Ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku poklesla o 0,4 %

Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku dle prvního předběžného odhadu zveřejněného ČSÚ poklesla o 0,4 %, meziroční růst tak zpomalil na 1,6 % ze 3,7 % v 2Q. Nejnovější analytický medián dle Reuters čekal nepatrně mírnější mezičtvrtletní pokles o 0,1 %. Mezičtvrtletní poklesl byl tažen zejména nižší spotřebou domácností, více detailů však bude zveřejněno až začátkem prosince. Propad ekonomiky ve třetím čtvrtletí však byl vesměs očekáván, a nakonec byl mírnější, než čekala například srpnová prognóza ČNB či ministerstva financí. Otázkou však ani tak nebylo, zda tuzemská ekonomika do recese vstoupí, ale jak dlouho v ní zůstane. Prozatím se předpokládá poměrně mírná recese a propad ekonomiky v příštích 2. čtvrtletích. Za celý letošní rok však zaznamená tuzemská ekonomika díky nízké srovnávací základně meziroční růst kolem 2,5 %, v příštím roce však bude patrně jen stagnovat.

Dnes zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad pouze uvedl, že v mezičtvrtletním pokles byl způsoben nižší domácí poptávkou, zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností, u kterých byl zaznamenán pokles již čtvrté čtvrtletí v řadě. Naopak zahraniční poptávka měla pozitivní vliv. Na hrubou přidanou hodnotu měla negativní vliv především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a pokles nastal také ve stavebnictví. Průmysl mírně vzrostl.

Důvody uvedené ČSÚ nejsou překvapující, důležitá však bude nakonec přesnější struktura růstu ekonomiky, tu se však dozvíme až se zpožděním na začátku prosince. Meziroční růst zpomalil z 3,7 % na 1,6 %, meziroční dynamika je však ovlivňována nízkou srovnávací základnou pandemického roku 2021 a je v tuto chvíli méně vypovídající (graf 1). Pokud by ekonomika v letošním roce z mezičtvrtletního pohledu jen stagnovala, díky srovnávací základně pandemického roku by stále zaznamenala meziroční růst kolem 2 %.

Ačkoli analytický konsensus čekal nepatrně menší propad ekonomiky, ministerstvo financí ve své poslední prognóze ze srpna odhadovalo pro 3. čtvrtletí propad o 1 %, prognóza ČNB pak mírnější pokles o 0,6 %. Z tohoto pohledu tak nakonec není dnešní číslo až tak negativním překvapením. Zejména i v kontextu skutečnosti, jak nejistý je současný vývoj. Díky mírnému poklesu však tuzemská ekonomika nadále zůstává 0,6 % pod úrovní předpandemického 4. čtvrtletí 2019, zatímco ekonomika eurozóny se nachází již o 2 % výše. V tomto ohledu tak ČR zaostává a patří tak jen mezi několik zemí EU, kde růst HDP ještě nedosáhl úrovně 4. čtvrtletí 2019, a to i díky vysoké závislosti na průmyslu, jehož zotavování po pandemii bylo narušeno problémy v dodavatelských vztazích.

Průmysl bude patrně dále růst brzdit, což naznačují i předstihové indikátory a další dnešní pokles indikátoru PMI za říjen, a to na 41,7 bodů. Tuzemská ekonomika tak patrně zaznamená mezičtvrtletní propad i v posledním čtvrtletí letošního roku, a otázkou tak již není, zda do recese vstoupí, ale jak dlouhá a silná bude. Prozatím se sice předpokládá pouze relativně mírný pokles ekonomiky v příštích 2. čtvrtletích, nejistota odhadů a současného vývoje je však velmi vysoká. Pro letošní rok by měla ekonomika růst kolem 2,5 % díky nízké srovnávací základně, v příštím roce však předpokládáme zatím zhruba stagnaci.

Vzhledem k ekonomickému vývoji a vysoké míře nejistoty nadále předpokládáme stabilitu úrokových sazeb ČNB tento čtvrtek, což plyne i z nedávných mediálních komentářů představitelů ČNB. To je i konsensuální očekávání mezi analytiky dle agentury Reuters. Ti předpokládají, že sazby zůstanou již na stávající úrovni a v druhém 2. čtvrtletí příštího roku by ČNB mohla začít zvažovat jejich mírné snížení. 5 z 8 oslovených analytiků předpokládají, že intervence ve prospěch koruny budou pokračovat v příštích 4 až 6 měsících. V tržních úrokových sazbách je nyní zaceněno jen velmi mírné snížení sazeb ČNB v příštím roce, které by po celý rok 2023 měly zůstat nad 6% hranicí (graf 2). (1.11.2022)