z nějakého důvodu nekvalifikují do bankovního systému.

„Pro někoho to může být překvapivé, ale výsledky na reprezentativním vzorku subjektů z trhu nebankovních poskytovatelů úvěrů ukazují, že sektor nebankovních půjček zvyšuje svou transparentnost a přijímá opatření odpovědného financování nad rámec regulace. To potvrzuje i klesající počet stížností a zvyšující se kvalita posuzování úvěruschopnosti,“ uvedl Aleš Rod z CETA. Poměr stížností k celkovému počtu zákazníků činí pouze 0,48–1,19 %, přičemž vyřídit stížnost trvá v průměru 15–18 dní. Průměrný podíl klientů v prodlení či neschopných splácet průběžně klesal z 23 % v roce 2017 na 19 % v roce 2022, což naznačuje zlepšující se evaluační proces žadatelů o úvěr. Tento podíl vyjadřuje celkový průměrný počet klientů, kteří se v daném roce ocitli v prodlení splátky, byť třeba jen o jeden den. Nedobytnost pohledávek se pak dlouhodobě pohybuje v rozmezí 4-6 %. Průměrná míra zamítnutých nových žádostí o úvěr se zvýšila z 40 % v roce 2017 až na 63 % v roce 2021. Stále více žadatelů tedy nesplňuje podmínky pro schválení půjčky, což opět indikuje rostoucí kvalitu evaluace nových žadatelů.

„Nebankovní půjčky představují podle studie pro spotřebitele důležitý tlumící prvek mezi bankami a neformálními výpůjčkami, vč. černého trhu.  Význam nebankovních subjektů na oficiálním trhu přitom roste zejména v době zhoršujících se socioekonomických podmínek,“ dodává Rod. Z průzkumu z roku 2021 vyplývá, že zdrojem úvěrů bývají banky pro 56 % respondentů, ostatních finanční společnosti pro 50 % z nich, příbuzní a známí pak v 31 % případů.

Podíl na pozitivním vývoji trhu má také vzdělávání obchodních zástupců ze strany nebankovních společností a spolu s nimi i jejich zákazníků. To spočívá zejména v podávání informací rizikovým klientům například o tom kde zažádat o pomoc v tíživé sociální situaci, zda a na jaké sociální dávky mají nárok a kde k tomu všemu naleznou relevantní informace.

APNÚ dlouhodobě prosazuje zodpovědné úvěrování, které je velmi důležité zejména v době přicházející krize. Členové APNÚ vycházejí ze svého etického kodexu a aktivně komunikují se svými klienty. „Náš přístup ke klientům je vždy individuální, snažíme se pomáhat, poradit a bereme v úvahu jak situaci klienta, tak celkovou ekonomickou situaci na trhu, řídíme se naším Etickým kodexem. Aktivně spolupracujeme s neziskovými organizacemi, abychom našim klientům v případě zhoršení jejich situace dokázali co nejefektivněji pomoci. Stále platí, že klíčem k řešení problémů je zejména komunikace. Tedy aby se zákazník neuzavíral před světem, ale o svých problémech dal vědět co nejdříve,“ říká Aleš Perutka, předseda představenstva APNÚ. Tato praxe se osvědčila již během prvních dvou let pandemie Covid-19, kdy byl přístup členských firem asociace ke klientům ve spolupráci s Člověkem v tísni a Ministerstvem financí ČR velice vstřícný.

Letos se asociace dobrovolně zapojila do akce Milostivé léto II a zavázala se také k tomu, že v rámci svých marketingových aktivit a kampaní udělají členské firmy maximum proto, aby spotřebitelské úvěry nebyly zejména v době zhoršující se ekonomické situace čerpány primárně na zbytné statky, jako jsou před koncem roku vánoční dárky či oslavy. (9.11.2022)