Ministerstvo financí představuje Makroekonomickou predikci České republiky (srpen 2021), zpracovanou na základě plánu nelegislativních prací pro 2. pololetí roku 2021. Predikce bude dne 30. srpna 2021 posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy. Její scénář slouží jako východisko pro Makroekonomický rámec návrhu Státního rozpočtu České republiky na rok 2022 a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2024.
Česká ekonomika byla zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila hluboký propad ekonomiky, který za celý rok 2020 dosáhl 5,8 %. K poklesu došlo ve všech oblastech domácího užití s výjimkou veřejných výdajů.
Zlepšení epidemické situace, k němuž přispívá očkování obyvatel a s ním související uvolnění protiepidemických restrikcí, podporuje hospodářské oživení nejen v ČR, ale i v zahraničí. Očekávaný nárůst HDP o 3,2 % v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Vlivem vysoké dynamiky importu by však saldo zahraničního obchodu mělo ekonomický růst mírně zpomalovat. Opačným směrem by letos mělo působit doplňování zásob, zesílené hromaděním nedokončené produkce na skladech v důsledku problémů v dodavatelských řetězcích.
Zejména díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby by mohl hospodářský růst České republiky v roce 2022 zrychlit na 4,2 %. Investice do fixního kapitálu si patrně udrží poměrně silnou dynamiku a mírně by ekonomiku mělo již podpořit i saldo zahraničního obchodu, zlepšované růstem exportních trhů a odstraněním úzkých míst v dodavatelských řetězcích.
Na druhé straně se v ekonomice projevují značné inflační tlaky. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cenových okruhů včetně spotřebitelských cen. Pro rok 2021 proto zvyšujeme predikci průměrné míry inflace na 3,2 % a pro rok 2022 na 3,5 %, tedy nad toleranční pásmo inflačního cíle České národní banky.
Vývoj na trhu práce zůstává pozitivní. Navzdory ukončení většiny fiskálních stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zřejmě převážil kladný efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Průměrná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se přesto v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,0 %, s pokračujícím ekonomickým oživením by mohla poklesnout na 2,7 % v roce 2022.
Hospodaření sektoru vládních institucí je v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky, opatřeními provedenými v oblasti veřejného zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Letos očekáváme deficit ve výši 7,7 % HDP. Expanzivní fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu schodku 6,1 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 43,5 % HDP. V roce 2022 by již ekonomika ani saldo veřejných financí neměly být ovlivněny efekty epidemie. Se započatou konsolidací odhadujeme, že deficit dosáhne 5,0 % HDP a zadlužení vzroste na 46,2 % HDP.
Predikce je zatížena řadou rizik, která v úhrnu považujeme za přibližně vyrovnaná. Hlavním negativním faktorem je vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Klíčové rovněž bude vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce v kontextu možných strukturálních změn v ekonomice. Mezi vnitřní rizika dále patří vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit. Frikce na trhu práce by pak mohly podpořit dynamiku investic zaměřených na zvyšování produktivity, stejně jako mzdový růst.
Makroekonomická predikce - srpen 2021
Úvod a shrnutí
Zlepšená epidemická situace a z ní vyplývající postupné uvolňování opatření proti šíření koronaviru, nárůst důvěry spotřebitelů i firem a výrazné fiskální stimuly uvádějí vyspělé ekonomiky světa zpět do pohybu. Tyto faktory přitom převažují nad dočasným narušením výrobních řetězců vlivem nedostatku některých výrobních vstupů a růstu jejich cen. Krátkodobý výhled pro ekonomiky Evropské unie se tak podstatně zlepšil.
Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank.
Navzdory velmi nepříznivé epidemické situaci a omezením v celé řadě oblastí zaznamenala česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2021 pouze mírný pokles. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy se mezičtvrtletně snížil o 0,3 %, jeho meziroční pokles se zmírnil na 2,6 %. Podle předběžného odhadu ekonomika ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,6 %.
