Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) vzhledem ke slibným signálům přicházejícího oživení zvýšili oproti únorové prognóze odhad růstu HDP na letošek o sedm desetin procentního bodu na 3,3 %, odhad pro rok 2022 naopak mírně upravili směrem dolů na 4,3 %. Většina rizik i nadále souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje Covid-19 a jeho hospodářskými dopady, ke kterým patří i závažný nedostatek některých subdodávek ze zámoří. Ve srovnání s dosud publikovanými odhady se i přes tyto nejistoty prognóza ČBA řadí mezi ty optimističtější.
Prohlubování pandemie Covid-19 v posledním čtvrtletí roku 2020 a prvním čtvrtletí roku 2021, kdy se ČR v mezinárodním srovnání profilovala jako země zvládající pandemii nejhůře, vyvolávalo poměrně pesimistická očekávání. Ta rozptýlilo až zveřejnění prvního odhadu HDP z dílny Českého statistického úřadu na přelomu dubna a května, podle něhož česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku poklesla o pouhých 0,3 % mezičtvrtletně a o 2,1 % meziročně. Panel ČBA předpokládá, že se o to zasloužila především spotřeba vlády a solidní čistý vývoz, zatímco opačným směrem působila nadále slabá investiční aktivita firem a spotřeba domácností, zasažená uzavřením většiny obchodů i řady oborů služeb po celé první čtvrtletí letošního roku.
Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace: „Česká ekonomika je vysoce závislá na zpracovatelském průmyslu, který je hluboce integrován do mezinárodních dodavatelských řetězců. V tuto chvíli se jasně ukazuje, že jejím úzkým hrdlem proto není ani tolik zahraniční poptávka, jakožto poruchy v dodávkách dovážených materiálů a komponentů, například počítačových čipů pro zdejší automobilky. Z hlediska národních účtů se to promítne do růstu zásob (viz letiště v Hradci Králové s řadami nedokončených vozů) a naopak nižšího čistého vývozu. Z hlediska logistiky a řízení výroby je to každopádně zásah velmi nepříjemný.“
VLIV HOSPODÁŘSKÉHO VÝVOJE VE SVĚTĚ NA ČESKÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Mezinárodní měnový fond (MMF) po poklesu globálního výkonu o 3,3 % v roce 2020 zlepšil před jarním zasedáním o polovinu procentního bodu lednový odhad, a nově očekává růst světového HDP v letošním roce o 6 %. V roce 2022 pak předpovídá zmírnění tempa na 4,4 %.
Nejlépe v jeho mezinárodním srovnání vychází Čína, jejíž hospodářství v loňském roce vzrostlo o 2,3 %, letos zrychlí na 8,4 %
a napřesrok by měl HDP stoupnout o 5,6 %. To je dobrá zpráva nejen pro exportně orientované Německo, které by se mělo, po loňském poklesu o 4,9 %, vrátit k růstu o 3,6 %, a v příštím roce o 3,1 %, což jsou pro hospodářství našeho největšího obchodního partnera povzbuzující čísla. I pro nás je dobrou zprávou, že němečtí analytici pozorují zlepšení v mezinárodním obchodu, zrychlování vývozního tempa a přechod do fáze citelného oživení (poptávka z Asie, a hlavně z Číny, po německém zboží prudce stoupá, ale zlepšuje se i z USA). Německá ekonomika, která má za sebou osm čtvrtletí poklesu průmyslové produkce, zároveň prochází masivním strukturálním posunem, a to zejména v automobilovém průmyslu. Většina sektoru služeb je stále pod uzávěrou, nicméně proočkovanost se zvyšuje, a proto trh do konce května očekává uvolnění nejrestriktivnějších opatření.
Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky: „Druhé čtvrtletí je začátkem oživené globální ekonomiky, zejména té evropské. Zatímco dosud země EU nebyly v rychlosti vakcinace ve srovnání s Velkou Británií či Spojenými státy příliš úspěšné, v nejbližších týdnech a měsících uvidíme vakcinační sprint.“
Hospodářství eurozóny jako celku dle MMF loni kleslo o 6,6 %, letos by dle něj mělo růst o 4,4 % a o 3,8 % v roce příštím. Díky pružnější ekonomice a masivnímu fiskálnímu stimulu zaznamenaly USA v loňském roce ve srovnání s EU nižší pokles (o 3,5 %) a letos porostou naopak rychleji (o 6,4 %). Pro rok 2022 MMF předvídá severoamerické ekonomice zpomalení na 3,5 %.
