„Podle naší aktuální ekonomické analýzy očekáváme, že po 3,5% poklesu v roce 2020 dojde letos k růstu HDP Spojených států o 5,7 %. To by umožnilo americké ekonomice vrátit se na předkrizovou úroveň již v polovině roku 2021, tedy dříve než ostatním rozvinutým ekonomikám,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko. K oživení amerického hospodářství dojde i díky bezprecedentní fiskální reakci vlády na ekonomickou krizi. Balíček na podporu ekonomiky, který byl přijatý v březnu 2021, činí 1,9 bilionu USD (částka rovnající se 27 % HDP USA), což je více než v jakékoli jiné vyspělé ekonomice. Coface odhaduje, že by však schodek obchodní bilance mohl v důsledku stimulačního plánu vzrůst o 56 miliard dolarů.
Záchranný plán pro ekonomiku USA: silné oživení, ale stále větší obchodní deficit
Po šoku z pandemické krize Covid-19 se chystá v USA masivní stimulační balíček. Opatření na oživení přijatá letos v březnu zahrnují výdaje ve výši téměř 1,9 bilionu USD (9 % HDP). Z nich více než třetina bude napumpována do americké ekonomiky v roce 2021 a zbytek v průběhu deseti let. Vedle toho Kongres již v roce 2020 schválil podporu oživení ve výši téměř 4 biliony USD.
Vzhledem k rychlému postupu vakcinace proti Covid-19 ve Spojených státech (více než čtvrtina populace dostala do konce března alespoň jednu dávku) očekává Coface silný nárůst soukromé spotřeby obyvatel. Ta pomůže růstu ekonomiky o 5,7 % v roce 2021 po loňském poklesu o 3,5 %. Podle Coface se tak USA jako jedna z prvních zemí světa vrátí výkonností ekonomiky do poloviny roku 2021 na předkrizovou úroveň.
„Očekávaný „boom“ spotřeby v USA však vyvolá poptávku po dovozu a položí základy rekordního obchodního deficitu. Podle Coface by stimulační balíček mohl vést k dalšímu deficitu 56 miliard USD. V důsledku toho by se mohl prohloubit schodek obchodní bilance s Mexikem, ale také s Německem, Jižní Koreou, Brazílií a Indií,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.
Dopad osmiletého investičního plánu do americké infrastruktury v objemu 2 bilionů USD, který představil nedávno Bílý dům, se projeví až po roce 2021. Nicméně zvýšení daní, které jej financuje a bude rozloženo na 15 let, prohloubí deficit federálního rozpočtu a růst obchodního deficitu.
Deficit tažený spotřebou
Spojené státy mají jako největší světový dovozce a druhý největší vývozce deficit obchodní bilance již od začátku 70. let. Schodek dosáhl v roce 2020 rekordní úrovně přes 900 miliard USD. Vliv na to měl růst obchodního napětí - zejména s Čínou - a pandemie Covid-19, která narušila obchodní toky.
Historicky je schodek obchodní bilance USA dán velkým dovozem reagující na domácí spotřebu. Od roku 2015 dochází k poklesu objemu průmyslových výrobků a materiálů v deficitu obchodní bilance. V roce 2017 se USA staly čistým vývozcem zemního plynu a na konci roku 2019 i ropy a ropných produktů.
Přestože jsou výrobky určené k nákupu ze strany dalších firem nejdůležitější americkou exportní položkou (34 % z celkového objemu v letech 2010 až 2020), rostl jejich vývoz menším tempem než dovoz. A to i kvůli problémům Boeingu v posledních dvou letech a poté vinou pandemie Covid-19.
USA a Čína: obchodní válka s rozporuplnými výsledky
Prezidenství Donalda Trumpa zvýšilo podíl Číny na obchodním deficitu USA. V letech 2010 až 2020 připadalo na vrub obchodu s Čínou zhruba 44 % schodku. I když došlo k poklesu rekordního maxima téměř o 420 miliard USD z roku 2018, Trump nedokázal splnit svůj slib z roku 2016, kterým bylo výrazné snížení celkového deficitu. Ten byl na konci jeho mandátu vyšší, než když nastoupil do úřadu. I když opatření v oblasti cel snížila schodek obchodní bilance s Čínou v roce 2019 o 18 %, tak téměř tři čtvrtiny tohoto poklesu byly vyváženy růstem schodku obchodních bilancí se zbytkem světa. Podobná situace je i v roce 2020. Obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy, která přinesla nárůst obchodních překážek, tak měla smíšené výsledky.
Dopad obchodní dohody, podepsané 15. ledna 2020 Trumpem a čínským viceprezidentem Liu He, je vzhledem k pandemii Covid-19 obtížné posoudit. Do konce roku 2020 Čína nesplnila svůj závazek koupit v USA o téměř 64 miliard USD více zemědělského, energetického a průmyslového zboží než v roce 2017. Z celkového objemu 159 miliard USD přislíbených nákupů komodit od USA Čína do konce loňského roku realizovala pouze 59 % tohoto cíle.
Od „America First“ k „America is Back“
Když Joe Biden vystřídal Donalda Trumpa, skončila politika „America First“, charakterizovaná rostoucím obchodním napětím a celními překážkami, zejména s Čínou. Bidenova kampaň a první kroky naznačovaly, že obchodní politika bude důležitou součástí jeho širší zahraniční politiky charakterizované sloganem „Amerika je zpět“. Dosavadní kroky naznačují, že obnova vůdčího postavení USA ve světě a obnovení partnerství a aliancí jsou jeho hlavní priority.
Na druhou stranu se projevuje asertivnější postoj vůči Číně. To se odráží v obchodní agendě administrativy, díky níž je prioritou řešit „zneužívající a nekalé“ obchodní praktiky. Vláda prezidenta Bidena zatím neoznámila žádné snížení cel, přičemž ponechala možnost použít je jako páku pro vyjednávání v budoucích bilaterálních jednáních. (20.1.2021)