V rámci domácí poptávky se meziroční pokles spotřeby domácností v 1. čtvrtletí zmírnil na 6,2 %. Část maloobchodu a některé služby ale byly nadále omezeny protiepidemickými opatřeními, což spolu se zvýšenou nejistotou ohledně dalšího vývoje vedlo k setrvání míry úspor na extrémně vysoké úrovni. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšených výdajů ve zdravotnictví a rovněž růstu zaměstnanosti vzrostla o 1,1 %.
Investice do fixního kapitálu poklesly o 3,0 %. Nejvýznamnější bylo snížení investic do strojů a zařízení, včetně dopravních prostředků, a dále do nerezidenčních staveb. Ze sektorového hlediska působil pozitivně mírný nárůst veřejných investic a investic domácností.
Změna stavu zásob a cenností naopak ekonomiku výrazně podpořila (příspěvek 1,2 p. b.) což patrně souviselo s doplňováním skladových zásob. To se promítlo i v silné dynamice dovozu zboží, příspěvek zahraničního obchodu tak dosáhl −0,5 p. b.
V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již COVID-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Hospodářská aktivita by tak měla od 3. čtvrtletí 2021 výrazněji oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky.
Očekávaný nárůst ekonomického výkonu o 3,2 % v letošním roce by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi do fixního kapitálu a spotřebou domácností. Vlivem vysoké dynamiky importu by saldo zahraničního obchodu mělo ekonomický růst mírně zpomalovat. Opačným směrem by letos mělo působit doplňování zásob, které by mělo být podpořeno hromaděním nedokončené produkce na skladech v důsledku problémů v dodavatelských řetězcích.
V roce 2022 by hospodářský růst mohl zejména díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby zrychlit na 4,2 %. Investice do fixního kapitálu by si měly udržet poměrně silnou dynamiku a mírně by ekonomiku vlivem pokračujícího růstu exportních trhů mělo podpořit i saldo zahraničního obchodu.
Dosavadní inflační tlaky se oproti očekávání dubnové makroekonomické predikce ukázaly být silnější. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cenových okruhů včetně spotřebitelských cen. Pro roky 2021 a 2022 proto predikci průměrné míry inflace zvyšujeme na 3,2 %, resp. na 3,5 %.
Vývoj na trhu práce zůstává pozitivní. Navzdory ukončení většiny fiskálních stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti – sezónně očištěná míra nezaměstnanosti (15–64 let) byla v červnu 2021 o 0,6 p. b. nižší než v březnu. Zřejmě převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Průměrná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se přesto v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,0 %. V roce 2022 by díky ekonomickému oživení mohla klesnout na 2,7 %.
Běžný účet platební bilance vykázal v 1. čtvrtletí 2021 značný přebytek ve výši 3,5 % HDP. Ten odráží růst kladného salda bilance zboží daný silnou zahraniční poptávkou po zboží investičního charakteru. Svou roli sehrála i nízká srovnávací základna způsobená odstávkami výroby na jaře 2020. Zejména v 2. polovině letošního roku by však vlivem předpokládaného oživení investiční aktivy a růstu ceny ropy mělo docházet k poklesu přebytku obchodní bilance. Současně lze očekávat obnovení ziskovosti podniků pod zahraniční kontrolou a nárůst schodku prvotních důchodů. Proto by se přebytek běžného účtu mohl v letošním roce snížit na 1,1 % HDP a dále na 0,5 % HDP v roce 2022.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2021 je velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti veřejného zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Očekáváme deficitní hospodaření ve výši 7,7 % HDP. Expanzivní fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu schodku 6,1 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 43,5 % HDP. V roce 2022 by již ekonomika ani saldo veřejných financí neměly být ovlivněny efekty epidemie. Se započatou konsolidací odhadujeme, že deficit dosáhne 5,0 % HDP a zadlužení vzroste na 46,2 % HDP. (24.8.2021)