VÝHLED HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU ČR: PO DVOJÍM PROPADU NASTÁVÁ OŽIVENÍ
I když se epidemická situace Česka s nástupem jara, ruku v ruce s konečně zrychlující se vakcinací, pozvolna začala obracet k lepšímu, vyhráno zdaleka ještě není. Experti prognostického panelu ČBA jsou přesto o něco optimističtější než v únoru, kdy ČBA prezentovala svůj první letošní hospodářský výhled. Jejich optimismus se týká především zlepšení výhledu na letošek, kdy by podle mediánu jejich odhadů měl HDP meziročně vzrůst o 3,3 %. Po 2,1% meziročním propadu v prvním čtvrtletí by hlavní růstový impuls podle očekávání panelu ČBA mělo přinést především druhé čtvrtletí s meziročním tempem růstu 8,4 %. Podle názoru bankovních ekonomů se o zesilování počínajícího oživení v zásadě rovnoměrně postará spotřeba domácností, u níž očekávají 2,2% meziroční růst, vládní spotřeba s tempem růstu 2,6 % a (spíše ve druhé polovině roku) i investice, u kterých očekávají meziroční růst o 2 %.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank: „V menší míře – vzhledem k oživení dovozní aktivity – k růstu české ekonomiky přispěje zahraniční obchod především zásluhou rostoucí zahraniční poptávky. Nebýt problémů s nedostatkem komponent, výpadků v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců a značného růstu cen v dopravě, mohlo být oživení českého exportu výraznější a dominovat restartu ekonomiky.“
Pro rok 2022 očekávají hlavní ekonomové bank 4,3% růst HDP, který by vedle spotřeby zrychlující na meziroční tempo růstu ve výši 3,3 % měl být tažen především výrazným 7% oživením investiční aktivity firem. Veřejná spotřeba by oproti letošku měla růst pouze 1% tempem a pokračující dovozní aktivita způsobí, že čisté exporty budou k růstu přispívat pouze nepatrně.
TRH PRÁCE: NEZAMĚSTNANOST JE NAVZDORY PANDEMII NÍZKÁ, STRUKTURÁLNÍ PROBLÉMY ALE PŘETRVÁVAJÍ
Mezera mezi volnými pracovními místy a počtem nezaměstnaných se od nejvyšší hodnoty na začátku pandemie v březnu 2020, kdy volných míst bylo o cca 124 tisíc více než žadatelů, postupně uzavírala. Rok 2021 začal lednovým „převisem“ volných míst na úrovni „pouhých“ 16,8 tisíce, ovšem poté se trend začal obracet a na konci března bylo přes 32 tisíc neobsazených míst navíc oproti počtu dostupných uchazečů o zaměstnání. Česká ekonomika je v rámci EU stále v relativně unikátní situaci (i když Polsko už druhý měsíc eviduje nižší nezeměstnanost než my) a podíl nezaměstnaných osob v prosinci dosáhl pouze 4 % (cca o 1 procentní bod výše než před rokem) a na konci dubna vzrostl pouze na 4,1 %, při přetrvávajících strukturálních problémech trhu práce. Jakkoli se zdá, že by to mohlo znamenat obrat, po ukončení vládních podpůrných programů se situace v některých oborech, resp. regionech, může zhoršit. Podle prognostického panelu ČBA však bude i takový nárůst míry nezaměstnanosti v ČR pouze přechodný. V roce 2021 odhaduje průměrnou nezaměstnanost na 4,3 %, která by následně v roce 2022 měla nepatrně poklesnout na 4,1 %.
Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky: „Vládní programy Antivitrus a schválený kurzarbeit znamenají, že nezaměstnanost již nahoru příliš nevyskočí. Na druhou stranu bude pomaleji i klesat. Struktura ekonomiky totiž bude jiná než před pandemií a nižší flexibilita trhu práce nebude žádoucím strukturálním změnám příliš pomáhat.“
VEŘEJNÉ FINANCE: FISKÁLNÍ EXPANZE STÁLE BEZ VÝHLEDU NA KONSOLIDACI
Veřejné finance v loňském „covidovém“ roce skončily ve schodku 6,2 % HDP a kumulovaný veřejný dluh tak stoupl na 38,1 % HDP. Sám o sobě by takový výsledek vzhledem k mimořádnosti a síle externího šoku, kterému česká ekonomika musela čelit, nebyl vnímán jako mimořádný. Kritika se týká především schválení daňového balíčku, které zanechalo v příjmech státního rozpočtu do budoucna (zatím nijak nekompenzovanou) mezeru v rozsahu cca 100 mld. Kč. V letošním volebním roce ani největší optimisté neočekávají návrat k rozpočtové střídmosti. Nicméně nedávno zveřejněný Konvergenční program překvapil upřímností, s jakou prezentuje odhad schodku na letošní (ve většině doufejme post covidový) rok ve výši 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. I scénář „s chystanými“ avšak neupřesněnými úsporami počítá až do roku 2024 včetně s deficity nad 4 % ročně a veřejným dluhem v blízkosti zákonem stanovené 55% dluhové brzdy. Nedostatku konsolidačních ambicí současné české vlády si v návaznosti na zveřejnění Konvergenčního programu už všimla ratingová agentura Moody´s a publikovala směrem k investorům příslušná varování.
Prognostický panel ČBA odhaduje schodek veřejných financí v letošním roce na 7,4 % HDP, přičemž veřejný dluh vzroste na 44,1 % HDP. Dopad razantního výpadku příjmů bez přijetí dostatečných opatření na výdajové straně ani v roce 2022 neumožní snížení schodku veřejných financí pod 4,5 % HDP. Veřejný dluh by se tak vyšplhal na 45,7 % HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance razantně konsolidovat, k nárazu na dluhovou brzdu, stanovenou zákonem o rozpočtové odpovědnosti na 55 % HDP, by mohlo dojít již v roce 2024.
Nezbývá než opakovat, co prognostický panel ČBA konstatoval již v únoru. Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se naopak řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje. Náraz na dluhovou brzdu navíc hrozí v situaci, kdy by naopak bylo potřeba konečně realizovat desetiletí odkládanou reformu penzijního systému a vytvořit fiskální prostor pro financování zdravotní péče. Ačkoli teze o hrozící neudržitelnosti veřejných financí zní už pomalu jako klišé, je apel na urychlené přijetí plánu jejich konsolidace čím dál naléhavější. Změní-li se sentiment investorů (což může nastat i při nezměněném ratingu ČR) dříve, než bude odpovídající plán přijat, tak by výsledné zdražení obsluhy veřejného dluhu dále zkomplikovalo situaci, v jaké se české veřejné finance nacházejí.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank: „Budoucí konsolidace českých veřejných rozpočtů bude muset být bezpochyby ambicióznější než v současné době avízované půl procento HDP ročně. Spoléhat se na pouhý růst ekonomiky nestačí. Vyrůst z dluhů na dluh není jednoduché obzvlášť, když produkční kapacita ekonomiky velmi brzy bez zásadních investic opět narazí na vlastní hranice. Konsolidace si vyžádá nejen zásahy do příjmů, ale i výdajů.“
MĚNOVÁ POLITIKA, INFLACE A MĚNOVÝ KURZ
Podle očekávání ponechala na svém květnovém zasedání Bankovní rada České národní banky (ČNB) sazby na úrovni 0,25 %, na které je poslala 11. května 2020, tedy před rokem. S novou prognózou ČNB publikovanou 6. května 2021 je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. Prognóza ČNB překvapila ve dvojím smyslu: jednak výraznou korekcí očekávaného růstu letošního HDP směrem dolů na 1,2 %, a jednak, navzdory citelně vyšší očekávané inflaci, nezměněnou trajektorií sazeb.
Během krizového roku 2020 udržovala centrální banka měnovou politiku v uvolněném módu navzdory spotřebitelské inflaci, která se od loňského dubna pohybovala nejenom nad inflačním cílem, ale i mírně nad horní hranicí tolerančního pásma. V závěru prvního letošního čtvrtletí bylo možné pozorovat její klesající trend, postupný návrat do tolerančního pásma, i když stále ještě nad cílem (na konci března 2,3 % meziročně, průměrně 2,8 % za posledních 12 měsíců).
Pro letošní i pro příští rok očekávají hlavní ekonomové bank, že nárůst spotřebitelských cen, vyjma krátkodobého zrychlení inflace, bude i nadále pozvolna směřovat ke 2% inflačnímu cíli, a to na průměru kolem 2,5 % letos a 2,2 % v roce 2022.
Pokud jde o měnově politickou sazbu, k jejímu prvnímu zvýšení dojde podle ekonomů bank spíše ve druhé polovině letošního roku. V letošním i příštím roce očekávají po dvou zvýšeních po 0,25procentních bodech, čímž by se dvoutýdenní reposazba měla v závěru příštího roku dostat na 1,25 %.
Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky: „Jestřábi se vracejí a jejich hlas v bankovní radě bude čím dál tím silnější. Zvýšení úrokových sazeb přijde již ve druhé polovině roku a bude začátkem cyklu zvyšujících se sazeb.“
Měnový kurz po turbulentním vývoji během loňského roku ukončil rok na hladině 26 Kč/EUR a od začátku roku kolem této úrovně mírně osciloval. Pro letošní a příští rok očekává prognóza ČBA jeho další mírné zpevňování v řádu několika desítek haléřů na průměru kolem 25,80 Kč/EUR letos a 25,20 Kč/EUR v příštím roce. Míra nejistoty totiž přes zlepšující se epidemiologickou situaci a zvyšující se proočkovanost populace zůstává i nadále vysoká. Případné i přechodné zvýšení inflace ale může vyprovokovat trh ke zvýšení sázek na další růst sazeb a podpořit korunu v jejím pozvolném posilování vůči euru.
OČEKÁVANÝ VÝVOJ VKLADŮ A ÚVĚROVÉ EMISE
Zásadní budoucí nejistota dramaticky ovlivnila vývojové trendy v oblasti vkladů a úvěrů českých firem. V říjnu 2020 byly poprvé za posledních 30 let firemní vklady na účtech u bank vyšší než jejich úvěry. Tento převis se od té doby zvětšoval a navzdory dílčí korekci na konci března 2021 činil téměř 100 mld. Kč, což svědčí o dosud vysoké míře nejistoty a nízké ochotě firemního sektoru investovat.
Vklady domácností i nadále rostly. Dynamika jejich růstu byla zhruba dvojnásobná než dynamika zadlužování s tím, že finanční mezera na konci března přesáhla 1 bil. Kč. U domácností je rychlý růst vkladů pravděpodobně dán především tím, že v důsledku vládních omezení nebylo po dobu mnoha týdnů možno realizovat některé typy výdajů. Bohatší domácnosti i přes stále rostoucí ceny investovaly na dluh do nemovitostí. Je otázkou, nakolik se mimořádná akumulace odložených úspor po ukončení restrikcí a návratu do (nového?) normálu projeví v dynamice nárůstu spotřeby. Zcela jistě to však nebude v rozsahu mimořádné akumulace, který lze řádově odhadnout na cca čtvrt bilionu korun, a to vzhledem k nerovnoměrné distribuci úspor mezi jednotlivými příjmovými skupinami, jejich různému sklonu ke spotřebě a podobně nerovnoměrného dopadu zrušení superhrubé mzdy a snížení sazby DPFO na čisté příjmy domácností.
V loňském roce zaznamenaly klientské úvěry solidní 4,9% růst. Ten byl tvořen 6,5% nárůstem (především hypotečních) úvěrů domácnostem a 3,2% růstem úvěrů firemní klientele, který podpořily v malé míře vládní záruční programy zaměřené především na provozní financování. Očekávání prognostického panelu ČBA se v této oblasti oproti únoru příliš nezměnila. Úvěrová emise bude letos pokračovat pouze zvolna. Očekávané meziroční tempo růstu je 5 % u klientských úvěrů celkem. To bude taženo především 6,5% růstem úvěrů domácnostem. Bankovní úvěry firemní klientele porostou o pouhých 1,2 %, přičemž toto nízké tempo růstu bude částečně dáno posilováním kurzu koruny, které samo o sobě povede ke snižování v korunách vykazovaného objemu cizoměnových úvěrů. Citelnější oživení úvěrové emise hlavní ekonomové bank očekávají teprve napřesrok. V roce 2022 by měl být zhruba 5,2% růst klientských úvěrů rozdělen rovnoměrněji – 6% růst úvěrů domácnostem a 5,1% růst úvěrů firmám. Stále vysoká míra nejistoty se odráží i ve vývoji klientských vkladů v bankách. Po loňském nárůstu o 10,8 % (!) lze letos očekávat stále nadprůměrné 8,1% tempo, které zvolní na 6 % teprve v roce 2022. (13.5.2021)
